Jake a Tlusťoch

V době kdy neexistoval internet, v ČR běželi celoplošně sotva dva kanály byl tento americký krimi seriál celkem hit - tlustý státní návladní Tlusťoch se svým americkým buldočkem Maxem ( jestli po tomto seriálu něco zbylo, tak reklama na tuhle prapodivnou psí rasu ) a jeho soukromý detektiv Jake Styles vřeší inteligentně a akčně případy nejprve v L.A. pak na Hawaii. (05.10.2019)

Občas jsem jako malý měl z názvu toho seriálu slušnou srandu. Možná sám Conrad měl taky. Zbývá jen otázka, proč to byl takový kult a snadno rozeznatelný seriál. Protože pro sympatičtější či charismatičtější dvojku byste vůbec nemuseli chodit daleko. Možná v tom lidi s nadsázkou viděli trope Laurela a Hardyho na poli kriminálek - štíhlý Brit, tlustý Američan. Kde ovšem veškeré podobnosti zdaleka končí. (02.09.2021)

Jake a tlusťoch je jeden z těch průměrných seriálů osmdesátých a devadesátých let. V první sérii tvůrci využili do mrtě jeden a tentýž motiv. Někdo spáchal vraždu, zároveň byl ale domnělou obětí nebo příbuzným a teprve po instinktu Jake nebo tlusťocha se pozornost obrací na pachatele. Nachystají past a ta sklapne. Vrah je navíc většinou vážený občan, zbohatlík nebo elita města. Jake si často hraje na herce a předvádí někoho jiného. Když už to diváky maximálně otravovalo, zajeli si na Hawaii. Tam se zase řešili organizované skupiny a drogy. Druhá a třetí série tak byla podstatně zajímavější. K těm všem motivům z první série jsem zapomněl dodat ještě krásné ženské. Jake tak začal svůj šarm na tu dobu zjevně oblíbeného chlapa využívat ještě víc, protože v polo odhalené košili před ním padaly na kolena prakticky všechny. Čtvrtá a pátá série se pak vrátila do starých kolejí. Tvůrci se snažili maximálně míchat různými nápady na epizody. Ale lze konstatovat, že v první řadě tlusťoch v páté řadě už skoro nechodil a přibyla hůlka. Jeho pes se objevoval zpočátku, pak už jen sporadicky, takže i ten jediný úsměvný moment úplně zmizel. V páté sérii už si postupně hlavní hrdinové jeden po druhém berou dovolenou a objevují se dohromady jen málo. A ještě jedna věc se od čtyřky a pětky opakuje: každý druhý obviněný nebo oběť byl příbuzný, kamarád nebo alespoň známý jednoho ze tří hlavních hrdinů. Jake a tlusťoch je jeden z posledních osmdesátkových seriálů a je to vidět. Na všem. Úvodní hudba, oblečení, příšerný dabing kopírující i mlaskání a olizování jazyka. Jake navíc ani náhodou nebyl prototypem skvělého policajta, jak bych čekal. Byl to měkejš. Těžko čekat, že by z něj mohl být MacGyver nebo Walker. Ale neporadí si ani s mladistvýma týpkama, kteří evidentně porušují zákon. A co udělá on? Nic. Ve rvačce taky zrovna nedominuje. Chápu, v devadesátých letech opojených nově nabytou svobodou a demokracií to diváky zajímalo, protože to byl americký seriál úplně jiný než na jaký byli diváci zvyklí. A kupodivu seriál vydržel i v odpoledním vysílán TV Prima v konkurenci mnohem oblíbenějších seriálů - pro důchodce zkrátka věčně upravený, svalnatý hezoun asi stále funguje. Ale jinak z dnešního pohledu působí seriál dost úsměvně. I v podivných osmdesátých letech v USA byly natočeny mnohem lepší seriály. (17.05.2020)

Dřív jsem tento seriál moc nemusel. Přišel mi úplně o ničem , ale od tý doby co jsem byl na ubytovně kde v televizi bežely jen základní programy jako ct1 , ct2 nova a prima. Jsem začal tento seriál sledovat čím dál tím víc , a zjistil jsem že je to vlastně skvělý krimi seriál z dobrou zápletkou , a sledoval jsem ho čím dál radši , a dokonce sem si Jaka a tlustocha přirostl k srdci. Teď vždy když běží v televizi tak se na něj s chutí kouknu. Hodněkrát mě i seriál rozesměje a tlusťocha jako herce sem si hodně oblíblíbil. Je to takový herec co sice nezahraje svojí roli na 110% ale v seriálu řeší všechny zločiny s klidem a rozumem a dá se u jeho scén dobře uvolnit. Je to sice už od pohledu takový průměrný seriál , ale já osobně sem si ho dost oblíbil. (22.12.2017)

Kdyby mi bylo osmdesát, nesloužil mi až tak zcela zrak a sluch, asi bych neměla mnoho jiných šancí, jak se pobavit, než koukáním na televizi. A když v ní běží hovadiny, musela bych se holt dívat na hovadiny. A jelikož by mi dopřály kýženou chvilku zábavy, asi bych je i měla ráda. Zatím mi není osmdesát, byť se na ty roky mnohdy cítím, takže nemusím chválit americké kriminálky. Ale připouštím, že pes je sympaťák. (26.11.2011)