Reklama

Reklama

Wittgenstein

  • Španělsko Wittgenstein (více)

Obsahy(1)

„O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet,“ prohlásil Ludwig Wittgenstein, jeden z nejdůležitějších filozofů 20. století a muž, který vyměnil pohodlí nejbohatší rodiny Rakouska-Uherska za život hnaný pochybnostmi při hledání univerzálních principů jazyka. Podmanivý filmový portrét sleduje Wittgensteinův nekonvenční život a zprostředkovává jeho zaujetí pro lingvistiku, filosofii myšlení a zejména pro možnosti a hranice jazyka. Vizuálně okouzlující i tematicky provokující film je jedním z posledních děl Dereka Jarmana. [Mezipatra 2009] (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (29)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Když mluvíme o Ludwigu Wittgensteinovi, jako jedním z nejdůležitějších filozofů 20. století (viz obsah) nebo o brilantním filozofovi, jak se o něm mluví jinde, jsou to pojmy, které by určitě nechtěl slyšet. Celý život, byť různými formami („Tractatus logico-philosophicus“ / "Philosophische Untersuchungen“) se snažil pojmy zpřešnovat, až se staly, i pro mnohé filozofy, obtížně uchopitelné. Už první dvě věty z "traktátu": 1 Die Welt ist alles, was der Fall ist. 1.1 Die Welt ist die Gesamtheit der Tatsachen, nicht der Dinge (1 Svět je všechno, co je případné. 1.1 Svět je celek skutečností, nikoli věcí“) se zřejmě dají rozvinutím objasnit, ale to on právě nechce. Jeho "definice" by se měly chápat přímo, možná nejvhodněji v lacanovském prostoru imaginárna, symbolična a reálna, či jako koany v zenu. Logická a mystická část tvrzení jsou nerozpletitelně propleteny... Na druhé straně vytvořil Derek Jarman, který tyto lacanovské souřadnice respektuje a dosazuje si do něj Wittgensteina (nejen jako myslitele, ale i jako rozpuruplného člověka), který odpovídá jeho naturelu, takový film, že po jeho shlédnutí si nedovedu představit jiné zpracování. Pozn. 1: V jednom anonymním článku na netu se autor zabývá problémem, který výrazně reflektuje i Derek Jarman: "Výrazy pro individuální vnitřní procesy (např. bolesti) nejsou mimoto žádnými názvy pro vnitřní „objekty“. Ony mají svůj význam jen v souvislosti s nejazykovými výrazy a chováním se mluvčího a okolí. Wittgenstein to vysvětluje na obrazu uzamčených krabic. Poněvadž obsah není přístupný, je irelevantní, nepodstatný. A poněvadž soukromé vnímání může být částí hry řeči, je jeho označení bezvýznamné." Pozn. 2: Ludwigu, jsou meze řeči i mezemi činů? A proč? ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Možná, že by se film líbil i samotnému Wittgensteinovi, přece jen režisér Jarman udělal to, oč rakouský filozof a jeden z nejpodivnějších géniů historie usiloval, jakož Ludwig W. svůj obor - dlouhou dobu královnu věd filozofii - dosti zjednodušil, dle nejhlasitějších kritiků možná i degradoval (jak známo, filozofie v jeho podání byla služkou přírodních, odstoupil od velkých metafyzických předpokladů a naznačoval, že to, co musíme zkoumat je jazyk), tak analogicky zjednodušil svou uměleckou branži (film) i Derek Jarman. Tím, že si dovolil film stylizovat do divadelního hávu, ukázal, že nejdůležitějším prvkem filmu je jeho dramatičnost (konflikt, antické postavy), a že všechno ostatní je jaksi navíc. Jako by se tu někde snažil říct, že jsou všemožné technické vychytávky, kterými se film nového milénia jen hemží, poněkud zbytečné - hodila by se tu Wittgensteinova parafráze: "Pokud nemáte o čem točit, tak radši netočte." 90% ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Filozof okom režiséra Dereka Jarmana, spriazneného s Wittgensteinom homosexualitou a borením ustálených téz. Popis životnej cesty v letmo načrtnutých kulisách, počas ktorej vystupujú z tmy pateticky deklamujúce postavy. Vety, ktoré prednesú obsahujú myšlienky zástancu filozofie ako exaktnej, logickej a analytickej vedy skúmajúcej hranice jazyka a reakcie na tieto myšlienky. Pochybnosti a z nich prameniace revízie postojov zaznamenáva vierohodná skratka, s využitím prelínajúcich sa polôh Wittgensteina od chlapca po dospelého filozofa. Výsledkom je ale len hra, ktorú možno rovnocenne uviesť ako divadelné predstavenie, rozhlasovú hru alebo ju prečítať ako scenár. Teatrálnosť umocňujú aj výrazne štylizované kostýmy a kulisy. Možnosti filmového jazyka ostali takmer nevyužité, a tak miesto filmu, neprenosného do iného druhu umenia zostal, síce informačne pomerne zaujímavý, ale zástupný (a tým primerane nudný) produkt. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Nezvykle umírněný Jarman - a právě díky téhle relativní soustředěnosti vyniká jeho důmyslnost, která se v jiných jeho filmech, co jsem viděl, poněkud rozpouštěla ve všudypřítomném punku. Sice by se dalo říct, že ten film by šel bez větší obměny inscenovat jako divadelní hra - což evokuje určitou mediální nevyužitost, ale když se na to přistoupí, tak ok. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Návod na to, ako nakrútiť svoju obľúbenú látku s minimálnymi finačnými prostriedkami, čiže niečo pre našich filmárov. Ono práve vtedy sa ukáže vaša skutočná obrazotvornosť a talent. Mne k dokonalému vychutnaniu tejto netradičnej sondy do života jedného filozofa chýba práve to, že o Wittgensteinovi som v živote nepočul, priznávam. Ale mám hustý dojem, že ak by išlo o film s klasickou výpravou, napríklad by sme vycestovali do zeme, kde zajtrajšok znamenal včerajšok, tak by sa z toho vytratil vtip a nápad a sledovali by sme iba akademickú nudu. 70% a po kine by to bolo určite viac. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (3)

  • Když mimozemšťan pan Green argumentuje v jedné scéně Wittgensteinovi, užívá přitom argumentu zahrnující ruku. Argument „Zde je jedna ruka“ je odkazem na jeho tvůrce – slavného filosofa George Edwarda Moora. (P. J. D.)
  • Ve filmu zazní informace, že Ludwig Wittgenstein měl stejnou učitelku historie jako Adolf Hitler. Toto tvrzení se skutečně zakládá na pravdě, Wittgenstein a Hitler navštěvovali stejnou školu v Linci. (Charlizee)
  • Film měl premiéru v únoru 1993 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (Charlizee)

Reklama

Reklama