Miluji tě k sežrání

Na tento francouzský film se dá dívat z mnoha úhlů pohledu. Převažuje ovšem pocit zbytečnosti a nepochopení, co nám chtěli tvůrci v tomto snímku vlastně říct. V celém ději se pořádně nedozvíme, co se stalo s lidmi, kteří mají nesmírnou touhu po krvi a lidském mase. Jsou nám prezentovány pouze jejich sny, nebo vzpomínky z minulosti, kdy se stali zřejmě aktéry nějakých pokusů, nebo experimentu v džungli. Francouzská režisérka se pokusila o něco co má být zřejmě kanibalským filmem, nebo alespoň o film s tímto podtextem. Jenže kromě několika scén se celý film nic nedělo a množství scén je nudných a zcela zbytečných. Zdlouhavé natahování filmu nám nepřinese žádný požitek a v hloubi duše už čekáme na konečné titulky. (29.04.2010)

Krásná ukázka toho, že i frantíci to občas dokáží dokonale podělat a přitom jim horory tak hezky jdou. No tak tenhle jim nešel. Jedna hvězdička za obal filmu, který mě navnadil. Zbytek je taková pochoutka, že pozřít jí znamená okamžitě zdrhat na záchod, tam to ze sebe vyhodit a spláchnout do hlubin zapomnění... (03.10.2014)

Miluji tě k sežrání je lehce kontroverzní syntézou kanibalského hororu a psychologického dramatu. Podstata zápletky má šokovat a znechucovat, což se daří na výbornou a v samotném aktu nevnímám a ani nechci rozpoznávat zvrácenou poetiku, či rafinovanou metaforu. Za pozornost stojí samotný způsob provedení. Většinou povídá skrze své obrazové kompozice. Pečlivé aranžmá detailů, gest a mimiky vytváří prostředí nejistoty a rozpolcenosti. Skladba obrazů není nahodilá, ale důmyslně poodkrývá jednotlivé části, aby se ke všem souvislostem dobíralo nenápadně po malých krůčcích a s důraznějším existencionálním výkřikem. Díky skladbě film překračuje svůj žánr, což ve svém důsledku může přinést i rozčarování. Hlavní postavou kontroverzního příběhu je americký cizinec Shane Brown (velmi zajímavý Vincent Gallo). Svatební cesta se stává psychologickým očistcem a spalující touha po dekadentním uspokojení je zdatným protivníkem, který neponechává svému hrdinovi ani kratičký odpočinek. Hlavní ženskou postavou je Shaneova atraktivní manželka June Brown (zajímavá Tricia Vessey). Ne zcela srozumitelné chování novomanžela dává prostor vtíravým představám zhrzenosti a pravda je přitom ještě mnohem děsivější. Výraznou postavou je Coré (Béatrice Dalle), zoufale osamělá ve svém prokletí i bolestivé ozvěně dávné minulosti. Z dalších rolí: starostlivý Coréin manžel a laskavý lékař Léo Semenau (velmi zajímavý Alex Descas), submisivní a nezkušená hotelová uklízečka (půvabná Florence Loiret Caille), či příliš zvídavý a natěšený mladík Erwan (Nicolas Duvauchelle). Kanibalské hororové dílo není příjemné pokoukání a na tématu nespatřuji nic okouzlujícího a dráždivého. To, co u tohoto filmového díla stojí za chválu, je forma zpracování, která se přibližuje k vrcholným psychologickým thrillerům. Čímž se z pokleslého žánru vyklubala kuriozita a na chvíli zahřeje a uspokojí i můj chtíč po uměleckých hrátkách. (18.05.2017)

Tak tohle jsme si s kámošema pučili na párty, že to bude parádní psychothriller plnej krve. Dokoukali jsme to asi jen proto, že už jsme všichní měli slušný promile, ale spíš to byla komedie a to ještě hodně dementní. Vůbec nic se tam neděje, skoro vůbec se tam nemluví, pak tam jede černoch na skůtru, pak zase nic, pak tam jakože pitvají mozek (bud je gumovej a nebo je to z haribo medvídků, opravdu věrohodné), pak tam zase jede černoch na skůtru...vůbec nevíme proč. Pak si tam hlavní "hrdina" zamčenej v koupelně vyhoní péro, protože zjistí, že jinak by pokousal svojí přítelkyni, pak jedna sadistická milostná scéna, kdy po kousnutí do klitorisu dotyčná okamžitě umírá a konec filmu. Tohle je důkaz toho, že vybírat v půjčovně podle obalu neni zrovna nejlepší. Ani ta scéna z obalu tam vůbec neproběhla. Fakt ztráta času....ale řikam, jako komedie celkem slušnej podprůměr:))) (30.11.2006)

Nic netušící oběti jsou feromonicky přitahovány k predátorům, nakaženým jakýmsi záhadným virem sexuálního kanibalismu... Taková anotace by se mohla zdát slibná, ale popravdě aby se člověku tenhle film líbil, nebo ho aspoň zaujal, musí být onen člověk (aspoň trochu) magor, musí mít (aspoň trochu) slabost pro vyšinutého exhibicionistického narcise Vincenta Galla a zároveň (aspoň trochu) i pro "divné", alternativní filmy. No a jelikož já všechny tyhle tři kritéria (aspoň trochu) splňuju, tenhle divný film se mi hodně líbí. A je to další případ filmu, jehož zdejší mizerné hodnocení vůbec nechápu. Viděl jsem ho (až dodnes) jen jednou kdysi hodně hodně dávno a byl to tak hustoatmosférický a halucinační zážitek, že jsem si ho uchoval v živé paměti. A i dnes, stejně jako před lety, zvráceně obdivuju monstrózní tlamu, jakou má mademoiselle Dalle a vsadil bych se, že je to doopravdy kanibalka a že těma svýma příšernýma čelistma rozkousne lidskou stehenní kost lehce jako preclík. Scéna jejího kanibalského sexu s mladým zlodějem patří k perlám, ne-li vrcholům krváckého žánru. A jako milé překvapení se filmem mihne i Aurore Clément se svým rozkošným francouzským přízvukem. (19.02.2015)