Režie:
Mike NicholsScénář:
Buck HenryKamera:
David WatkinHrají:
Alan Arkin, Martin Balsam, Richard Benjamin, Art Garfunkel, Jack Gilford, Buck Henry, Bob Newhart, Anthony Perkins, Paula Prentiss, Martin Sheen, Jon Voight (více)Obsahy(2)
Dokud nebudeš ležet bradou vzhůru, musíš bojovat! ... Kapitán John Yossarian je bombometčíkem u 256. letecké eskadry americké armády umístěné na základně u Itálie, která odtud pomáhá při osvobozování Evropy od fašismu. Vlastně měl už být dávno doma, protože vojenským zákonem nařízený limit třiceti misí dávno překročil. Jeho velící důstojník, cynický plukovník Cathcart má však nedostatek pilotů, a tak počet povinných letů neustále zvyšuje, aby žádný z nich nemohl z letky odejít. Yossarian se proto snaží přimět doktora, aby jej z další služby osvobodil kvůli špatnému psychickému stavu a vydává se za cvoka. V cestě mu však stoji „maličkost“. Podle Hlavy 22 musí na své bláznovství upozornit blázen samotný, podle stejné směrnice je takový člověk v pořádku, protože blázen si nepřipouští, že je blázen. A tak je Yossarian lapen v absurdní válečné mašinerii, jež nikoho dobrovolně nepustí, dokud jej nesemele na prach… Film, který natočil legendární režisér Mike Nichols vznikl podle stejnojmenného, úspěšného románu spisovatele Josepha Hellera. Přesvědčivě vypráví o nesmyslnosti válčení a tuposti těch, kteří cynicky nasazují cizí životy pro vlastní cíle. Dodnes patří mezi nejlepší a nejpůsobivější protiválečné filmy. Hlavní postavu Johna Yossariana vytvořil Alan Arkin, jeho nadřízeného, Cathcarta představuje Martin Balsam. Legendární režisér a herec Orson Welles ztvárnil úlohu generála Dreedlea, známý člen popového dua Simon a Garfunkel, zpěvák Art Garfunkel hraje kapitána Natelyho. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (337)
Mému hodnocení hodně napovídá fakt, že jsem dosud neměl tu čest, abych si přečetl knižní předlohu. Tudíž z mého pohledu neznalce se jedná o dvouhodinové absurdní tragikomično s nepřeberným zástupem svérázných postav, výborným hereckým obsazením, černočerným humorem a s několika šokujícími scénami, dohnanými do absolutního absurdna (scéna se Snowdenem, bombardování vlastní základny, vražda prostitutky). 85%. ()
Velmi milý snímeček, který mi velmi připomínal knihu ,,Jak jsem vyhrál válku". Není divu, když pojednává nejen o stejném tématu, ale i stejným způsobem a se stejným nadhledem. Mnoho úžasných postav žene děj skoky kupředu. Bohužel, než se do filmu patřičně zažerete, tak uteče dobrá půlhodinka. Jinak filmu není co vytknout. Ohromen nejsem, ale spokojen ano. 3* ()
Na margo knihy len toľko - viem o jej existencii a známosti, a nedávno som zistil, že ju mám na poličke. Aj vďaka filmu si na ňu teda určite nájdem čas. Na margo filmu - brysknejšiu a pohotovejšiu protivojnovú satiru som jakživ nevidel. Cielene sa opakovane triafa do slabín (miestami aj diváka) armádneho útvaru a zruče narába s grotesknosťou na úrovni, ktorá si vôbec nezadá s Jordanovými Buffalo Soldiers, pritom je však vo svojej absurdnosti rovnako presná a vychádzajúca z nepríjemných skutočností. Mike Nichols dokázal vo svojich filmoch vždy skvele zvládať dramatickú aj komediálnu polohu, tu však mal prácu omnoho ťažšiu - za prvé je na filme vidieť, ako nesmierne komplikované bolo uchopiť vôbec tému s takým nadhľadom a pritom zachovaním všetkého, čo sa skrýva za tým, neutopiť sa len v humore a nestratiť hĺbku. A predsa dokázal stvoriť silný film, ktorý pod ostrým výsmechom skrýva mrazivé skutočnosti a i keď zveličuje, skutočnosť je jasná. Vojna ako štatistika - počet mužov, počet zbraní, počet povinných letov. Vojna ako formalita - brífingy, pohreby. Vojna ako biznis - zmluvy, kontrakty, dodávky. Obsadenie s takýmito menami, ako inak, vynikajúce (vždy, keď vidím niekde Anthonyho Perkinsa, považujem to za geniálny ťah - a obsadiť známeho homosexuála do role baptistického kňaza je ešte odvážnejšie, ako keď ho Hitchcock vytiahol do Psycha. Orson Welles a Martin Sheen nepotrebujú komentár, keď sú niekde títo dvaja, úroveň filmu okamžite stúpne o dve úrovne. Martin Balsam tiež tak. No a Arkin je blázon :-D Akurát som celý čas nevedel, ktorý je Voight.) a potešili také drobnosti, ako realistické opálenie (holt tri roky v Taliansku nie sú len tak) - Nichols si jednoducho na všetkom dal záležať. Ale to už zachádzam do nepodstatných detailov. Prosto skvelé, knihu si jednoznačne musím prečítať. 85% P.S.: U niektorých čítam, že považovali toto dielo za nezfilmovateľné. Nuž, Nichols si teda asi zaslúži dvojnásobnú pochvalu. ()
Uživatel hippyman to řekl přesně. Alan Arkin není Klingr. Pokud chci vidět blázna ve válce, podívám se radši na M.A.S.H. a pobavím se u toho, protože tenhle film je totiž krom toho, že by měl být zábavný, taky dost filozofický a to mě nebaví. Ale také obsahuje pár neskutečně náročných scén a když jsem sledoval scénu, kde kolem herců lítají letadla..uvědomil jsem si, že to počítače skutečně v žádným případě nejsou a ta preciznost v tom filmu je znát. ()
Trochu slabší čtyři. Pravdou zůstává, že ten, kdo nečetl knižní předlohu, se na začátku může v ději trochu ztrácet a hlavně se podivovat nad "dějem", který si v ničem nezadá s psychozáběry Davida Lynche. Prostě takové hodně zvláštní jsou počáteční minuty tohoto neobvyklého hollywoodského počinu. Po půl hodině znechucení se ale vše pěkně vyjasní a já konečně pochopil, že snímek se více než Drama / Válečný snaží být ostrou satirou, kde komediální stránka hraje spíše první, než druhé housle. Zábavných scének je tu spousta a vyzdvihnout jen jednu je obtížné... Hlava XXII se hodně podobá seriálu M*A*S*H, i kdyby to mělo být jenom tím, že jsem se u ní téměř nepřetržitě smál. Ale je to vůbec dobře, že jsem bral všechny podobné scény s humorem, když se jasně jedná o snahu dokázat společnosti, jak je byrokatismus (potažmo boj s absurdními pravidly, se systémem) špatný? Jak jsou jím lidé ovládáni a dokáží se s ním vyrovnat jenom v případě, že budou hrát onu "hru" spolu s ostatními - kolegy i nadřízenými? Tento film si asi nejvíce užijí dva typy lidí: Ti, co si prošli vojnou a Ti, kteří si dennodeně k*rví záda v kanceláři. ()
Galerie (67)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (19)
- Ve filmu se měl objevit i zpěvák Paul Simon, ale jeho postava byla nakonec vyškrtnuta. (don corleone)
- Model amerického letiště vyrostl v Mexiku, kde předtím byla pustina a kaktusy. Piloty a personál zařídil majitel letecké společnosti pilot a kaskadér Frank Gifford Tallman, který spolupracoval s Hollywoodem v šedesátých až sedmdesátých letech. Dokonce sám ve filmu odlétal před kamerou nejsložitější akrobatické kusy. Zvláštností bylo, že v tomto filmu už pilotoval letadlo jednou nohou, o druhou přišel po infekci z následku zranění a po celý film byl anonymní tváří, které byla vždy nahrazena hercem. (tahit)
- Práva k románu, aby ho mohl zfilmovat se pokoušel koupit i Orson Welles. (don corleone)
Reklama