Dva bratři

Uz hodne dlouho - nejmin 10 let, se mi nestalo, aby mi behem filmu 2x tekly slzy. A jen pro vasi predstavu je mi 23 let a nepovazuju se za zrovna nejak extra citlivyho. Proste krasa, zase jednou neco s myslenkou, hrdinstvim a prozmenu s dobrym koncem. Vyzdvyhl bych kameru a strih, a narozdil od Tsunace se mi libila i ta vec s uchem... :-) Hodne dlouho bych premyslel, jestli bych neco oznacil za lepsi film... (09.11.2004)

Ekologický biodiverzitní zřetel v tomto filmu pro malé děti viditelně - až příliš viditelně - vítězí nad skutečností. Z toho, co vím o etologii a možnostech neprimátní suchozemské savčí inteligence, plyne jednoznačný závěr: Annaud až příliš antropomorfizuje. Skutečnost, že tygři, ty velké krásné kočky, z kterých jde strach, i když jsou za mřížemi nebo dostatečně hlubokým příkopem, jsou na vyhynutí, mě s tímto přístupem smiřuje. A to i tehdy, nebo právě proto, že druh, do kterého patřím, tady dostává za vyučenou. Právem. Právem, za kterým stojí vynikající cvičitelské výkony i kreace sympatických tygřat a dospělých tygrů. Právem, která nás varuje, že biodiverzita je prioritním lidským druhovým zájmem, na němž závisí naše přežití na této planetě. Právem, které naznačuje, že věda není vševědoucí a její exaktnost dokáže být i zapeklitě matoucí (jen namátkově připomínám, že před 170 lety věda prokázala nemožnost využití železnice, neboť rychlost vyšší než 30 km/h lidský organismus smrtelně ohrožuje právě tak, jako je nemožné snažit se proniknout do nebes se stroji, které jsou prokazatelně těžší než vzduch - tento také vousatý exaktní důkaz je sice méně šedivý, ale zato s prvním sdílí beze zbytku jeho úsměvnost). Právem, které říká, že může-li vítězit ve spekulativně pojatých filmech zlo, není a nemůže být nic, co by bránilo tomu, aby zlo ve filmu bylo přemáháno alespoň čas od času svým opakem - dobrem. Byť dobrem lehce dětinským. (11.10.2008)

Pohádka, v níž jsou hrdinové z říše zvířat polidštěni jen do té míry, aby na nás mohli ukázat prstem ... jako na původce téměř všeho zla ... jako na nejmocnější a nejkrutější predátory, kteří kdy chodili po planetě Zemi. Budiž jim přáno, mnoho jiných možností jim nezbývá. A tak po chvilce váhání přihazuju i poslední, pátou *. Pro zvířátka, která NEJSOU digitální - a pro excelentního vypravěče, který dokázal jejich příběh zpracovat, aniž by jim vkládal slova do úst ... přesto je nechal promluvit. (03.01.2019)

Pán Annaud !!! Zase trafil u mňa do čierneho, aj keď Medveď to nie je, ale príbeh dvoch tigrov osadený v zaujímavej scenérii akéhosi indicko - thaisko - kambodžského vidieka a džungle. Tento krát viac tlačil na pílu rodín a ich mladších príslušníkov. Napriek tomu s pokojom dávam 4 b. Nouž sa predsa len teším na troška (vraj) "akčnejší" Annaudov Talizman vlkov. (20.11.2015)

S filmy o zvířatech to máte složité. Buď spadnete do trapného citového vydírání, nebo se zaměříte jen na takzvané psí kusy, či snad můžete natočit něco opravdu kvalitního co se vymyká běžným animálním měřítkům. A je to až k nevíře, ale tady se to všechno povedlo až na pár drobných detailů sesmolit do jedné podívané. V prvé řadě bych chtěl vyzdvihnout naprosto skvělou kameru a musím říct, že takhle jsem si pohyblivé obrázky už dlouho neužil. Příběh je takový standardní či snad mohu konstatovat citový, ale o to více mě dostával, i když jsem byl sám překvapen jak se nechám vytočit scénami, které jsem čekal už od poloviny. V ničem jiném, než režisérském citu to nebude. Nebýt pár už opravdu přehnaností, jako třeba ten záběr přes ucho, bylo by to zcela jasné hodnocení. Nenávidím cirkusy a týrání zvířat, nesnáším věci tipu komisaře Rexe a podobné paskvily. Ale tyhle dva bratry jsem si zamiloval na první pohled a budu na ně vzpomínat jen v dobrém. Tkví v jednoduchosti síla? Tady určitě..... (07.08.2004)