Záhada Blair Witch

Pár hvězdiček za ten nápad, neskutečně nízký rozpočet a geniální marketinkovou kampaň ... ale jinak - hraní si na horor, při kterém jsem se coby divák ani chvilku nebál, šílená schizofrenická kamera, ryzí amatérismus povyšovaný na kdovíco, pár divných bláznů běhajících v lese, podvod na diváky, NUDA BLAIR WITCH... (10.06.2007)

Experiment, založený na velmi, VELMI dobrém nápadu, výsledek navíc opravdu působivý. Ale přinejmenším dvě věci mě zarážejí: 1.) "nalezené" záznamy ztracené omladiny jsou v některých případech sestříhané do záběrů, což je nelogické - sestříhat by to mohli teprve kdyby se dostali domů (naštěstí se tato chyba vyskytuje převážně na začátku filmu a poté na to zapomenete); 2.) celou dobu mi vrtalo hlavou, proč ksakru někoho z těch tří zbloudilců nenapadne prostě vylézt na některý strom a rozhlédnout se, kde Blairské lesy končí. I kdyby to ve výsledku k ničemu nebylo, je vysoce nepravděpodobné, že by to NEZKUSILI. Ale co, život je krátký - dávám pět hvězdiček, protože je to - přísahám - jediný filmový horror, který mě opravdu vyděsil. (11.04.2003)

Scénář: Daniel Myrick, Eduardo Sánchez .. Dokonale promyšlený marketing zabral a reklamní fáma, že se jedná o nalezený studentský dokument se nejen dostal téměř ke každému, ale mnohé také vytáhl do kina. Byl jsem jedním z nich a pamatuji si, jak na nás všechny tento snímek zapůsobil. Někteří poté odmítali chodit do lesa apod. Blair Witch Project zapůsobil i na mne a to je co říct, protože neholduji klasickému hororu. Tady byly ovšem strach a nervozita navozovány zcela jinou formou a dlužno říci, že velice nápaditou. Amatérská roztřesená kamera, špatný obraz, žádná hudba, jen zvuky a rozhovory protagonistů. K opravdové dokonalosti překáží jen fakt, že je to film. Sice zatraceně originální, inovativní a velice působivý, přesto jen (naštěstí) film. Než jsem si tento fakt z medii potvrdil, což bylo až několik dnů po inkriminované návštěvě kina, ležel mi snímek v hlavě a jakýkoliv výlet do lesa mne opravdu nelákal ještě o něco déle!.. (29.03.2006)

Na tomhle filmu považuji za geniální jedině to, že si autoři půjčili za vratnou zálohu na "vyzkoušení" nějakou super kameru a když přes víkend natočili tenhle film, vrátili ji zase zpátky do obchodu, že jim nevyhovuje. No, je to na tom poznat (tedy ne ta supr kamera, ale ten víkend práce). A pak možná oceňuju, že i když je to amatérskej film, herci v originále nezní jako amatéři. Tedy aspoň ne amatéři jaký jsem viděl u nás. A pak jim taky samozřejmě přeju ty prachy, kvůli kterým už nikdy nebudou muset dělat to, co nebudou chtít. No, tenhle styl filmu je levnej a zapůsobil už mnohokrát dřív (viz třeba asi před třiceti lety v Itálii hodně podobnej horor Cannibal Holocaust). No a protože mě tenhle film už ničím nezaujal, rozházenou kameru nesnáším a jsem radši, když je na obrazovce vidět aspoň něco, a ani dějově mě ten film nijak nechytl, moje hodnocení je více než zřetelně patrný. A jako horror se to brát vůbec nedá. Jen dlouhá nuda bez něčeho, co by stálo opravdu za zapamatování nebo za další podívání. (01.04.2006)

O tom, že prostředí hlubokých lesů je velmi vděčné a účinné strašidelné téma, mě již několik snímků dostatečně přesvědčilo. Počínaje norským Villmark či Raimiho Evil Dead a konče právě Záhadou Blair Witch. Lidé vnímají strach různě, což je také nejspíš důvod zdejšího, docela rozporuplného hodnocení i komentářů. Zde jsem si uvědomila, že to, co člověka nejvíce děsí, a nejen ve filmech, je ten hrozný strach a svíravý pocit z neznáma. Z toho, co nevidíme, ale dokážeme silně cítit a vnímat. Z toho, že nevíme, kdy a jak se něco může přihodit. Z našich vlastních představ. Z toho, že to všechno nedokážeme ovlivnit a tím nás to postupně může ničit a zatemňovat náš zdravý rozum. Protože nejhorší, je to NĚCO. To neviděné. A kde končí skutečnost a začíná paranoia? A obráceně. A co když se obojí vlastně prolíná dohromady? V lesích Burkittsville nepobíhá šílený maník se sekyrou a špinavýma montérkama, který po vás jde, a vy víte, že když někde zašustí listí, že je to on. Není to ani armáda rozpadajících se zombíků. Je to něco, co ve filmu vlastně ani nespatříte. A právě to mě dokázalo po celou dobu spolehlivě děsit. Náznaky, symboly, smích kdesi z dáli, šustění listí, noční záběry kamery, tma, stupňující se tíživá atmosféra a rostoucí beznaděj a hysterie mezi postavami. Závěr filmu je "creepy as hell." Než jsem šla večer spát, lekla jsem se i žárovky, která se s zablikáním začala rozsvěcovat v pokoji. Celý snímek je dokonale sugestivní, s maximálně vybudovanou atmosférou, také právě díky autentické kameře, která silně umocňuje celý děj a výkony hlavních hrdinů. Herci mi byli sympatičtí a já už jen musím smeknout před tím, co všechno se dá vytvořit s amatérským zázemím, pár tisíci dolary, tísnivým a tajemným prostředím a především originálním nápadem s dokonalou mystifikací. Průkopník a v podstatě zakladatel žánru "Found Footage," který dal filmařům náměty na dlouhá léta dopředu a dodnes z něj spousta hororů těží. Stále častějším používáním tématu ruční kamery a nalezených záběrů se však vytrácí kouzlo, které pramenilo z inovátorských postupů, originality a také doby vzniku tohoto filmu. A vy všichni, co se v komentářích vyjadřujete vulgárně či s despektem, zamyslete se nad tím, jestli byste tohle sami zvládli a frajersky dokázali přečkat i jen první chladnou noc uprostřed nekonečné tmy podzimního lesa. Jestli byste se odvážili to sami prožít. "Jasně, to nic není, v pohodě, to by zvládlo i dítě, nejsem poseroutka..." Až byste se tam ale ocitli, padal soumrak a odevšad by se ozývaly různé zvuky, pak byste možná uvažovali jinak. Klidně bych vzala kameru, pár lidí a něco podobného by šlo stvořit. Ale pouze za denního světla, nočním lesům bych se vyhla obloukem. (08.01.2011)