Nový papež

Pokračování Mladého papeže v podobě Nového papeže na mě dlouhou působilo, že na sebe bude nepřímo navazovat. Nakonec se to ale protnulo a i Jude Law se tu ukázal v krásném hereckém světle. Původně jsem si totiž myslel, že herecký prim tu bude mít John Malkovich. Nakonec se ale Nový papež stal seriálem plným překvapení a nic není tak, jak se na první pohled zdá. Paolo Sorrentino takřka dokonale pracuje s muzikou, to je zatraceně znát při úvodních a závěrečných titulkách, které jsou každý díl jiné a pokaždé stoprocentně hypnotické. Chápu, že církvi nejvíc vadilo to. Každý díl funguje jako taková samostatná filmařská jednotka. V každém díle jsem se totiž dočkal dokonalého režisérství. Skvostně nasnímaných záběrů, momentů, které mi ve filmografii už zatraceně chybí. No a nebyl by to Paolo, kdyby trošku nezajel i do samotné církve, což je vlastně hlavní tahoun celého seriálu. Všechno to ale dělá uvědoměle a šikovně a tak je dobré si seriál pouštět díl za dílem v přestávkách, protože každý z dílů vytvoří mnoho otázek, které je třeba chvíli zpracovávat. Symbolismus lidských vlastností v kontrastu s historií církve ve Vatikánu je tu snad ještě výraznější, než v první sérii. I proto jsem chvílemi přemýšlel nad pěti hvězdami. Nakonec ale zvítězil symbolismus nad příběhem a já se nakonec ucelil na solidních čtyřech hvězdách. Nicméně hodně solidních čtyřech hvězdách. (27.09.2021)

Hocijak divné, kvalita po vizuálnej stránke, prejave či emócií sa uprieť nedá. Aj napriek tomu, som toto akési pokračovanie opustil s povedzme zmiešanými pocitmi. Prišlo mi to viac komerčné, viac cielené na širšie publikum (stále ale s nemalou dávkou Sorrentinovho watafakizmu). Mám pocit, že sa Paolo stratil vo svojom vlastnom scenári, svojom vlastnom diele. Vôbec neviem, čo týmto jednoducho chcel povedať, akú myšlienku vyjadriť. Herecky to bolo opäť spot on, o tom reč teda byť nemusí. Kvalita tam počas celého času bola, no čakal som nejaké rozuzlenie a tomu som podriaďoval aj hodnotenia a na koniec som trošku sklamaný. Možno to je len mnou a tým, že som to úplne nepochopil. Postavy sa jednoducho správali nelogicky a ich development sa menil lusknutím prstov. Dej nebol na konci vôbec celistvý a výsledný produkt podkopal účinky nie len celej série, ale aj The Young Pope. Ale išlo teda o ďalšiu mega jazdu. Intrá v prvej polovici seriálu mi v pamäti utkvejú ešte dlho. (15.02.2020)

Osobitý italský režisér Paolo Sorrentino naservíroval divákům další obrazovou lahůdku, disponující nesmírně vtahující atmosférou, podpořenou úžasným soundtrackem a okořeněnou notnou dávkou provokace. Rozhodně neztratil nic ze své kvality, přitažlivosti a originality. Přesto musím konstatovat, že Nový papež nemá tu sílu svého předchůdce z roku 2016. Těžko říct, zda to zapříčinila zpočátku téměř nulová přítomnost Juda Lawa, který byl alfou i omegou seriálu Mladý papež. Ačkoliv se John Malkovich zhostil role nejmocnějšího muže katolické církve naprosto skvěle, tak teprve poslední tři epizody, v nichž se opět hřál na výsluní Jude Law, měly patřičný nadhled a údernost. (85%) (12.11.2021)

Vymazlená kamera a provokativní úvodní znělka, která je mimochodem boží. Něco tak šíleného jsem opravdu nečekal. Tempo je nevyvážené a některé díly trošku nudí, ale pletichy hlavních postav jsou natolik zajímavé, že to za to stojí. John Malkovich je zde takový podivín, pro mě nakonec až na druhé koleji. Jude Law kraluje i přes omezený prostor, naštěstí si všechno vynahrazuje v druhé půli, kdy je k nezastavení. (15.11.2022)

(NEO)NOVÝ PAPEŽ. První díl vynikající, druhý trochu průměrný, třetí a čtvrtý už byly hrozné, nicméně další díly byly svojí dokonalostí na úrovni Mladého papeže. První série byla sice v součtu celkově lepší, ale i Nový papež dokázal obstojně navázat a jeho zhlédnutí bylo velkým zážitkem, na pět hvězd to bezpochybně stačí. Tentokrát ale Sorrentino hodně přitvrdil, vzal si na paškál ty největší současné problémy církve, podle mého názoru je dost zveličil a začal se jim věnovat. A do toho vnáší svůj nový druh humoru, kdy chvílemi snad i trollí diváka. Některé vtipy jsou skvělé, některé až hodně přízemní (připomínáte mi mého oblíbeného herce Johna Malkoviche). Nebo úplný konec s dítětem, kdy je zase odkazováno na Osvícení, což jsem ocenil. Ale zpátky k tomu přitvrzení - v některých momentech jsem si už říkal, že to je za hranou. Zatímco Mladý papež se těch témat dotýkal jen jemně, tady to vypadá, jako by Sorrentino v posledních 4 letech četl jen Sigmunda Freuda. Sexualita a vztahy všude, až to bylo na obtíž, nehodilo se to tam. Ester se svým chováním vyloženě změnila v záporáka. Jelikož v celkovém vyznění to dávalo smysl, oddychl jsem si, ale v některých momentech jsem byl znepokojen, jestli to Sorrentino už náhodou nepřehnal. Škoda jen, že se Lenny z komatu probral relativně pozdě, Sorrentino to dlouho protahoval, protože potom získal seriál skvělých obrysů první série - kdy se vrátil i starý soundtrack jako takový symbol. Pius XIII. v novém papeži už působí jako světec se vším všudy, snad kromě fórků s cigaretami. Jak vystupuje, jak mluví, jak působí neuvěřitelně vyrovnaně a jaké koná samozřejmě zázraky dokazuje, jaký pokrok od prvního dílu udělal a jaký se z něho stal Světec s velkým S (pořád se musím smát při pomyšlení na ty idioty, kteří u první série do komentářů psali, že Pius nevěří v Boha). Nový papež je plný poselství. Ať už na rovině komické (dokonalé zesměšnění prosté a přitom hloupé politiky současné hlavy církve pomocí Františka II.), tak rovině příběhové (odsouzení radikalismu na úkor umírněnosti, aristotelovské upřednostnění střední cesty). A po těch pár letech je vidět další Sorrentinův pokrok v technické oblasti. Dokonalé záběry do posledního detailu, pokaždé jiné intro, neonový kříž či konečně využitý prostor u závěrečných titulků, kdy Sorrentino ukazuje, jak moc rád by točil i hudební videoklipy s tanečnicemi. Po filmařské stránce je tedy pokrok znát, těším se na další Sorrentinovy filmy, protože tady se vyvíjí neuvěřitelným tempem. Pět hvězd dávám, ale Mladý papež byl ještě někde trochu jinde. (11.02.2020)