Nový papež

Sorentino ještě není v klatbě ?! Úžasný scénář, tak promakaný a vrstevnatý, přitom to podává tak lehce stylem a vtipem Romanzo popolare. Je to filmařský Bůh, proto zvládl zaneprázdněného J. Lawa odpočívat chytře v komatu, geniálně dosadil Malkovitche a nový prostor využil k novým provokacím bez bázně a hany . Kázání v závěrečných epizodách jsou impresivní a jedinečné eseje o pokoře, soucitu a lásce, věcech , které se postupně vytrácejí z lidských vztahů i církve. Sláva mu ! Klidně dám deset hvězd. (09.02.2020)

Nový papež už nepůsobí tak šokujícím a překvapivým dojmem jako Mladý papež, přestože se snaží různá církevní tabu bourat možná ještě drsněji. Jenže je to už trošku nastavovaná kaše, i když zvládnutá velmi profesionálně. Sorrentino se umí na církev a náboženskou problematiku vůbec podívat očima, které nejsou apriorně předpojaté, zachovává si potřebný odstup a nadhled a svým způsobem i chápavý respekt, byť to tak možná na první pohled nevypadá. Každopádně provokuje k zamyšlení nad úlohou náboženství a církví, aniž by dával návody. A to je třeba ocenit. (21.11.2021)

+3* Mladý papež je v kómatu, tak je potřeba nového papeže a než se to ve Vatikánu zklidní, tak to bude ještě dlouhá a trnitá cesta. Pokračování úspěšného Sorrentinova seriálu je za mnou a já můžu s odstupem času hodnotit. Tentokrát budu kritičtější a dám o stupínek nižší známku zejména kvůli přehnané sexuální provokativnosti, která tu byla podle mě zbytečná a nic neřeší, ale může odradit křesťany s otevřenější myslí, kteří jsou ochotni přemýšlet ještě mimo zažitá dogmata. Na druhou stranu se i tu opět našla fůra zajímavých myšlenek a podmětů pro přemýšlení. Jsem zvědavý, zda režisér vyplodí ještě nějaké pokračování, i když mě vůbec nenapadá, čím by mohl ještě víc zčeřit tyhle stojaté pobožné řeky. Rozhodně obě série byli kvalitně zpracované a se slušnou výpravou. V druhé se navíc našlo docela dostatek cameo rolí pro známé umělce a herce, což někteří možná ocení. Přesto nedokážu dát vyšší známku – originál je přece jen jeden.  [ PŘÍBĚH:2 /// SMYSL:2 /// ATMOSFÉRA:2 /// TEMPO:1 /// ORIGINALITA:1 /// NÁLADA:1+ /// ART:1 /// STYL:2 /// CASTING:2 (3*MAX) ] (19.07.2021)

Možná si Sorrentino místy až trochu hrál a "pouze" rozvíjel to dobré, co stvořil v Mladém papeži, každopádně dokázal stvořit dva (vlastně tři... vlastně čtyři!) úžasné a velice komplikované charaktery papežů. A ačkoli J. P. III. kraloval výrazným intelektem a charismatem, je to Lenny, kdo stvořil hlavní mystérium a emoce celého seriálu. Oba však pod taktovkou nejsympatičtějšího, leč neméně nejednoznačného Voiella. Netřeba pět znovu ódy na Sorrentinovu estetiku a vizuál, vždyť ono zachytit krásy, byť často studiového Říma a Vatikánu je v podstatě jednoduché, stačí zapnout kameru... ale ano, Sorrentino to opět všechno pozvedl na vyšší metu. Důležitější ale je, co zobrazuje hlubšího, abstraktního, neviditelného, niterného. Fascinující, kterak zde režisér funguje spíše jako básník, který zde pomocí obrazů a vložených vět do úst postav, přemýšlí o světě kolem nás, o víře, Bohu, lásce a obyčejných lidských strastech, to vše obohacené o nevysvětlitelné zázraky. To vše v postmoderním prostředí a špíně nedobrého lidského chování. A naopak jako sochař jemně ohmatává nejrůznější morální a filosofické otázky, hněte je v ruce, ale nikdy nedá jednoznačnou odpověď, kterou by nakonec vystavěl na podstavci. Dogmatický katolík seriál brzy znechuceně a uraženě vypne, ale i militantní ateista si zde se svými postoji vyláme zuby, až zůstane zcela bezzubý, protože se zde funguje na zcela jiné mentální úrovni. A nakonec střídavě zlý, šílený, dobrý a svatý Lenny budiž krásnou ukázkou a symbolikou církve... bývá hrozně fajn, dokud nemá moc a nevládne. (10.02.2023)

Zklamání, které muselo přijít. Seriál měl zůstat u první série, která přišla s originální tématikou a prostředím. Již v první sérii proměna ze zmrda v procítěného papeže byla na hraně přijatelnosti. Druhá série je velmi nekonzistentní. Je v ní plno rozličných úrovní, které je nutno sledovat. Papež, který chtěl vše rozdat chudým a udělat z církve ještě větší směšný institut, než je tomu dnes. Poté John Malkovich svým příchodem nasadil příjemnou úroveň, avšak prapodivnost vyprávění jeho příběhu a podivné dávkování jeho minulosti a problémů zanechalo trpkost v divákově mysli. Na jednu stranu byl muž s křehkostí porcelánu, na druhou stranu se jeho postava chovala chvílemi až absurdně a nelogicky. Do jisté míry to zapadalo do psychologického profilu zlomeného muže, kterému celý život chyběla láska. Řečnické dialogy vedl poměrně dobře, a Malkovich jako herec si počínal skvěle. Ale další rovina, jako je třeba otázka radikálních muslimů, se do seriálu absolutně nehodila. Stejně tak rozdávačný papež. Začátek série navíc byl rychlý, a spíše bych volil pozvolné tempo a vynechal některé části příběhu. Co mě, jako vášnivého diváka první série znepokojuje nejvíce, je absence hlubšího smyslu slov hlavních postav. Nejlidštější mi přišel příběh "Vojela", jeho slova většinou dávala smysl. Bohužel to samé nemohu říci o Piusovi, který plácal nesmyslně to, co stejně jiným způsobem řekl v první sérii. Mnohokrát za díl se mi stalo, že jsem už nevnímal význam sdělení, ale jenom jsem sledoval emoce lidí. Chybí tomu kontroverznost, logika a cynický přístup. Tři hvězdičky dávám za hudbu, kameru a herce. Příběh šel rapidně do hajzlu a je to škoda. To je jak píchnout pneumatiku a vzápětí se rozhodnout, že pojedu na dovolenou do Ruska... nic racionálního. (29.02.2020)