Muž, který stoupl v ceně

Chce se mi napsat: "Vítejte v Absurdistánu", povedený kousek, mládí Jana Moravce je znát a co si myslí o době, ve které své mládí trávil, taktéž. Příběh muže, který přišel k obrazu na zádech jako slepý k houslím, je opravdu neuvěřitelný. Film má několik nezpochybnitelných kladů, předně je to herecké obsazení, za mě Jozef Kroner a Josef Kemr v ničírně úplně nej, vynikající scény jsou v psychiatrické léčebně, výměnné hrátky pacientů a sběr hub skvělé. Výborně napsaný scénář, až mrazivě trefný, přitom vtipný. A v neposlední řadě zmar, ač tísnivě vyobrazený, působivě odlehčený. Zapomenutá ČS perlička. (06.04.2019)

Práva majiteľa obrazu idú nad práva človeka a ďalšie absurdity, ktoré sa nestratia ani dnes. Plno absurdných scén, dialógov a situácií, ktoré nasledujú rýchlo za sebou, nenudia a pritom sú väčšinou dobre pochopiteľné. Surrealizmu sa vyhýbam, ale tu som sa prekonal a Kroner v netradicnej úlohe ma nesklamal. Na druhýkrát, keď pochopím všetko, pridám aj ďalšiu hviezdu. –––– Já za ty léta, co tady zametám, tomu dobře rozumím. –––– Maminko, proč ten pán visí na lampě? – Proč, proč... Ty máš otázky... Až budeš velká, taky se ti to někdy přihodí. (17.08.2015)

Příjemně absurdní, ale nanejvýš příjemné, výš ne. Pozvolný sled navazujících gagů a zápletek, z nichž některé jsou přinejmenším brilantní. Pro mě to šlo prudce vzhůru s nástupem nového pragmatického ředitele galerie - manažera ranaře, před kterým musel hlavní hrdina prchnout do reálného světa - do lesa k potoku. Tohle by měl znát každý zaměstnanec :) Do lesa za vámi šéf nepřijde - pokud nepracujete v lese ovšem. Slovy pozdějšího ředitele galerie "Takový slušný člověk a on ukradne obraz z galerie, kdo by to do něj řekl?!" (03.09.2012)

Je pan Benda člověk nebo obraz? 1) 25letý novovlnní scénárista a režisér Jan Moravec (během normalizace režisér dabingu, po sedm let druhý manžel Marty Kubišové) se touto kafkovinou zapsal do českých filmových dějin. 2) Ničírna bankovek, cesta hlavní postavy na Golgotu (rozuměj do galérie) s křížem včetně klopýtnutí a pádu, soudní přelíčení, scény z psychiatrické léčebny i závěrečné podobenství se ZOO jsou, alespoň pro mě, vrcholné okamžiky filmu. 3) Snímek zobrazuje režimem vyžadovanou konformitu a v rámci možností, které doba dává, vyjadřuje pomocí podobenství obecný zmar. Jsem teď nový ředitel galerie. Můj předchůdce se nepohodl s vrátným. 4) Za zmínku stojí výborné herecké obsazení, zejm. 43letého Jozefa Kronera v titulní roli. (18.03.2015)

Króner a jeho manželka mi připadají jako ztělesnění té dvojice ze starých anekdot "přijde muž domů a říká ženě:...". S tím pravděpodobně souvisí i fakt, že mi celý ten film spadá do doby tak o 3-5 let dřívější, než byl natočen. A s touto dischronií zase souvisí fakt, že mě nepřesvědčil a nebavil (kdyby byl skutečně z roku 1963, vnímal bych ho mnohem příznivěji). Absurditka pěkná, jedna trefná momentka a hláška střídá druhou (za všechny: "Jsem novým ředitelem galerie. Můj předchůdce se nepohodl s vrátným.") Některé rezultáty, jakož i samotný závěr filmu (člověk x zvíře, výměna pozic) byly silné, podobně práce v "ničírně". Ovšem celkový dojem velmi slabý, nemohu si pomoci. Takový škrobený slepenec. Připomínalo mi to dojem z Juráčkova Případu pro začínajícího kata, kterému jsem sice málo rozuměl, za to mě strhával po celou dobu. Tomuto jsem naopak rozuměl dobře, leč bez zaujetí. Jen zcela mimochodem podotýkám, že malíř nemohl ve své závěti odkázat něco, co nebylo nikdy jeho vlastnictvím. Ale má to být absurdní, takže kuš. (10.11.2011)