Dycky Sunderland

Skvělej fotbalově-sociální dokument. Protiklad nablýskaného světa fotbalu - parádní stadion, rodinná atmosféra, hráči, z nichž někteří ani zdaleka nehrají dle svých možností, a prostředí kdysi bohatého města, jehož obyvatelé mnoho možností nemají. A tak svůj život zaplnili fotbalem. Naplno. Napořád. (04.08.2019)

Máme to dokument s nejvíc idiotským českým překladem. (název) To je ale jediná kaňka. Přiznám se že PL mě nikdy moc nebavila. Klub jako Sunderland mě nikdy nezajímal. I přesto jsem všemi osmi díly první série proplul parádně. Vidět jak v reálu, v rámci možností, probíhá sezóna profi klubu, jak vypadá přestupové okno chudého a nezajímavého klubu, jak vypadají jednání s hráči, propuštění a najmutí nového manažera je naprostá pecka. A pro fotbalového fandu asi i povinnost. Když se k tomu přidají pohledy nejobyčejnějších fanoušků, jejich pocity marnosti, ale i nadějí a hlavně neustálé oddanosti... Není co dodat. V rámci formátu, 100 procent. --- Druhá sezóna je natáčena s pohledu majitele a jeho pravé ruky. Je to hodně osvěžující a vy vidíte jak se nemocný klub uzdravuje. Nic ale nejde hned a i chlapíci ve vedení poznávají, že čas i fanoušci umí být nekompromisní. Klub každopádně dostávají do finanční stability což je prostě v nižších soutěžích stěžejní. Kór u který chce nahoru. 95 procent za druhou řadu. (11.04.2020)

Neopakovatelný projekt. Osud si se Sunderlandem zahrál jak s žádným jiným týmem a spolu s brilantní dramaturgií štábu nám ukazuje ve (zatím) 14 dílech fantastický zážitek pro každého fanouška fotbalu, a nejen jeho. Funguje to báječně i jako sonda do anglické nátury. Anglické kultury, kterou tak miluju. Kultury, která se točí kolem fotbalu, který tu je skutečně téměř náboženství. Rozhovory s fanoušky, obyčejnými lidmi, ale i se zaměstnanci klubu jako jsou kuchaři, maséři, kustodi nebo operátorky, byly pro mě osobně tím největším zážitkem. Jako dokument je to srovnatelné s The Last Dance. Klub prostě otevřel pokličku a ukázal světu jak velkou vášní fotbal je. Díky Sunderland 'Til I Die získali dalšího fanouška. Díky za to, Sunderlande! (04.06.2020)

Dvě sezóny strávené v přítomnosti managementu, hráčů a především za hrob oddaných fanoušků červeno-bílo-černého Sunderlandu. Fotbalového klubu s krásným stadionem, jehož letitá přítomnost v elitní Premier League byla jedním z mála důvodů k hrdosti a radosti pro obyvatele dělnického města z ekonomicky uvadajícího severovýchodu Anglie. V posledních letech je však vše jinak - klub se ocitl až ve třetí lize a musí řešit doslova existenční problémy ... Dokument je natočen opravdu skvěle - od podmanivě sestříhaných zápasů až po nahlížení do soukromí hlavních protagonistů či dramatické peripetie týkající se například hledání dostupných hráčů v posledních minutách přestupního období. Rozhodně nemusíte být fanouškem "Černých koček", aby vás seriál dokonale vtáhl. (10.05.2020)

Ještě než tu začnu cokoliv rozebírat musím zmínit, že intro, které má Sunderland 'Til I Die je vůbec prvním intrem, které jsem neměl odvahu skipnout, protože to je něco opravdu krásného a emocionálního.. A tím je i samotný seriál, který když páni kluci z Netflixu přijeli natáčet, tak asi očekávali velkolepou jízdu za postupem zpátky do Premier League a ono ejhle naopak napínavý boj až do posledních kol o setrvání v Championship. Líbí se mi, jak je tu realisticky zobrazený management celého klubu, od majitele "záporáka", který do toho už nechce tankovat peníze a přináší krizi, až po kuchaře a správce hřiště, kteří kvůli této krizi mohou přijít o práci a v neposlední řadě samotných hráčů, jejichž výpovědi mě až šokovali a ukazují ten kontrast lidských povah, kdy tam jsou srdcaři co bojují vyloženě za klub a na druhé straně frajeři, kteří jediné co chtějí jsou jejich týdenní miliónové výplaty a co nejrychleji zmizet do jiného týmu, protože tam kde teď jsem se zrovna nedaří. Další věcí jsou fanoušci Sunderlandu, kteří jsou ti pravý "supporters", ale i těm někdy jednoduše přetečou nervy a sledujeme jejich boj s managementem. Co se týče sportovních seriálů a fotbalu jako takovém, tak je to rozhodně jeden z kategorie must-see. 1. série - 90% Druhá série nabrala nový nádech společně s příchodem nového (sympatičtějšího) managementu, který konečně doopravdy vypadal, že ve skutečnosti chce něco změnit ku prospěchu Sunderlandu. Snížil se tu počet epizod, což mně osobně vůbec nevadilo, naopak, každá epizoda je zajímavá a má co nabídnout. Taková epizoda, kde se do poslední chvíle řeší během přestupového období jestli dotyčného hráče seženou nebo ne mě dokázala absolutně strhnout. Paradoxně si myslím, že ty věčné a srdcervoucí smolné neúspěchy Sunderlandu přinesly pro seriál dobro, protože neúspěch je vždy silnější zážitek než by byl onen vytoužený postup, což samozřejmě neznamená, že bych jim postup nepřál, právě naopak. Rád bych viděl finální poslední sérii, kde se konečně dočkají, ale buďme realisti, šance jsou minimální. 2. série - 95% Díky tomuhle seriálu jsem začal po očku sledovat výsledky Sunderlandu a když jsem viděl, že se znovu dokázali dostat do Play-Off o druhou ligu, tak jsem se jednoduše musel dívat. No, a po samotném výsledku jsem opravdu doufal v poslední finální sérii, která by to celé ukončila a ta přišla. A Netflix tu překvapil, udělal to všechno ve třech dílech, což byl skvělý tah (i když já osobně bych sledoval klidně dílů patnáct), ale tady šlo jen o jedno a to dát fanouškům to, po čem celou dobu toužili a to se rozhodně vyvedlo. 3. série - 85%  (10.11.2020)