Gentlemani

„Čo urobil?“ – „Nepodal mu ruku.“ Guy Ritchie je pre mňa v podstate anglický Tarantino. Paradoxne sa mi jeho prvé filmy až tak nepáčili, ale Kráľ Artuš a Rozhnevaný muž (a áno, azda i Aladin!) sú obrovské pecky. Gentlemani sa plnohodnotne do tejto silnej série môžu zaradiť. Hoci majú skoro dve hodiny a sú plní postáv, zvratov a skokov v čase a priestore, sú zároveň krásne prehľadní a svižní. Myslel som, že také zbesilé tempo snímke nemá šancu vydržať až do záverečných titulkov, ale som sa našťastie mýlil. Mýlil som sa i v tom, aké brutálne to bude. Predsa len, je to Guy Ritchie... Ale nie je to nijako výrazne explicitné (ak uvážime, že mohlo: prasa, rezanie pol kila mäsa atď.). Čo sa hercov týka, fakt neviem, či si to viac vychutnal Hugh Grant, Charlie Hunnam alebo Colin Farrell. Scenár neprestáva prekvapovať po celú dobu trvania; len čo som predpokladal, že viem, ako to dopadne... dopadlo to presne naopak. A hlášky a dialógy je fakt radosť počúvať („Mladší už nebudem. Skôr naopak.“). Mimoriadne originálny spôsob vydierania! (21.07.2022)

Ritchieho gangsterky můžeme vnímat jako žánrové projekční plátno, kam si autor promítá sám sebe, respektive svůj aktuální bod své životní dráhy, kariéry a pozice ve filmovém průmyslu. Na úplném začátku v prvotině "Sbal prachy a vypadni" tak máme partu sebevědomě oprsklých mlaďochů, kteří mají talent a ambice, ale hlavně více štěstí než rozumu, když se po hlavě pouštějí do světa všemocných starých struktur. S druhým filmem už mnohem menší roli hraje náhoda, zato se režisér spolu s hrdiny dostává do mnohem větší hry se zámořskými hráči jiné váhové kategorie, ze které si navíc nemůže dovolit vyváznout jen s odřenýma ušima. Dnes už opomíjený existenciálně pesimistický "Revolver" ukazuje bývalého machra ve svém oboru, který ale byl nějakou dobu mimo, paktoval se s příliš mocnými lidmi a nyní sám o sobě pochybuje, takže zkouší rozjet velkou hru, která ho dostane zpátky na vrchol, ale současně přehodnocuje svůj vlastní život. "RocknRolla" vyjadřoval pocit nově nabité jistoty a současně loučení s ostrovními kořeny, přičemž se příznačně věnoval i pozici Anglie / Ritchieho mezi Evropu a Amerikou. "Gentlemani" proto nejsou toliko návratem, jako snahou dokázat ostatním i sám sobě, že "král na to pořád má". Urazil dlouhou cestu a z nevycválaného vychytralého drzouna je distingovaný lumber švihák v letech a majitel stylové hospody i vlastního hipsta pivovaru, kterému neváhá udělat reklamu. Sice stále chová sympatie ke streetwise chuligánům s těmi jejich online projekty, ale je jim už na hony vzdálený. Trochu pomýšlí na důchod, když se teď paktuje se smetánkou a pohodlně si nahrabal na lukrativních projektech, jenže tahle zdánlivě poslední bilanční prácička mu nakonec vžene novou virilitu do žil. Dravost, odvahu a drzost vystřídala sofistikovanost (byť spíše v tom snobském povrchním smyslu, než jako opravdová důmyslnost či propracovanost) a okázalá vytříbenost. Gangsterky vždy stály na motivu střídání generací, potažmo na konfliktu mladé a staré školy, proto příznačně Ritchieho věku a sebeobrazu se tato historka z podsvětí ubírá atypickým směrem, jaký by jemu samotnému v začátcích nepřišel vůbec na mysl. Otázka je, co by na tohle glorifikované vypolstrované páprdovství řekli dnešní mlaďoši, kteří si v rámci žánrových světů gangsterů brousí zuby na své příležitosti - v posledních letech vládne především frankofonní produkce jako vynikající "Bídníci" či hyper-stylový "Gangsta". To ale nikterak nesnižuje zábavnost a svižnost "Gentlemanů", kteří by i v jiném, silnějším roce patřili mezi nejvděčnější tituly z široké distribuce (tedy alespoň z pohledu diváka boomerského věku). (30.12.2020)

Ritchie se tentokrát neutrhl ze řetězu a natočil vtipnou akčně-komediální jednohubku s instantním, typicky britským humorem, který ale není pro každého, sofistikovaným scénářem a alfa samcem McConaugheym, kterému těžko nebudete fandit. Film o drogách podaný tak, že je vlastně super a cool v tom podnikat. Pokud se to ovšem nezkomplikuje, jako v tomto případě. Přes několik suprově zahraných vedlejších rolí bych vyzdvihnul Hugh Granta jako TOP. Po šíleném zprasení klasiky Králi Artušovi je to konečně návrat do vod, kterým Ritchie rozumí a obdivuje. Podle toho vypadá i výsledek. (29.03.2020)

Smutný a nevítaný moment, kdy jeden z nejlepších režisérů s partou oblíbených (McConaughey, Farrell, Hunnam) nebo dokonce zbožňovaných (Grant, Dockery) lidí před kamerou stvoří nový příspěvek do jednoho z nejmilejších žánrů, veřejnost reaguje více než pozitivně - a já se nakonec nesměle ošívám nad výsledkem. Forma, tempo, to všechno tam je. Ale držet se po padesátce zase drog, pózy a dialogových soutěží o to, kdo dočurá dál, mi přijde přinejmenším nešťastné, v některých zvratech snad i zastydlé. V maličkostech je to pořád ten Snatchovský Ritchie, v celku ale vůbec poprvé ne. (10.11.2020)

Neuveriteľne rozvravený a v histórii umenia mnohokrát variovaný príbeh ako jeden obalamutil druhého za pomoci nevyspytateľného tretieho. Alebo jadrnejšie vyjadrené posolstvo, vo filme vypovedané v úvode i závere vzletnými slovami hlavného hrdinu o hrdinskom levovi: "Silnejší pes jebe.". S dobrými hercami a pár zábavnými momentami, no to je zhruba všetko. 50%. (13.09.2020)