Dunkerk

Po Interstellar som sa stal definitívne Nolanovým fanúšikom, to bol skutočne prvotriedny film po všetkých stránkach, kedy konečne fungovali aj prvky, ktoré mu predtým moc nešli a keďže vojnový žáner patrí medzi moje obľúbené, neodradilo ma to a Dunkirk bol mojim veľmi očakávaným filmom a aj keď mu kvalitu uprieť nemôžem, predsa len som celkom sklamaný. V prvom rade musím určite pochváliť prvotriednu vizuálnu stránku a technické prevedenie, ktoré len ťažko hľadajú konkurenciu, plno skvelých netradičných záberov, pôsobí to úplne realisticky, takže to dokáže bez problémov vtiahnuť a čo je veľkým kladom v týchto veľkolepých, nielen vojnových filmoch, keď nielen každý výbuch, ale aj výstrel pôsobí skutočne nebezpečne, toto je už hlavne v dnešných časoch veľmi zriadkavé a pritom ani Dunkirk nepotreboval eRkový rating, aj keď s ním by to bol ešte intenzívnejší zážitok. A tiež musím pochváliť mimoriadnu dynamiku filmu, tu sa film už po prvej minúte rozbehne a prakticky až do konca nepoľaví, tu sa skutočne stále niečo deje. Ale inak mi to dejovo neprišlo zase tak moc zaujímavé, napätie síce funguje, aj táto operácia, ktorá bola založená viac na čakaní, než na skutočnom boji musela byť pre vojakov tiež mimoriadne psychicky náročná, čo sa tu aj podarilo a to napätie tu cítiť neustále, len tu film nemá vôbec čím prekvapiť, vojaci čelia náletom, občas sa potopí loď alebo zostrelí lietadlo a to je vlastne všetko. A ani ten nápad s trojicou línií rôznych časových dĺžok ma nakoniec ani zďaleka tak nepotešil, ako som čakal. Myslel som, že sa s tým Nolan pohrá, aby sa pritom muselo aj premýšľať, ale to vôbec netreba, film je stále prehľadný a navyše mu to podľa mňa skôr škodí, lebo takto sa niektoré sekvencie opakujú, len sú z iného pohľadu. A tak hlavným problémom filmu je, že aj keď si celkovo neustále drží svoju nadpriemernú úroveň, nenájde sa tu ani jediný moment, ktorý ma skutočne nadchol a emocionálne ma to opäť minulo. A Zimmer ma tiež tentokrát skôr sklamal, hudba a všetky zvuky síce pôsobia znepokojivo, ale to je tak všetko, inak si ma hudba nezískala. Po akčnej stránke som v rámci možností veľmi spokojný, akcia očakávane nie je moc rozmanitá, ale všetky tie letecké súboje sú veľmi dobre natočené a hlavne realistické a ako som spomínal, paľba a výbuchy pôsobia nadmieru efektne. S obsadením tiež nemám problém, najviac vyniká pilot Tom Hardy, ale skvelý je aj kapitán Kenneth Branagh, ale aj tí neznámi herci sú sympatickí a dobre zahraní, či už hlavný hrdina z línie na pláži alebo aj celé osadenstvo malej lode. Takže Nolan si svoju reputáciu nepokazil a aj Dunkirk natočil stále prvotriedne, bavilo ma to a kladov je tu nespočet, ale aj tak som čakal podstatne viac, z tohto sa teda pre mňa žánrová klasika nestane. 73% (01.08.2017)

Připojuji se k superlativům zdejších pětihvězdičkujících pánů kolegů a přiznávám, že už někde v půlce jsem byla beznadějně na kolenou. Okouzlení ze střihu scén obíhajících po svých vlastních spirálách, aby jejich bod protnutí uváděl v další úžas, přebila ještě víc hudba, co hudba, zvuky přimrazující k sedadlu, které pod vámi přestává existovat. Všechno přesné, i s bolestí krásné. Děkuji. (24.07.2017)

Nolan mě zase dostal. Dunkerk není jen další obyčejný válečný film, pro mě naprosto geniálně promyšlené dílo. Nolan na to vůbec nejde přes postavy, o žádné se nedozvíme prakticky nic a vážně jsem byla velice překvapená, jak moc může tento přístup fungovat, jenže on to prostě dokázal. Nolan to neskutečné do diváka šije od první minuty a nedá mu vydechnout ani na minutu. Celý film se odehrává ve třech příběhových liniích a ten moment, ten MOMENT, kdy se protnou, bylo pro mě to WOW, které mě posadilo na zadek, a já si znovu uvědomila Nolanovu genialitu. Dunkerk je navíc ten film, který v divákovi roste, dva dny od zhlédnutí a já si stále uvědomuji další a další věcí ukryté ve filmu. Vím, že tento film uvidím v kině minimálně ještě jednou a už teď se nemůžu dočkat. (26.07.2017)

Dramaticky podle očekávání soustředěně vygradované, životností osobního zážitku na hraně dokonalosti a zařezávajícím hudebním doprovodem až fyzicky vyčerpávající. Nolan je už více než dekádu ve formě, jakou mu všichni ostatní mohou jen závidět a snad jen kvůli sevřenosti válečného žánru, který nepovoluje scénáři odbočky kamkoli jinam, bude v mých očích Dunkirk za jeho předešlými veledíly o krok zaostávat. (25.07.2017)

Nolan to zase dokázal ? A co vlastně ? Dokázal tak maximálně technicky brilantně natočit známý válečný konfilikt, bez zbytečných trikových ruchů, které by rozostřili jak vizuál, tak celkový umělecký dojem. Jestli se budou předávat ceny za zvuk a kameru právě zde, není se čemu divit. Zároveň dokázal jako obvykle trefit dokonale přesně současný hrot umělecky ambiciózního mainstreamu. Tedy natočil inteligentní film pro masy s ratingem PG13, na který může jít do kina v podstatě kdokoliv. Samozřejmě k tomu notně pomáhá látka o které se pojednává, ale i tak klobouk dolů. Nad dalšími jeho trademarky se nemá cenu pozastavovat. Jsou opět suverénní a sebevědomé. Kamera Hoytema a hudba Zimmer. Když se ale člověk ohlédne zpět v čase za dalšími filmy, kterým se podařilo trefit (či definovat) zmiňovaný "hrot", bylo u toho mnohem více emocí. A to se bavíme o filmech v podstatě zánovních. Jednu, dvě dekády zpět, kdy se už točilo velmi podobně, tedy technicky patřičně vycizelovaně, s podobnou dynamikou a mnohdy i filozoficko/politickou základnou. Nemusíme chodit příliš daleko, vždyť některé milníky točil sám Christopher. Nelze Nolana neuznávat. Je fantastický, ale Dunkerk je v podstatě dokumentaristická rekonstrukce s hvězdnými ksichty. Co dělá film filmem jsou emoce. vztahy, hmatatelné postavy. Tyto atributy tu u údajně nejlepšího režiséra áčkového Hollywoodu tentokrát téměř absentují. A s tím se nehodlám smířit a dát bezmyšlenkovitě plný počet. (22.07.2017)