Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(1)
Prvotina Vladimíra Michálka vznikla na motivy nedokončeného díla Franze Kafky „Nezvěstný“. Mladík Karel Rossman (Dejdar) si vynutí souhlas rodičů a opouští Prahu, aby odcestoval přes oceán za strýcem Jakobem (Lábus). Jakob je multimilionář, který se vypracoval díky čerpání a prodeji vody. Karel se nechá zasvětit do tajů strýcova impéria a stává se jeho součástí. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však zničí setkání s dcerou bankéře Pollundera Klárou (Rytychová). Rossman se tak záhy ocitá v bahně přístavu, kde se seznámí s opileckým topičem (Schmitzer)... (J.Connor)
(více)Videa (1)
Recenze (187)
Jakpak se tvůrci filmové adaptace Kafkova románu "Nezvěstný" vypořádali s jeho nedokončeností? Zhůvěřile kýčovitým happy endem podkresleným dobovou vypalovačkou od kapely Lucie, který navíc ani nelícuje s dosavadním stylem filmu. Ale zase to na druhou stranu skvěle ilustruje nabubřelost blockbusterového projektu, který měl být současně osobitý, důležitý a vážný, ale také divácky přístupný, marketingově uchopitelný a mainstreamově prodejný. Ačkoli samotného Kafku, respektive jeho prózu charakterizuje problematický vztah k ženám, Michálkův celovečerní debut předlohu přetváří do esenciálně devadesátkového bijáku sálajícího všemi dobovými neduhy. Čecháčkovské chcípáctví, otevřená misogynie a obšournický étos zde zcela upozaďují kafkovské motivy. Při tom ale nelze "Americe" upřít nápadité formální uchopení s expresionisticky ztvárněnými velkými celky a naopak klaustrofobně skličujícími polodetaily interiérových sekvencí. ()
České kulturní 90´s je zajímavé studovat, protože i když převažují ne úplně povedená díla, často je na nich něco vypovídajícího o atmosféře doby provokující ambice. Amerika je typický případ, za záminkou zpracování zajímavé méně známé látky nám tvůrci servírují zajímavou výtvarnou stránku a hudbu, vzdáleně připomínající něco z díla Karla Zemana, a obsadit většinu rolí divadlem Ypsilon byl fajn nápad. Jestli se dobře pamatuju, tohle byl první pokus, kde ve filmu Lábus s Kaiserem hrají vážné role a nepřekvapivě jsou dobří. O to víc bolí herectví Dejdara, který na plátně jako hlavní postava tráví většinu času, ale stírá ho herecky snad kdokoliv jiný ve filmu. Navíc je jeho hlas dneska už tak zprofanovaný dabingem Barta Simpsona, že je jako herec mrtvej. Největší neštěstí filmu je ale nic moc příběh, který po začátku s Lábusem úplně ztratí cokoliv podstatného a nakonec takhle přijdou o přízeň diváka jako pan topič ke králíkovi. ()
Kafkoidní, ale odporně napsané a zahrané. Herci se div negebí, když solí ty svoje hloupý repliky o shánění pozemků, těžení vody a životních směrech. Nehledě nato, že Jirka Schmitzer musel být konstantě pod parou. Vše je navíc hrozně nahrubo a vyznívá nepříjemně prvoplánově. Utkví mi leda fantaskní výprava a Petr Vacek v nejlepší roli ve filmu. ()
Kafkovsky ponurá atmosféra, kterou je tenhle film prodchnutý takřka celou dobu, nedovoluje nikomu, aby se díval na Ameriku stylem "jedním okem tam, druhým ven". Pokud má někdo rád jen komerci, asi tomuhle těžkému filmu nepřijde nikdy na chuť. Filmoví fajnšmekři se pak dělí do dvou skupin, z nichž jedna tohle filmové umění odsuzuje a druhá ho bezmezně obdivuje. Já ho obdivuju a napomáhá tomu i skvělá hudba (a teď nemyslím jen kapelu Lucie). ()
Smutné. Promarněná šance. Typicky česky uchopené a ukoptěné. Kamarádi s kamarády vaří dort. Prostě se všichni ti artisti musí nějak živit, že - a když už příjde kšeft... Tři hvězdičky jsem dlouze v sobě doloval, snad jen pro ty obrazy některé... - - - P.S. Hodnocení v IMDb (5.4/10) je myslím trefnější. Asi se tam sešlo k hodnocení málo kemoušů... Tak poplácat po ramenou a nejvíc na ty brouky v hlavě... P.P.S. A víte, proč už v Česku nikdo nenatočí opravdu dobrý film?... ()
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Výtvarné ztvárnění filmu malířem Jaroslavem Rónou bylo inspirováno Verneovkami Karla Zemana. (hippyman)
- V knize Jaroslava Sedláčka "Rozmarná léta českého filmu" je na natáčení ve skutečné Americe vzpomínáno takto: "'Říkal jsem si, že se ve všem uskromním, ale že v tom filmu musí být aspoň jeden záběr z Ameriky, aby se to celé rozsvítilo,' vypráví Vladimír Michálek. 'Ameriku už jsem trochu znal, takže jsem věděl, že když poletíme na západní pobřeží, pojedeme do Arizony a tam uhneme doleva, tak dorazíme do Utahu, do takových městeček a vesnic, kde chlapi opravují repliky starých aut, a že tam je i poušť a růžové hory, tak jsme letěli do Los Angeles, odbočili do hor, třetí den našli chlápka s autem a celé to natočili. Nestálo to víc než sto dolarů.' Jednu komplikaci to ale přece jen neslo. 'Já mám trauma letadlo jen vidět, netož do něj sednout, říká Martin Dejdar. (...) Kvůli závěrečeným záběrům ho přitom čekal let z Helsinek, kde v tu dobu byl na zájezdu s Ypsilonkou, do New Yorku a odtud do Los Angeles, kde už na něj čekal producent Bouček. 'Čtyřiadvacet hodin jsem letěl, jen co jsem přistál, odvedli mě na jídlo s tím, že hned jedeme do Utahu a ať se nezlobím, ale že hned ráno v sedm se točí. Přijeli jsme tam asi v pět, já si šel na tu chvíli lehnout. Probudím se, koukám na hodinky a bylo jedenáct. Říkám si: Ty bláho, něco se děje, tohle není jen tak. Rozhrnu záclony v motelu a venku ležel sníh. Začal jsem se štípat, jestli se mi to nezdá. Vylezu ven, tam stál Vláďa Michálek, kouřil a říkal: Ty vole, tohle tady ještě nikdo nikdy neviděl. Tady padá sníh, protože tady točíme Kafku.'" (NIRO)
- Libor Bouček sa vyjadril, že pre neho je film: "Symbolom deväťdesiatich rokov, kedy sme si mysleli, ako to tu u nás ekonomicky rastie a dotkneme sa tej Ameriky." (Arsenal83)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Reklama