Amerika

Já si prostě nemyslím, že by se měl někdo chopit Kafky. Ať ho lidé rozebírají, ať ho zkouší pochopit, ale zkoušet podle něj točit film nebo třeba psát a kreslit komiksy, prostě nebude fungovat. Jasně, nemusí to být špatné, ale nebude to ani skvělé. Bohužel v tomhle případě je nejsilnějším dojmem hudba a finální píseň. (18.05.2016)

To napsal Kafka takovou blbost, nebo to jen Michálek tak zvoral? Vždyť se tam za hodinu a půl stane tolik děje, že by se celý vešel do klipu od Lucie. A že si přiťukávají v angličtině na tykání a mají všechna jména a cedule česky už ani nestojí za povzdech. A když nemám prachy na to, aby to alespoň vypadalo jako v Americe, tak to radši ani netočím. Jednu hvězdu za snahu a jednu za perfektní skladbu od Lucie. (08.06.2014)

Michálkova prvotina je pro mě trochu schizmatickým filmem. Vzhledem k režisérovi jsem k Americe přicházel s větším očekáváním. To, co jsem dostal, byl kříženec Metropolis a podivné televizní adaptace (byť s poměrně precizní kamerou). Polovina herců neuměla hrát, na druhou stranu ta druhá půlka to bohatě vynahradila. Proto i já zůstanu s hodnocením na půli cesty a možná ho změním, až si přečtu předlohu. Otázkou je, kterým směrem... (18.09.2009)

Málokterý debut je tak osobitý, jako právě Michálkův. Spoustu odvahy chtělo i pustit se do Kafky a zavrhnout tak masovou popularitu snímku. Slabší hodnocení mě odrazovalo od shléduntí, protože mám filmy Vladimíra Michálka rád a nechtěl jsem, aby si to u mě "pokazil". Nyní můžu říci, že vizuální stránka, hudba i výběr herců kompletně rozehnaly moje pochybnosti a upevnily tak režisérovo postavení, mezi mými oblíbenci. (03.11.2007)

Podle mě nespravedlivě podceňovaný film, který by si zasloužil červenou barvu. Knihu jsem nečetla, nicméně četla jsem od Kafky jiné věci, a typické atributy jeho tvorby, jako je jedinečná a těžko popsatelná atmosféra, tíživost, nedovysvětlené pointy, náznaky a nedořešená tajemství, na mne byly z Ameriky přeneseny. Dekorace a kulisy, jakkoli byly papundeklové, pro mne ve filmu fungovaly a naopak podtrhly vzezření popisovaných let. Co mne ale odradilo od páté hvězdy bylo (možná záměrné, ale i tak nepříjemné) přehrávání jedné z hlavních ženských hrdinek (Jaroslava Rytychová) - nebo to můžeme nazvat hereckou stylizací, pokud to měl být záměr. Každopádně bylo jako protipól k úspornému, ale působivému herectví Lábuse a Dejdara. I Landovský byl celkem věrohodný. Ovšem Kaiser ze své typicky groteskní roviny, jakkoliv se snažil, nevybředl a mohl za to i ten jeho titěrný copánek. Toto však nezmiňuji coby výtku. Ať už byl záměr jakýkoli, výsledek prostě působí. (23.03.2014)