Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (194)
Kafkoidní, ale odporně napsané a zahrané. Herci se div negebí, když solí ty svoje hloupý repliky o shánění pozemků, těžení vody a životních směrech. Nehledě nato, že Jirka Schmitzer musel být konstantě pod parou. Vše je navíc hrozně nahrubo a vyznívá nepříjemně prvoplánově. Utkví mi leda fantaskní výprava a Petr Vacek v nejlepší roli ve filmu. ()
Kafka si přál, aby se, až zemře, jeho příběhy nikdy nevydaly. Nechtěl, aby lidé zkoumali, co jimi myslel. Max Brod jej neposlechl a téměř 90 let po Kafkově smrti se jeho příběhy stále řeší, snažíme se v nich najít poselství, točí se filmy... A to nemluvím o osobní korespondenci, která se zkoumá doslova písmenko po písmenku. Vím, že by svět přišel o veliká díla, ale neměla by se přání autorů respektovat, neměl by se i po smrti zachovávat nějaký respekt, nárok na soukromí? ... Samotný film není špatný, nic nového do Kafkova příběhu ovšem nevnáší, spíše ho dělá plytčím, nudnějším... ()
Steam sunk, co se nejdřív v originálních kulisách a se znepokojujícím Citizenem Lábusem proplétá rozdílným chápáním lidské svobody, aby pak po Beethovenově Sedmé symfonii přehodil výhybku na kolej, která si už z Kafky tolik nebere a nebrala ani mě. Je paradoxní, že až z poslední scény jde cítit Amerika a k tomu zbytku se vůbec nehodí.. ()
Obával jsem se zklamání, ale bylo to ještě horší, než jsem se obával. Ne po formální stránce, ale nepochopením předlohy. Udělat z depresivního Kafky, který sice uměl dělat humor, ale vždycky humor velmi temný, udělat z něj ve výsledku optimistický film, je špatně. Román zůstal nedokončený, ale zřetelně nesměřoval k happy endu, který jsem zde shlédl. Podstatné části knihy vypustit, ale nelogicky do někam za polovinu naroubovat konec z jiné Kafkovy knihy (Procesu) - za to by je autor proklel. Amerika je složitý, mnohovrstevnatý román, možná adekvátně natočit nejde, ale pak ať se tedy netočí. ()
S románem Franze Kafky jsem zatím neměl tu čest a ani po téhle cti nějak neprahnu. Dejdara mám rád, ale pouze jako baviče. Jako herec opravdu za moc nestojí. I z ostatního hereckého osazenstva mám velice rozporuplné pocity. Absolutně mi ve svých rolích nesedí. Snad až na Schmitzera. Úvod se mi zamlouval. Dejdar plný naděje a falešných ideálů se vydal za kariérou. Příběh mě vtáhl do okamžiku, než se Dejdar začal kurvit, čímž vše zkurvil. Svoji budoucnost i moje zaujetí současným dějem. Od té doby sledujete potloukání odnikud nikam. Bez sebemenšího smyslu, či cíle, což je záležitost velice nudná. Sledování všude přítomné deprese a beznaděje je sice působivé, ale pouze úvodních pár min. Poté se to jaksi okouká. Věřím, že román může být příjemné čtivo, ale tento snímek za podařený nepovažuji. Slabá hvězda. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (10)
- Kvůli uspoře peněz byl celý film natočen na 16mm filmový materiál a až poté hotový překopírován na 35mm film. (ramsatko)
- Výtvarné ztvárnění filmu malířem Jaroslavem Rónou bylo inspirováno Verneovkami Karla Zemana. (hippyman)
- Jedná se o první kinematografický film podle Kafky v české produkci. (Snorlax)
Reklama