Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (985)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nechci zde básnit o "geniálních" hereckých výkonech, toho se zde ochotně ujímají jiní, navíc se ve filmu objeví i řada herců spíše průměrných. Osobně mě na tomto filmu nejvíce baví subtilní "otcovský" vztah, který Pávek chová k Otíkovi. Prozrazuje tak to, že má v jádru dobré srdce, které maskuje za netečnou tváří, a které se v pravém okamžiku projeví. Stejný motiv Svěrák rozvíjí o 11 let později i v Koljovi mezi postavou stárnoucího muzikanta a malého ruského chlapce. Z dalších postav ve filmu pro mě stojí za pozornost žárlivec Turek, malíř Ryba a doktor Skružný, zbytek mě spíše otravuje. Pro mě osobně nejzajímavější postavou vůbec je zde ale František Vláčil v cameo roli stejnojmenného nemocného starého muže, před nímž doktor pronese slavnou repliku o nutnosti poslat tělo do hrobu "zhuntovaný". On pak žil ještě dlouhých 14 let, ale v tomto filmu vypadá, jako by měl smrt na jazyku. UPDATE 26.12.2019 - Tím, jak je ten film do omrzení stále dokola reprízovaný v telce, zjišťuji, že už se mi vlastně moc nelíbí. Hromada věcí mi tam vadí, většina humoru mi zde přijde spíše nevtipná (což bude i dost souviset s tím, že už to člověk zná nazpaměť), a celkově se mi ta menzelovská laskavost a poetika začíná dost protivit, ale to by bylo asi na dýl. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Viděno opravdu po letech. Ani jsem netušil, kolik, mnohdy již zlidovělých, gagů a situací jsem si pamatoval. Ze všech vtipných proslovů a hlášek by se dala sestavit kniha. Kromě nich - s těmi sirkami neděláš dobře, Jaromíre; já mám zjišťovat, jaký byl táta bejk a máma jaká byla kráva; jeď do Pelhřimova( mimochodem, v Pelhřimově nemají krematorium! jednu chvíli jsem uvažoval, že by nebyl špatný džob si ho tam založit), nelejte to pivo z okna; máme tu slintavku.... - mám oblíbených několik scének. Zabíjení králíka u hřbitova, vychlazené pivo a potápějící se P.Čepek. A co mě dostalo, že v polovině 80.let se zpívá ve filmu česká sprostonárodní - Naše Anča ta má šestky, protože jí ráda švestky... ()

Reklama

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

"Tobě se nelíbí ta naše vesnička... krásná... středisková?" Líbí. Menzel a Svěrák v životní formě, fantasticky trefné herecké obsazení a zásobník hlášek, které tě neohromí, ale dojmou (a pobaví). Film obdařený takovým fištrónem, že byl považován za kritiku i oslavu vesnice za časů soudruha. A to vznikl doslova omylem - jako práce na nechtěnou zakázku. ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Tak tady snad plné hodnocení nejde nedát... Vesnička (nemilosrdně:-)) nastavuje zrcadlo české socialistické vesnici poloviny osmdesátých let a české mentalitě celkově - ne, dělám si srandu, nic takhle explicitního o ni říct nejde, a ani to není zapotřebí. Nalijme si čistého vína - Svěrák napsal za den pár stránek textu, který neměl nikdy nikdo číst, ale na doporučení Jiřího Menzla se nakonec rozhodl příběh napsat celý. Hýčkal ho několik let, po kterých předal Menzlovi scénář s velkým S - zdánlivě banální (ale nenápadně silný) příběh vztahu řidiče JZD a jeho mentálně zaostalého přívozníka obvěsil mnoha životnými postavami a několika podzápletkami (poeticky laděný doktor a jeho mentorský vztah k zbytku vsi, trojúhelník žárlivý cholerik, jeho žena a její milenec, ...). Výsledkem je příběh, kterému by se poklonil i pan Bergman osobně, jemuž neschází nic a který je jednou dlouhou legendární scénou. Pan Menzel ho navíc obsadil těmi nejlepšími herci, ze kterých vytřískal vše co uměli, těžko vyzvednout jednoho (snad přece jenom pan Hrušínský a potom určitě János Bán, který ztvárněnil Otíka). Pro mě nejlepší Menzlův film a nejkrásnější scénář pana Svěráka. Pokud jste neviděli, plné doporučení, vy ostatní víte o čem mluvím... 100% "Tak si zajeď do Pelhřimova a prohlédni si tam krematorium ať víš, do čeho jdeš!" ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Maďar a Slovák ve filmu českého režiséra, naštěstí oba zapomněli na slovensko-maďarské vztahy, a tak se na konci opět usmířili. Vemte beztvarý kus plechu, narvěte ho do Svěráku, utáhněte a ten plech dostane tvar! Pak ten rovný kus plechu dejte montérovi Menzelovi a ten na tom rovném kusu plechu vykouzlí reliéf. Jako předlohu mu dejte rustikální sochy Labudy, Hrušínského a spol. A úspěch se už dostaví sám. Zcela poprávu. A úsměv Jánose Bána širší jak úsměv Zdeňka Trošky je skoro legendární. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (115)

  • Honorár Mariána Labudu (Pávek) predstavoval zhruba trojnásobok vtedajšej mesačnej mzdy 8700 Kčs. Priemerná mzda v tej dobe bola 2920 Kčs. (dyfur)
  • Marián Labuda st. (Pávek), Zdeněk Svěrák (maliar Ryba) a János Bán (Otík Rákosník) sa spolu znovu stretli až po 26 rokoch od natočenia filmu pri príležitosti udeľovania cien na Art Film Feste v Košiciach. Kým Labuda s Bánom pravidelne komunikujú prostredníctvom telefónu, Svěrák s maďarským hercom v kontakte nebol. „Každoročne si volávame, no stretli sme sa až teraz,“ prezradil Marián Labuda. Jeho maďarský priateľ ho doplnil, že ich komunikácia prebieha mnohojazyčne. Najčastejšie však v nemčine, no keďže ani jeden z nich nie je v nemčine „expertom“ niektoré slovíčka sú v angličtine, niečo v slovenčine i maďarčine. „Musím Jánosa pochváliť, pretože urobil pokroky. Keď sme nakrúcali Vesničku, nevedel po slovensky takmer ani slovo a bol vyplašený takmer pri každej scéne, lebo ničomu nerozumel. Stále volal na tlmočníčku, aby mu prišla prekladať. Dnes rozpráva už aj trošku po slovensky a aj po česky,“ dodal Labuda. (Raccoon.city)
  • Autorem myšlenky doktora Skružného (Rudolf Hrušínský) o tom, že „když je někdo jedinej, kdo to může udělat, tak musí“, nepochází z hlavy scenáristy Zdeňka Svěráka, nýbrž od herce Vladimíra Menšíka. Jednou v noci totiž zazvonil v bytě jejich společného přítele, režiséra Vladimíra Svitáčka, telefon. Na druhém konci byl Menšík, který telefonoval z restaurace při jednom ze svých proslulých několikadenních tahů, že mu došly peníze a potřeboval by půjčit, protože vrchní trvá na zaplacení poměrně velké útraty. Svitáček, který měl peníze schované na nákup nového auta, se bránil, ale Menšík právě tehdy pronesl větu o tom, že on jediný mu může půjčit. A když je někdo jediný, kdo může, tak prostě musí. Svitáček příhodu po letech vypravoval právě Svěrákovi a tomu se to tak zalíbilo, že ji ve filmu použil. (cundak)

Související novinky

Zemřel herec Josef Somr

Zemřel herec Josef Somr

16.10.2022

Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)

Zemřela Libuše Šafránková

Zemřela Libuše Šafránková

09.06.2021

Z Prahy přichází velmi smutná zpráva. Svět českého filmu dnes opustila filmová, televizní a divadelní herečka Libuše Šafránková. Před pouhými dvěma dny přitom oslavila své 68. narozeniny. O úmrtí… (více)

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Retro biják 60. – 90. let

Retro biják 60. – 90. let

16.06.2018

Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)

Reklama

Reklama