Na samotě u lesa

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě nijak neoslovil, a nemyslím, že je to pouze tím, že jsem mladší generace... Mělo to pár nápadů a docela dobrých hlášek, ale nic, co by mi přišlo opravdu vtipné, snad pouze mírně úsměvné. Konec mi přišel až moc unáhlený a nevšimla jsem si, že by jim tam v průběhu ten dědeček nějak zvlášť přirostl k srdci (snad krom těch dětí), takže to podle mě vůbec nemělo takový dopad, jaký to mělo mít. ~(2,3★)~ (24.10.2015)

Jsou to vždy jen takové střípky, ale všechno jsou to důkazy krásného a laskavého humoru z osvědčené dílny Svěrák - Smoljak. Vylétávající postel, nejlevnější zedník v kraji, Olda čekající na Lacmana, pomáhající s cirkulárkou či trpělivě vysvětlující kdejakou blbost nebo historka o vodníkovi. Krása... 100% (26.02.2012)

Občas jsem měl dojem, že sleduji rodinnou VHSku z prázdnin u babičky, teda ne že bych spal se slepicemi, dostával facku od sklápějící se postele, štípaly mě psí blechy, které na člověka údajně nelezou, ani jsme nedávali buchty na okno, aby si na nich pošmákla kdejaká koza, to ne. Ale ráno mě dědeček budil cirkulárkou, když chcalo, tak zkrátka chcalo, po funuse se v noci hrálo na housle, kosa jela jako kolovrátek a krávy se dojily jen těmi, kdo to uměli. Vstávalo se brzy a kdo spal déle jak do 8:00, byl za exota. Chladič byl děravý, zedníci makali za pivo a tou starou škodovkou se jezdí dodnes. Prostě film, který je tak normální, až je pěkný. (17.07.2009)

Zvolíme-li dnes už zvetšelé téma "život za komunismu" (možno dosadit První republiku, monarchii, výlet časostrojem apod.) a nedostaneme-li při vyslovení tak hrůzné věty osypky, zjistíme, že bůčkový blahobyt měl i svou specifickou duchovní dimenzi, která byla, jaká byla, ale přesto existovala. Cimrmanovská filmová perioda pozdního komunismu patří k dnes historickým a zvláště cenným kapitolám naší národní kinematografie hraného filmu. Tím spíš, že dodnes není zcela uzavřena a její metoda malých radostí laskavého všedního dne má co říci i dnes (VRATNÉ LÁHVE). Schopní herci, špičkový režisér, scénáristé, kteří vědí, co chtějí a mají říci. Chalupářský způsob života té doby je tu jako na dlani. Zatracované chalupářství, které téměř zastavilo rozpad - myslím stavební - naší vesnice a vneslo do jejího života nové, často prospěšné prvky - dnes i pracovní příležitost, která se po r. 1990 začala vytrácet - je tu jako na dlani. Pro dítě je lepší, poznává-li přírodu a její život zblízka v tomto věku, než když je nuceno pronášet srovnatelně přihlouplá moudra v dospělejším nebo dokonce zralém věku. To všechno a radost ze života k tomu dokázali všestranní tvůrci dostat do svého filmu. To, co bylo divácky vděčné před třiceti lety, hladí po duši dnes a není pochyb o tom, že se tak bude dít i zítra a pozítří. (05.11.2007)

To máte Svěrák, Smoljak, Menzel, Kemr, Tříska, Kolářová, Řehák, Trégl, Vlach, Jegorov, režie, scénář, laskavý humor, dialogy, hlášky, žáby, mlýn, chčije, Lorenc, klekání, blechy psí, a taky prince co mel tři prání a dvě už prošustroval. Když to sečtete, dostanete jednu z nejlepších "smoljakosvěrákovek". Svěží komedii, která nemá jediné slabé místo, jediné místo, kde bych se i při sté repríze královksy nebavil nebo alespoň spokojeně neusmíval. Skvělé obsazení dokonale padne výborně napsaným postavám, jedna skvělá scéna střídá druhou, a ze všech padají hlášky tak hustě, že jediné filmové políčko nezůstane suché. (12.03.2012)