Smrtonosná past

Jedna z klasik akčního žánru. Film vyzdvihují originální zápletka, nevídané akční scény a také postavy Bruce Willise a hlavně Allana Rickmana. To jak „postaru“ skoro realisticky si hlavní hrdiny poradí se teroristy působí i po letech. Film nemusí být žádné oduševnělé veledílo, aby se stal kultovním a Die Hard je toho důkazem. (05.06.2007)

Akční film pro ty, co neradi klasické akční filmy. Svaly byly nahrazeny mozkem, málomluvnost zase ukecaností a přehnaná vážnost vystřídal důvtip. John McClane zkrátka dokázal osvěžit skomírající žánr a nastartoval novou vlnu polidštěných hrdinů, co měli dar dostávat se - ne vlastní vinou - do šílených průserů. John si takhle zpříjemnil vánoční svátky ve skleněném pekle jednoho mrakodrapu, kde si to s bandou germánských teroristů rozdával všude, kde se dalo: třeba na schodištích, v rourách vzduchotechniky nebo ve výtahových šachtách. Byla to těžká robota a John prolil hodně krve, ale protože Gruber někam uletěl, náš borec mohl slavit vítězství a pomalu se začít těšit na další Vánoce - tentokrát na letišti. (02.06.2016)

Geniální scénář, jehož základní osa příběhu se dočkala tisícovky kopií, které však nikdy nedosáhly jeho kvality, invenční McTiernanova režie s drajvem tak nekompromisním, až vlastně nasadil laťku tak vysoko, že ji nikdo (včetně jeho samotného) už nikdy nepřeskočil, atmosféra Štědrého večera, kdy se to všechno posralo a Bruce Willis v životní roli unaveného, odhodlaného a hláškujícího policajta, to jsou základní pilíře nejenom tohoto filmu, ale celkově žánru akce, která už po Die Hard nikdy nebyla na plátně lepší. Dvouhodinová extáze v tom nejluxusnějším balení, kterou nemůže milovat jedině tupý ignorant! (24.09.2006)

Tak konečně i já měl tu čest zhlédnout tuhle akční klasiku. Na 5* to z mého pohledu není, buď mi schází to nadšení správného fanouška tohohle žánru, nežeru tolik Willise jako jiní, nebo u mě na rozdíl od ostatních chybí možnost si nostalgicky zavzpomínat. V každém případě jsem se však bavil, nejenom solidním tempem, nenudícím příběhem a občasným humorem, ale nejvíc se mi na filmu líbilo zápolení Johna s Hansem, první z nich velký sympaťák s poněkud vulgárnější mluvou, druhý zas obrovsky charismatický a stylový záporák (to už se úplně nedalo říct o těch vlasatých máničkách, co měl u sebe v týmu). Pravděpodobně se podívám na další díl, min. na porovnání. (17.03.2013)

Ani po mnoha letech mě nepřestane udivovat sofistikovanost této nesmrtelné klasiky. Osmdesátkové akce s nadliskými hrdiny, přepálenými zápletkami a nereálnou akcí jsou daleko, daleko za skvostem jménem Die Hard. Divák jakoby očima hlavní postavy poznává složitost situace pěkně postupně, pevně drží krok s jeho uvažováním a logikou, dostává se mu pod kůži... Díky režisérskému smyslu pro detail, velice vhodnému hudebnímu doprovodu a samozřejmě charismatickému Willisovi se jakoby sami ocitáme přímo v akci. Film se nemusí hnát za hromadami mrtvých, plížení se v chodbách a postupné potahování teroristů za ocásek, byť jejich plán je také pekelně promyšlený, dokáže předčit napětí a intenzitu kdejaké přestřelky. 9/10 (09.07.2008)