Starfish

Nikoli bezchybný, ale svou originalitou a debutantským přetlakem nápadů sympatický počin koncipovaný jako audiovizuální paralela k formátu mixtape. Při tom s kořeny v ranku žánrově se tvářících surreálních metafor nitra svých postav – typu Donnie Darko či Pi – a stejně jako zmíněné klasiky současně vyšinutý i intimní, a díky tomu emocionálně pohlcující a divácky fascinující. (29.12.2019)

Jé, zase si tu někdo hraje na umělce. Zbytečně dlouhé scény a záběry, první půl hodina totální nuda, pak se konečně něco stane, něco se děje tak 10 minut a pak zase totální nuda. A pak se dozvíme, že SPOILER se to celé odehrává v hlavě Aubrey, takže to celé vlastně nikam nevedlo. KONEC SPOILERU. Já teda nevím, takový nápad podat apokalypsu se mi celkem líbil, ale ve finále vlastně tyhle nápady a všechno to, co tam bylo rozehrané, vlastně bylo úplně zbytečné. Úplně nejlepší by bylo ten film neoznačovat jako sci-fi a horor, protože na sci-fi si to jenom hraje a horor to už vůbec není. Je to jenom neskutečně utahané smiřování se se smrtí, které rozehraje celkem zajímavý děj, aby pak následně vrazilo divákovi kudlu do zad. Nemá to atmosféru, je to chladné a bezemoční, nic se tam neděje. Zklamání a ztráta času. 1* (02.07.2019)

V první půlhodině se člověk nedozví nic, pokud tedy nepočítám to, že hlavní hrdinka je strašně moc smutná ze smrti své nejlepší kámošky. Pak nastoupí halucinace, ufouni, hlas ve vysílačce, kazety, spousta obrazových filtrů, existenciální bláboly a psychadelické výjevy podpořené adekvátní hudbou. A to všechno se tu povaluje bez nejmenšího řádu. Na tohle asi moje mozková kapacita nestačí. Pár hezkých záběrů a sympatická Virginia Gardner stačí jen na 15%. (04.07.2019)

Keby. Nemám rád, keď si postavy uvedomujú vlastnú filmovú existenciu, uberá to na serióznosti, pôsobivosti a atmosfére. Pokazilo mi to nedávno The OA, pokazilo mi to Starfish, a keby to už nikto nikdy nepoužil, svet by bol krajší a pôsobivejší. A Whiteov film teda pôsobivý je. Predstavujem si, jak sa ho chystal natočiť roky a nakoniec doňho nacpal úplne všetko - ešte aj animovanú sekvenciu, a s výnimkou spomínaného failu mu to absolútne vyšlo. Milujem tieto malé sci-fi pocitovky. Musieť Starfish opísať jednou vetou, poviem, že je to ako keby ste sa snažili sfilmovať hudbu od Radiohead. Nadšenie. (20.06.2019)

Celkem odvážná směsice žánrů a inspirací, klobouk dolů za to že si na to někdo troufnul a obzvlášt za to že se to takhle povedlo. V podstatě se jedná o indie teen drama mixnutý s lovecraftí tématikou, hlavou se mi ovšem honily i podobnosti s jinejma věcma, jako např. Gone Home či klip k Fantasy od DyE. Jedná se spíš o pocitovej film soustředěnej na audiovizuální stránku, pokud se na tuhle frekvenci neumíte naladit tak vám to opravdu nemá co nabídnout. Ruku v ruce jde skvělá kamera a výběr lokací a i přes nepochybně skromnej rozpočet pár překvapivě slušnejch vizuálních efektů (ano jsou zde i slabší) z nichž mě nejvíc zaujal ten co je zjevná pocta Edwardsovým Monsters. Atmosféra je taková smutně hypnotická a napomáhá tomu i nejasnost časovýho zasazení který film záměrně odmítá prozradit. Pro hudební fajnšmekry je připraven i kvalitní soundtrack složenej z více či méně známejch pecek. Líbilo, po delší době zase originální a kreativní film co nejede podle tisíckrát zajetý šablony. (09.01.2023)