Psi nenosí kalhoty

Bolest je v životě lidském velice specifická záležitost, může být hluboce zarytá či povrchní, spojuje nás, každý žije s bolestmi obou druhů. Je asi více způsobů, jak si ulevit od bolesti v duši. Juha volí cestu, při níž dostane bolest z hloubky na povrch, přišlo mi to celkem tolerantní, většina si kompenzuje své bolesti na druhých. Sledujeme jeho očistnou cestu, jež vede přes bolest, až na práh...na kterém stojí anděl (nového) života v černém s bičem a igeliťákem, když si vzpomenu, že to vlastně byla i komedie, pro našeho doktora nebude tedy vůbec lehké si třeba jen tak od srdce zatančit v s/m oblečku na bizárdýze. Klasicky skvělá režie, jež je z těchto krajin očekávána a celkem silný příběh, který krásně rozehrává hru několika postav...všichni nějak kompenzují své bolesti, což může lidi velmi silně spojovat. [Filmový klub Citadela] (03.03.2020)

Psi nenosí kalhoty, nestojí na dvou nohách a pokud vím tak si většina z nich ani neužívá škrcení jakožto prostředek pro spojení se svou mrtvou ženou, ale nehodlám ze sebe dělat odborníka, my měli doma vždycky hlavně kočky. Netradiční finská romantika vyprávěna především vizuálně (a ta vizuální stránka je vskutku lahodná), kterou si asi nebudu nutně chtít v blízké době zopakovat, ale jako intenzivní jednorázová záležitost fungovala skvěle. A Mádlova ségra ze Snowboarďáků (tak ji mám prostě zafixovanou) zpívající Vyletěla Holubička samozřejmě nesmí chybět. 8/10 (09.12.2020)

Na ploše romantické komedie se dá rozehrát ledacos, tentokrát je to romance mezi dominou a jejím zlobivým pejskem. Není to žádné sado-maso šidítko jako nechvalně proslulá americká trilogie, ale vztah dvou lidí založený na sdílení bolesti. Dojde i na pár divácky dost nepříjemných scén (díky jedné si to ukládám do stejné přihrádky jako Schlesingerova Maratónce). Z české stopy ve filmu bych zmínil zvláštní muziku Michala Nejtka, která film pěkně dotvářela (70%). (15.02.2020)

Dvě ztracené duše k sobě najdou skrze bolest cestu. Nic víc, nic míň. Co příjemně překvapí je fakt, že i naturalistické S/M hrátky lze natočit celkem vkusně. Dalším pozitivem jsou herci a jakkoliv mám daleko k těmto sexuálním praktikám, Krista Kosonen na mě působila nehorázně sexy. K zapamatování je tu i nehtová scéna, která mi vůbec neudělala dobře po těle. Jen ta komedie mi tu trochu chyběla. Podobné filmy nejsou mým šálkem kávy, ale tohle se mi líbilo. 75% (06.01.2021)

(trochu spoiler) Obávám se, že lidi, kteří neví o BDSM zhola nic, může tenhle film celkem zmást. Přitom jeho poselství skryté v chladné, černohumorné anekdotě, která vyvrcholí scénou se štípačkami, je případné: pokud se hlavní hrdina oddává takovému vztahu a praktikám jen proto, aby se přiblížil své zesnulé ženě, pak jsou pro něj nezdravé a nebezpečné. Správná cesta naznačená poslední scénou vede skrze překonání traumatické minulosti a přijetí sebe sama. (05.10.2020)