Motiv pro vraždu

Československý povídkový film zabývající se různými pohnutkami k hrdelním zločinům. První povídka Víkend je zřejmě nejslabší, I. Prachař po znásilnění mladičké Z. Studenkové má snahu zahladit stopy výtrysku své vášně, avšak zavraždí jinou osobu. Ve druhé povídce Rukojmí předvedl zřejmě svůj životní výkon, v tomto případě šestihvězdičkový J. Hálek, hrajícího abstinujícího narkomana Vladimíra Čabana. Při zoufalém pokusu sehnat morfium zastřelí v lékárně dva policisty (jeden z nich R. Jelínek) a poté je dopaden přímo na operačním sále, kam se vypravil v posledním záchvěvu šílenství sehnat drogu. Pan Hálek zahrál svou roli naprosto neuvěřitelně a věrohodně, jednoznačně vyčnívá ze všech hereckých postav snímku, tuto povídku díky jeho výkonu hodnotím jako nejlepší. V Kapsáři, poslední povídce, se představí legenda československého herectví P. Čepek v roli propuštěného zloděje Bendy. V těžko řešitelné situaci se rozhodne pro recidivu avšak v neopatrnosti se dopustí vraždy jednoho z okrádaných (O. Velen). Zajímavý herecký výkon předvedl Bendův syn F. Renč, zejména v závěrečném westernovém dopadení. Čepek předvedl svůj klasický charismatický výkon, nicméně na famózního Hálka to tentokrát nestačilo. Druhá a třetí povídka zastiňují první, nicméně jako celek hodnotím toto dílo tří režisérů jako nadprůměrné. (14.10.2014)

Třikrát české krimi. Znásilnění, drogy, drobné delikty. Hned první povídka Július Matula Víkend, předjímající Smrt stopařek dala výbornou příležitost pro debutující Zdenu Studenkovou, která překvapila kvalitou svého výkonu i půvabů v tak mladém věku. Dobrý je i kriminalista Postráneckého. Druhá povídka Jiřího Svobody Rukojmí je zatím ještě slabá, první samostatná práce ho zatím ještě čekala. Ve třetí povídce Kapsář Tomáše Svobody klasicky zaujme především příjemné herectví Jany Brejchové a Petra Čepka. (04.05.2010)

Povídková kriminálka, která se s tématy moc nepáře. V první povídce Víkend zaujme Ilja Prachař v roli chlápka, který znásilní Zdenu Studenkovou (nehorázná šťabajzna a zároveň i její první filmová role) a poté co ho pozná se mu situace vymkne z rukou. Ve druhé povídce Rukojmí vyloženě řádí Jiří Hálek jako narkoman, který se nezastaví před ničím, aby dosáhl své dávky (velká škoda, že tento vyjímečný herec dostával před kamerou jen samé malé úlohy a tohle byl jeho velký herecký koncert). V posledním vyprávění Kapsář zase kraluje Petr Čepek coby propuštěný vězeň, který chce na svobodě sekat už jen dobrotu, ale dlouho mu to nevydrží. Jeho bývalou partnerku hraje moje femme fatale Jana Brejchová (té krasavici to seklo v jakékoliv roli). Hudbu dělal Petra Hapka a je poznat, že byl nadaným žákem a obdivovatelem Zdeňka Lišky, zejména v povídce Víkend jakoby Liškovi vypadl z oka (noty), nebo jeho disharmonické bubny v Rukojmí. Každá povídka se snaží divákovi objasnit to jediné - motiv pro vraždu. A sakramentsky to funguje! (20.01.2018)

Tři povídky s kriminální zápletkopu zpracované jako celovečerní film. Asi nejvíc mne zaujala druhá povídka s názvem " Rukojmí ", ve které Jiří Hálek vystupuje jako narkoman ohrožující své okolí pistolí. Ve třetí povídce s názvem " Kapsář " uvidíte krásnou Janu Brejchovou a budoucího reřiséra Filipa Renče jako syna Petra Čepka co by propuštěného zloděje - kapsáře z vězení. (23.01.2011)

Když dávaj v sobotu odpoledne na nově nějakou tu detektivku ze 70. let, tak se na to vždycky rád podívám. Ale tohle mě trochu překvapilo, protože jsem netušil, že to budou 3 příběhy, který spolu nemaj žádnou souvislost... Kdybych měl každej příběh ohodnotit zvlášť, tak bych to viděl asi takhle: Víkend - ***, Rukojmí - ****, Kapsář - ** (15.03.2008)