Příliš malý svět

Ufff... Vzhľadom na námet som mal isté očakávania aj kvôli Natalii, ktorá si tieto typy úloh vcelku vie vyberať, ale toto sa skutočne nepodarilo ako po autorskej a režisérskej stránke, tak aj po tej technickej. Podivné a najmä umelé narábanie s orezmi obrazu a nepohodlná kamera ešte viac potápajú už tak dosť chaotickú dramatickú mozaiku osobnosti jednej zmätenej astronautky. Obrovská škoda inak zaujímavého námetu.... Bohužiaľ. (13.09.2020)

Škoda toho tak trochu neobratně natočeného, ačkoliv pro děj velmi důležitého úvodu z vesmíru, který mě měl přesvědčit, že (a proč) chce Lucy co nejdříve zpátky. Moc mě totiž nepřesvědčil a Natalii Portman se to povedlo až na Zemi, když jsem sledoval její urputný trénink, její zasněné pohledy k nebi, to, jak se cítí doma a jak se cítí v NASA... Skvělý herecký výkon podpořený zajímavým a naštěstí nerušivým střídáním obrazového formátu a také krásnou hudbou. Takhle nějak jsem si přál, aby na mě zapůsobila Proxima s Evou Green. (24.01.2021)

Sci-fi? Ehhh, ale kdeže. Jen jedna standardně americky namachrovaná a namistrovaná superpipina popatří z orbitu na nekonečnost vesmíru a nepatrnost života pozemského, v hlavičce jí z toho zážitku nastane existenciální, emocionální i hormonální zmatek, proběhne u ní přenastavení priorit a hodnot, rozjede se rozpad osobnosti a divák pak po celý zbytek filmu sleduje průběh jejího postupného blbnutí a šílení. Pro obdivovatele a fanoušky Natálky povinnost, pro milce scífek špatný žert. Mne osobně Lucy bavila i zaujala, pomalý psychologický filmy já rád, několik scén je zajímavých a působivých, zvuková stopa příjemná, klidná kamera fajn a proměnlivost formátů obrazu mi ani nevadila. Ovšem v rámci žánru "psychologický film s Natálkou" je to po Black Swan přece jen o trochu slabší odvar, Aronofsky holt tenkrát nasadil laťku hodně vysoko. (23.02.2020)

Dlouho nepamatuji, aby někdo zpracoval téma krize vlastní identity takto suchopárným způsobem (po audiovizuální i obsahové stránce). Místo toho, aby snímek dostál svému psychedelickému názvu a divák se společně s Lucy vznášel v prostoru, kde by režisér bombardoval jeho vědomí podívanou na Zemi, kosmos a veškeré bytí, tak se velmi rychle vracíme do normality všedního dne. A přestože Lucy z vesmíru odlétá s určitým transpersonálním prožitkem, v důsledku kterého u ní dochází ke změnám v názorovém či hodnotovém systému, tak se nejedná o nic, co by zásadněji narušilo její každodenní prožívání. Očekával jsem, že Lucy začne mít problémy s rozlišováním vnitřní a vnější reality, že se u ní objeví hlasy, vize, příval nesrozumitelných emocí, kolísání nálad, atd. Režisér bohužel nevytěžil z nebývale atraktivního námětu zhola nic a po technické stránce se vzmohl pouze na nepochopitelné střídání formátu obrazu. S přimhouřením oka tak snímku Lucy in the Sky uděluji slabší dvě hvězdy. (19.12.2019)

Velké psychologické dusno, a to takové, že by se dalo rovnou krájet a přehazovat vidlemi. Myslela jsem na začátku, že půjde o další verzi Gravitace. Ale tenhle film se vydal úplně jiným směrem. Měla jsem z filmu rozporuplné pocity. Lucy Colová je výborný studijní materiál. Máme tu zajímavý náhled do duše astronautky, která zažila něco nadpozemsky mimořádného, co nikdo z nás hned tak nezažije, něco duchovního a díky tomu se dostala do existenciální krize. O schízičku samozřejmě nebude nouze. Vhodné k přemýšlení. Žánr sci-fi bych trošku upozadila. Tohle je dokonalé psychodrama. Chválím střídání pohledů kamery. To umocňuje se vžít do Lucyiných myšlenkových pochodů, pocitů a nálad. Ta dáma potřebovala odpočinek a dobrého psychiatra. (08.09.2020)