Amnestie
Amnesty
Režie:
Jonáš KarásekKamera:
Tomáš JuríčekHrají:
Juraj Bača, Natalia Germani, Aňa Geislerová, Marek Majeský, Marek Vašut, Jana Oľhová, Gregor Hološka, Ján Jackuliak, Martin Stránský, Vladimír Zboroň (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sametová revoluce v roce 1989 přinesla většině lidí svobodu, někomu ale přinesla i problémy, a někomu jinému zase příležitost a kariéru. Z bývalých prominentů se stávají vězni, z bývalých disidentů a vězňů se přes noc stávají politici a lidé s vlivem. Už za socialismu se začíná odvíjet příběh, který revoluce zrychlí a který vyvrcholí během krvavých událostí největší vězeňské vzpoury u nás. Rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla ze zimy 1990 se řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici netýkaly. Ti se proto vzbouřili a na téměř dva týdny celou věznici obsadili. Oblast věznice se změnila na válečnou zónu a ukončit ji musela až policie a speciální jednotky s využitím vojenské techniky. Nesmlouvavý a tvrdý zásah část veřejnosti ocenila, jiná část poukazovala na jeho přílišnou brutalitu. Emotivní thriller Amnestie o manipulaci, násilí a zradě přináší na plátna největší vzpouru ve vězeňské historii Československa. A spolu s ní i příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. (Bontonfilm)
(více)Videa (5)
Recenze (185)
Príbeh: Obdobie plné ŠTBakov, disidentov a konfidentov a v nemalej miere Havlových amnestií. Herecké osadenie: V najväčšej miere sa mi do pamäte vryl Galantský mladík Juraj Bača svojím presvedčivým väzenským výkonom. Prevedenie: Mám rád toto obdobie 90. rokov. Dýcha z toho nostalgia. Veľmi zaujímavé sú aj pohľady na Leopoldov. Pocity: Celkom dobre som sa dokázal vcítiť do osudov hlavných hrdinov a dalo sa s nimi buď súcitiť alebo nimi opovrhovať. Koniec koncov taká už bola tá doba. Pridaná hodnota: Pár silných emotívnych chvíľ, vzbura v Leopoldove, zrada manželky... Na Slovenské pomery veľmi dobré! 85% ()
Od Jonáše Karáska jsem už viděl jeho režisérskou prvotinu Kandidát, která se mi i přes hodně výtek jako celek líbila. S Amnestií to mám opět podobně. Vytkl bych zejména podivné, dle mě zbytečné, hrátky s kamerou a nevhodný střih, který často násilně sekal scény i s hudbou, což mě občas naprosto vytrhlo z děje. Ze dvou ze začátku samostatných a postupně se proplétajících dějových linek (disidentská a vězeňská) mě ta první moc nebavila a zbytečně se táhla. Naopak ta vězeňská mohla dostat více prostoru, zejména casting se velmi povedl. Po půlce filmu, kdy se jela spíše ta disidentská polovina, jsem to chtěl vypnout a nechat zbytek na další den. Naštěstí se to rozjelo a dojel jsem to v kuse až do konce. Přes velmi roztahanou první polovinu bych ocenil gradaci příběhu a vcelku dobře zrežírovaný závěr. Posledních cca dvacet minut se dokonce dostavilo i lehké napětí, díky tomu nakonec dám slabší tři hvězdy. ()
Celoživotná trauma akademickej obce z cirkvi a neslobody novinárov (ktorí sa najnovšie kupujú dotáciou 10 milionov eur zo štátneho rozpočtu) sa prejavi aj v koncepcii tohto filmu (dúfam že si tu nepustil žiadnych novinárov - nielen v komentároch sa objavujú verejne dostupne odkazy z priebehu vzbury, ktorej potlačenie bolo mimochodom vo svete vyhlasené ako jedno z najlepšie zvladnutých povstaní respektive vzbur väzňov) , ak by potláčali protesty "študentíkov" na námestiach jednotky URNA ako to vo svojom mokrom sne o tejto udalosti popisuje nedávno doštudovaný maturant z VŠMÚ zrejme by to tiež vyzeralo trochu inak. Že nebol za vodcu vzbury označený člen menšiny je tiež z pohľadu liberálneho fanatika pochopiteľné, rovnako tak ako nie sú v najmenšom spomenuté dôsledky ktorými amnestia "nevinných" ovplyvnila prvé "demokratické" roky po rokoch "tyranie". Čo sa týka príbehu ten je plný nezmyslov, nevysvetlených súvislostí a postavy z prostredia mimo väzenských múrov sú úplne zbytočné. Nielen slabučká kamera ale najmä nič nehovoriaci dej mi potvrdili to, že filmy u nás sú čoraz viac točené za politickým účelom a najmä ľuďmi bez štipky talentu. Vďaka za Pomaľované vtáča, ktoré je náplasťou na túto nechutnú politickú agitku na ktorej sa nahrabú ľudia s dobrými kádrovymi posudkami súčasného režimu. ()
Sametovou revoluci pamatuji. Ne nebyl jsem zmlácený na Národní pořádkovými silami, ani mne nespláchlo vodní dělo a ani mne radlicí ke zdi domu nepřimáčkl VB transportér. A většina těch co tvrdí, že to zažila věřte, že nejspíše ne a kecá. Připomínají mi tak trochu ty desetitisíce partyzánů po válce, ze kterých v součtu mohla být nejedna divize co by Němcům zle zatopila, ale oni byli všichni tajní a ukrytí v lesích, kde škodili nacistům :-)... Pamatuji uzavřené ulice, houkající antony, cajty se štíty a obušky, prolhané reportážena ČST i v rádiu, poslechy Svobodné Evropy i to jak se to potom celé začalo pomalu ale jistě skládat k zemi... Co se dělo v jiných městech ČSSR jsem vnímal jen okrajově, spíše s lehkým ujištěním, že tam se to také kácí po vzoru Prahy. A co se děje na Slovensku, to už pro mne bylo skoro daleko až moc abych to sledoval, nebo si pamatoval nějaká jména tamních sametových revolucionářů. Proto jsem docela se zájmem kdesi četl rozhovor Marka Vašuta o novém filmu Amnestie a dnes ho i dal. Myslím, že co se týče dobové autenticity se film podařil na jedničku. Vše bylo takové správně socialistické, tedy olezlé, zanedbané, šedivé... Bylo celkem zajímavé sledovat, co se asi dělo na Slovensku. Jenže film je o amnestii a tak si nejsem úplně jist co vlastně tvůrci chtěli točit. Zda ta hoďka a půl je ántré té půlhodinové vzpouře v Leopoldově aby byl divák v obraze, nebo o co tu vlastně jde... Vzpoura sama byla docela dobře udělána, ale mohlo se trochu více tlačit na pilu hlavně při zásahu speciálních jednotek. Doporučuji kouknout na ytb na zhruba 8 minutové video - 1990: Útok Československé armády a policie na Leopoldov. To je akčnější než celá vzpoura v tomhle filmu. Ten závěr byl taky dobře zpracován... V tatrovkách soudruhů si záhy si vozí zadky noví papaláši nového režimu. Super byl zvolený soundtrack a dobové písničky. Za zmínku určitě stojí spolupráce filmařů s Depeche Mode, kteří povolili své skladby ve filmu. Depešáci a jejich koncert , to je pro pamětníky také přelom osmdesátek a devadesátek, takže to tam sedlo jak hrnec na prdel jak se říká! Závěrečné spojení Kryla a Vltavy v Pasážové revoltě taky super. Trochu rozporuplné dojmy mám ze slovensky hovořícícho Marka vašuta. Byť ho mám rád, tady jsem mu toho Slováka moc nevěřil... Super byl tradičně Ján Jackuliak v roli poručíka vězeňské služby. Dávám tedy 3 molotovy a jsem docela rád, že jsme tenhle film viděl. Havlova amnestie byl nezodpovědný akt idealisty... Měli být puštěni političtí vězni, některé případy měly být přezkoumány... To co se dostalo ven byla leckdy svoloč co neměla opustit brány krymu ať už padl režim nebo ne. Mám na to také osobní vzpomínku. Vysněného Favorita 136 l, na kterého otec stál den a noc před obchodním domem Kotva nám ukradl jakýsi zloděj z Mototechny když nám na něm v rámci pravidelné prohlídky cosi seřizovali. Kriminalisté jej tenkrát velmi rychle i díky jiné trestné činnosti chytli a byl záhy odsouzen. Auto se našlo, nabourané... Chlapec měl uhradit plnou škodu. Ale přišla amnestie, chlapec byl protuštěn a zmizel... Ne, tihle šmejdi měli zůstat v chládku ideály neideály Vašku Havle ! . * * * () (méně) (více)
Pro mě byla tohle jednoznačná volba na Českého lva! Konkurentem byli skvělí Vlastníci a Staříci, oba jsou to suverénní české filmy, jenže Amnestie je přece jen o celý level urostlejší, a byť vychází z hlubokého ponoru do neuralgického bodu českých i slovenských dějin, jde jí o celistvější poselství a má nadčasový ideový i dějový přesah - je to ve všem všudy světový film slovensko-českého původu. Perfektní scénář, kamera, střih, zvuk, herci, skvostná smysluplná hra s žánry, kdy do půlky se film tváří jako namakané doku-krimi a dějinně-sociální thriller, než v momentě vzpoury divák najednou zírá na vězně, jejichž cílem je žranice a pustošení, a s mrazením pochopí, že jména a události jsou tu zástupné, ač principiálně, věcně i náladově naprosto věrné, a že je to především nadčasová a na poměry zcela střízlivě ironicky glosující parabola, podobenství o tom, že pravda a láska (Ľubko) v téhle končině dělaly, co mohly, a pořád ještě tu mezi námi nemají přijetí a místo k životu. Nápad s tím, jak se jiní, přeživší, marně pokoušejí autenticky zpívat Kryla, tu hořkou pravdu a lásku, které jsme zapudili, mi bral dech a stesk mi vháněl slzy do očí. Fantasticky napsaná postava Kelemenové (Aňa Geislerová), kolem níž se sobectví a nesobectví ostatních postav otáčí jako na pivotu a ona zůstává tajemnou lidskou hádankou. Hlava mi při sledování většinu času jela na plné obrátky, oči byly pořád živelně sycené a srdce přitom bušilo jako o závod. Ten moment, kdy film přehodí výhybku z konkrétní do metaforické roviny mi do teď radostí zrychluje dech. Z podobných důvodů mě takhle naposledy rozproudili stejně vyvážení Tarantinovi Hanebný pancharti a podle mě by zrovna Amnestie z mnoha objektivních důvodů měla velkou šanci zabojovat i o Oscara. *~ ()
Galerie (17)
Zajímavosti (14)
- Juraj Bača kvôli postave karatistu Drahomíra Lupka schudol 8 kíl, trénoval ho karatista Julian Smoliga a na silový tréning dohliadal tréner Maroš Čambal, bodybuilder a kulturista. Juraj Bača sa kvôli úlohe osobne stretol aj s bývalým väzenským dozorcom z leopoldovskej väznice, ktorý vzburu zažil na vlastnej koži. [Zdroj: PR House of Ukulele] (embecka)
- V maskérně hraje „Take On Me“ od A-Ha. V kavárně hraje „Chráň svoje bláznovstvá“ od Petera Nagyho. V autě hraje „Tlaková níž“ od Richarda Müllera. Při postelové scéně hraje „Spandau Ballet“ od True. (Duoscop)
- Vedúci výroby, Viliam Štrelinger, hovorí: „Milé bolo, že počas nakrúcania sa narodili ľuďom z blízkeho štábu štyri bábätká. Mali sme aj zvláštny temnejší zážitok - časť scén sme nakrúcali v dnes už nefungujúcej väznici v Mladej Boleslavi. Boli sme tam sedem dní a musím povedať, že to malo na všetkých silný vplyv. Väzenské steny musia byť za tie desiatky rokov, čo väznica fungovala, nasiaknuté niečím toxickým, čo sa postupne prenášalo na hercov.” [Zdroj: PR House of Ukulele] (embecka)
Reklama