Klér

Nekompromisní sociální drama s poněkud těžko stravitelným obsahem hlavně asi pro striktní křesťany a třičtvrtě obyvatel Polska. Vzhledem k tomu, že se mě víra netýká, tak mě nic z toho asi nepohoršilo, ale jako taková sonda do zákulisí církve je Clergy velice zajímavé, o to víc, jestli je to pravdivý obraz.. Už jen číst zajímavosti k tomuto filmu naznačuje, že to vážně asi nebude jen tak vycucáno z prstu. Film na zamyšlení nad dnešním zkorumpovaným světem a tím, že si církev hraje až příliš na Boha. (27.11.2019)

Jojo, to už si fakt nikdo nebere servítky, když zhanobí národní poklad, což v Polsku víra bezpochyby je! Kler sleduje příběh dvou zkrachovanců a jednoho vyvoleného, probíjející se denní rutinou dle Pána, která se povětšinou skládá z vodky, srážení chodců a znásilňování ministrantů. Vrcholem byl bezpochyby biskup vezoucí své pozadí v Bentley Continental v kůži z bezvěrců. 86 % (08.01.2020)

Celý to na mne působí jako protivatikánská agitka. Proč vznikla v Polsku? Proč ne ve Francii? No protože to šokuje a vydělá to peníze. Já český faráře znám. Nesetkal jsem se s žádným pedofilem ani kurevníkem, přesto 2 u církve skončili. 1 kveruloval a našel si ženskou. 2. byl moc sebevědomý a taky kveruloval. Měl jméno páter Protivínský-už samo takové jméno biskupa sere! Co bych církvi vyčetl, není chlast ani pedofilie, jen neschopnost. O tom ten film není. (09.07.2023)

Na Kleru je snad nejpozoruhodnější, že takový film vůbec v současném Polsku ovládaném Kaczyńskim a jeho PiS vznikl, že se dostal masově do kin a vidělo jej tolik lidí. A především polským věřícím je tento film zjevně primárně určený; není to biják pro festivalové liberálně orientované publikum, které si na něm potvrdí svoje hotové anti-katolické přesvědčení a odškrtnou si Kler jako další v dlouhé řadě filmů o zneužívání v katolické církvi (namátkou Spotlight, Špatná výchova, Padlé ženy, případně zbrusu nový Ozonův film Grâce à Dieu atd.). Tento film je brutálním útokem na polskou katolickou církev, na se státem provázaný systém, v němž dominantní roli hraje pokrytectví. To, co se na začátku tváří jako parodie - se vším tím neustálým klením, pitím, dětinskými chlastacími hrami apod. - se postupem času rozvine v depresivní obžalobu institucionalizovaného zla; obžalobu systému, který je prolezlý korupcí, programově kryje zločiny svých představitelů a zpochybňuje traumata obětí, v němž duchovní se bez skrupulí oddávají chtíči, propadají alkoholismu a podléhají velmi neduchovním mocenským ambicím - tedy žijí konstantně v hříchu... Film není obžalobou víry jako takové, ta může být čistá a upřímná (na obou stranách, v kléru i mezi laiky - a film to i ukazuje). Ale řadoví věřící by si dle Smarzowského měli po zhlédnutí filmu položit otázku, zda sami nejsou svým přístupem nějak spoluzodpovědní za zobrazovaný stav Polska. Možná i kvuli maximalizaci efektu jsou pro tento účel některé nešvary (mírně řečeno) koncentrovány ve dvouhodinové stopáži poměrně silně. Film tak téměř hraničí s prostou uvěřitelností. Nicméně základ je nezpochybnitelný a sám o sobě drtivý. Film stojí na vynikajících hercích, kteří dokázali vytvořit velmi komplexní a životné postavy, a na dobře napsaném příběhu tří povahově i kariérně odlišných kněží, jejichž osudy se nějakým způsobem proplétají. (21.02.2019)

Problémy v cirkvi sú očividné a treba ich riešiť. K tomu sú však lepšie dokumenty, pretože podľa tohto filmu je každý katolícky kňaz pedofil, alkoholik, smilník. A ten záver bol maximálne trápny. Jednostranný, čiernobiely obraz, ktorý ulahodí liberálnym krikľúňom, podľa ktorých je pravda len jedna, len ich názor je správny a za opačný treba ľudí naozaj liberálne pozatvárať. Citát od kolegu z webu: Slniečkár neznáša „čiernoprdelníkov“ a opovrhuje „babkami, čo chodia do kostola,“ ale akákoľvek kritická zmienka o islame ho vytočí do biela, lebo za ňou vidí urážanie náboženského presvedčenia. (14.05.2019)