Nejsem blázen

Nejsem blázen Roberta Bentona je takový můj miláček na který nedám dopustit, Paul Newman jako vzpurný Sally je neodolatelný a ostatní mu zdárně sekundují ve větších či menších rolích jako třeba tupý policajt v podáni Philipa Seymoura Hoffmana, zklamaná Melanie Griffith nebo Bruce Willis jako mísni podnikatel, scény s navzájem si kradenou sněhovou frézou jsou parádni a příjemná hudba Howarda Shorea jen podtrhuje celou atmosféru filmu, poslední film skvělé Jessici Tandy, jedná se sice malý film o obyčejných starostech člověka a lidí na malém městě, který ale o to více potěší každého diváka. (27.10.2012)

Nějak nevím, kde to přišlo k tak relativně vysokému hodnocení. Byl to takový ten typ pomalu plynoucího filmu, odehrávající se někde v jakémsi malém městečku, zasypávaném sněhem, kde každý zná každého, a řeší se tu rodinné vztahy otce a syna - mimo jiné, kromě neustálého přetahování se o - a pokud vím, říká se tomu sněhová fréza. Odklízečka sněhu mi fakt připadal divnej název. Před časem jsem už takový podobný film z jakéhosi zasněženého amerického zapadákova viděl, jen jsem si za boha nemohl vzpomenout, jak se to jmenovalo. Dalo to chvíli hledání, než jsem našel, že šlo o "Nádherný holky." Asi proto, že mě to tenkrát vůbec ničím nezaujalo, stejně jako tohle. Prakticky bez děje, s pár docela podařenýma hláškama a přiznejme si, že bez Paula Newmana by to asi bylo na hranici koukatelnosti. B. Willis není zrovna mým vysněným hrdinou a Melanii Griffith taky moc nemusím, a navíc jsem nějak úplně nechápal, proč se jí Newman snaží balit, když by jí mohl dělat tátu. Celé to bylo takové lenivé, pomalé, kodrcavé jako ten orezlý polorozpadlý pick-up. Na víc než dvě to nedosáhne. (01.05.2016)

Je to určitá zajímavá tendence, jak se některé velké hollywoodské hvězdy minulých desetiletí na stará kolena angažují v žánrově malých filmech. Toto je jeden pěkný příklad. --- Většina amerického mediálního exportu si vystačí s východním pobřežím a Kalifornií, a pokud už si všimne nějakého jiného koutu Ameriky, zpravidla jen proto, aby ukázala, jak je beznadějně zaostalý. A tak se většinou můžeme jen domýšlet, jak ta obrovská „malá“ Amerika menších měst a městeček, bílá, protestantská, heterosexuální, konzervativní a republikánská, nejspíš vypadá. --- Tento film je americkou obdobou naší Vesničky střediskové. Nemá to děj, je to obraz určitého druhu lidí. Obraz nemálo idealizovaný, pochopitelně, ale měli bychom si vážit odvahy, s jakou někdo vyzdvihne na světlo americké smetiště dějin a oznámí světu: ještě ne celá Amerika je barevná, sektářská, politicky korektní, pokroková a obamovská. Klobouky dolů a chovejme se tiše, jsme na pohřbu. (09.01.2011)

Na jednu stranu je příjemné v záplavě epických nebo psychicky náročných filmů (jakou zrovna teď procházím) vidět takový nenáročný a nezatěžující sníměk, ale na stranu druhou musím konstatovat, že se prostě jedná spíše o lehce nadprůměrnou věc, která chvílemi i nudí. Film na mě totiž působil, že neví, co má divákovi sdělit - jestli ukázat paletu postaviček z malého amerického města a vztahy mezi nimi anebo vyprávět o problémech a traumatech mezo otci a syny. Obě ty témata jsou totiž jen lehce naťuknuty a ve výsledku vše vyznívá trochu do ztracena. Najde se tu celá řada povedených scén zejména v konfrontaci s Brucem WIllisem, naopak scény se synem působí vzhledem k velmi slabému výkonu jeho představitele rozpačitě. Jistě existuje s daným tématem celá řada povedenějších filmů, já zůstanu spíše u slabších tří hvězdiček - film mě prostě jako celek nevtáhnul. (28.03.2009)

Pohodový film, v němž se sice objevilo téma vyrovávání se otce se synem, ale naštěstí se nijak netlačilo na pilu, jak je to ve filmech s tímto tématem zvykem. Paul Newman hrál velmi dobře, stejně jako ostatní, přičemž jsem fyzicky cítil Sullyho bolesti v koleni, protože mám to samé, ale na druhé straně:-) Jakmile jsem uviděl Pruitta Taylora Vince, říkal jsem si, jestli dojde na slzy. No jasně že došlo. Je jen málo filmů, kde by mu nezvlhly oči. Mě ale přijde s tímhle svým uplakaným prosťáčkovstvím dost otravný. No ale jinak tedy pohoda, jak už jsem řekl. (24.06.2009)