Bolest a sláva

Starý dobrý Pedro Almodóvar vypráví melancholicky zabarvený příběh, jenž by při troše dobré vůle mohl z velké části vycházet z jeho vlastních vzpomínek a zkušeností. Až natolik věrohodný mi snímek Bolest a sláva připadá. Obsazení právě Antonia Banderase do hlavní role tomu rovněž dost nahrává. Poklidně plynoucí film se silnými emocionálními momenty ocení zejména jedinci, kteří už mají něco odžito. Mezi ně se pomalu a jistě začínám řadit i já. (85%) (26.08.2021)

Osobní zpověď jednoho z nejlepších a největších španělských režisérů současnosti. Moc se tady ale nedá mluvit o něčem nadčasovém, dech beroucím nebo jednoduše skvělém. Je to komorní a malý film, který nám nedá nic moc více než nějakou menší autobiografii na plátně v roli se sympatickým Banderasem a víc už asi nic. Ten herecký výkon je k hlavní k hodnocení a on má svou sílu. K tomu celému i hezké rozuzlení v rámci vyvrcholení příběhu skoro až s mindfuckem a plot twistem. Pouze to a pranic víc. (28.01.2020)

Bolest a sláva je velmi specifický film. A má i své specifické postavy. Pedro Almodóvar se po komedii Rozkoš v oblacích a melodramatické Juliette vrátil k podstatě; lásce k filmu a vlastním zážitkům. Zatímco dříve však oslňoval bizarní výstředností, Bolest a sláva je film spíše komorní, tichý a rafinovaný. Každý autor někdy zažil krizi, jež zásadně rozhodovala o jeho dalším tvůrčím životě. Fellini svou krizi přetavil v klasiku subjektivního filmu 8 1/2, Almodóvar byl k divákům o něco vstřícnější. Antonio Banderas (režisér Salvator Mallo) podává jeden ze svých nejlepších výkonů. Stejně tak úchvatná Penélope Cruz v roli hrdinovy maminky. Almodóvar střídavě přestřihává ze současnosti zahalené v oparu deprese a nejistoty režiséra ve středním věku do harmonického světa dětské nevinnosti, kdy malý Salvator s maminkou cestuje v parném dni do nového bydliště s jedinou otázkou, zda ve vesnici, kde už na ně netrpělivě čeká otec, bude kino. Alcainova kamera je krásná, film doslova hýří barvami, Iglesiasova hudba spotřebuje přesně tolik tónů, kolik je třeba. Je to nesmírně křehký, ale také nesmírně úderný film, který dojme nejen milovníky kinematografie. Závěr pak stvrzuje velikost Pedra Almodóvara jako velkého vypravěče, který rozhodně ještě neřekl vše. (26.05.2019)

Antonio je v hlavní roli skvělý, vlastně je to jedna z nejlepších věci na celém filmu, jeho herecký výkon. Je to příjemná postava, se kterou jsem soucítila od začátku. Flashbacky do jeho dětství byly ale úplně to nejlepší a nejzajímavější. Vidíme, jak se postupně formovala jeho povaha, jeho vnímání okolí a jeho láska k matce, která přetrvala. Film jako celek je ale plochý, bez zápletky, bez gradace. Příběh Salvatora není ničím zajímavý, žádné pořádně drama, to že kouří heroin a políbí za celý film jednoho chlapa z toho bombu opravdu neudělá. Takže super herecký výkon, ale film je nuda. (15.12.2019)

Tvůrčí krize, návraty do dětství, smíření s dávnými láskami. Vzpomínky, současnost, tvorba a vyprahlost, poezie, pochybnosti, osamělost a život ve vztahu, sláva a bolest. Mozaika a prolínání několika časových rovin. Aktuálnější pro ročníky, které něco pamatují. Současně ale dost akademické, ničím nerušící a ničím nenaléhavé, nic, co by trhalo srdce. (04.07.2019)