Baby Driver

,,KDYŽ BYL MLADŠÍ, UDĚLAL JEDNU CHYBU. A OD TÉ DOBY HO TO PRONÁSLEDOVALO…“ /// Úvodní adrenalinová (?) honitba vyvolá dojem, že se Kurýr dočkal syna. Při loupežích totiž nejde vo to, co a jak ukrást, ale jak nejefektivněji vodjet (za zvuku mixu všelijaký muziky). Baby je hodnej, trochu jinej… prostě týpek, jehož úkolem je vohromit publikum. A daří se mu to! Po loupežnickým úvodu přichází romantický intermezzo… no ale já su celkem rád, když se jde zase loupit. Neříkám, že je to nuda, on i Debbie jsou sympaťáci, navíc si maj co říct (což ostatně platí i vo vostatních), ale je to prostě cílený na ty mladší – čemuž (asi?) vodpovídá i soundtrack. Zlodějská a romantická týnejdžerská jízda, která se snaží (a daří se jí to!) bejt pro všechny. Vodsejpá to, úniky jsou fajn, bohužel to ale nemám potřebu vidět znova. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem muzikální řidič. 2.) Pochopím, proč do akce nebrat lidi, kteří sami nechcou. 3.) Thx za titule „tkimitkiy“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (28.10.2017)

Muzikálová heist krimi, která rozhodně potěší. Film nenabízí žádný promyšlený příběh, důraz je tu kladen hlavně na audiovizuální stránku a ta je mimořádně povedená. Wright zkrátka ví, jak natočit zábavný mišmaš žánrů. Z hereckého obsazení zmíním jen Kevina Spaceyho, který si odehrál svůj standard a Jona Hamma, jenž dostal mnohem více prostoru, než jsem čekala. Svou postavu si pořádně užil a z celého ansámblu nejvíce zaujal. Ale možná je můj pohled coby jeho dlouholetého vášnivého fanouška trochu zkreslený, to nedokážu objektivně posoudit. (29.07.2017)

Drive pro děti a náctileté, kteří ještě neumí číst mezi filmovými řádky a v ideálním případě preferují dostatek popíku a snahu o cool akční scény s postavami, které si zapamatujete podle jejich účesů a oblečení, nikoliv podle toho co dělají, nebo jaký postoj reprezentují. A to je tady herecký ansámbl přímo hvězdný. Velká škoda nevyužitého potenciálu. Po všech stránkách nedotažené. (30.09.2017)

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)

Nevim no, asi jsem od rezisera Soumraku mrtvych a Hot Fuzz cekal vic. Kdyby se aspon film nebral tak zbytecne vazne a bylo to ladeny vic do komedie, dalo by se tomu spousta odpustit, takhle jen zustala naprosto tuctova a predvidatelna krimi historka o parte zlodeju s jednim ridicem, kterej sice rizenim da vzpomenout na Stathama v Kuryrovi, ale jinak je to trapak. On vlastne Elgort je prakticky jedinej z hercu, kterej me sral. Chapu, ze ve snaze sladit dej s hudbou z neho udelali magora ze sluchatkama, ale misty je uz fakt na pres drzku, kdyz musi zastavit akci, aby si pretocil pisnicku, navic se furt tvari jak trouba, co neumi do peti pocitat. Naopak ostatni herci jsou super, v cele s Hammem a Foxxem. Film se samozrejme snazi neustale tvarit desne cool, ale za chvilku se to okouka, i kdyz je pravda, ze ke konci nabere dej slusny tempo a ke konci se da i mluvit o nejakym napeti, navic naroubovani pisnicek na dej je misty fakt skvele udelany. Mozna, kdyby se tvurci zamerili i na vymakanejsi scenar a ne jen audiovizualni stranku, mohla z toho bejt pecka, takhle jen svizne odsejpajici film na jedno skouknuti, kterej neurazi ani nenadchne. (04.05.2018)