Reklama

Reklama

Pinocchio

  • Itálie Pinocchio (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Dvojnásobný držiteľ Oscara Roberto Begnini prináša na filmové plátno jednu z najznámejších najobľúbenejších rozprávok - klasický príbeh drevenej bábky, ktorá ožije. Pinocchia - napriek neustálej pomoci krásnej a dobrej Modrej víly a otca Gepetta - vedie jeho zvedavá a neposedná povaha z jedného neuveriteľného dobrodružstva do druhého. Benigniho komediálne majstrovstvo a spektakulárna výprava filmu ponúkajú divákovi - malému i veľkému - nevšedný zážitok. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (63)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Neskutečná ptákovina. Dnes už je technika dostatečně daleko, aby Pinocchio v hraném filmu mohl být dřevěný. Pokud by ho ovšem měl hrát živý herec, tak kluk kolem šesti let věku. A pokud by to z nějakých neznámých příčin měl být někdo dospělý, tak hlavně ne Roberto Benigni. Ten je tak neuvěřitelně otravný, že jsem ho měl plné zuby po pár minutách. Jednu hvězdičku dávám čistě za technickou stránku filmu: slušnou výpravu a kostýmy, výbornou kameru a hudbu... ()

saaaky 

všechny recenze uživatele

Jak už píší ostatní kolegové, toto byla opravdu zábava od hlavy až k patě. Roberto Benigni, coby malé dítě - Pinocchio, navíc v takovém doslova " ulítlém a ujetém " prostředí a světě - to už je pro hodně silnou náturu. Zmatené scény, místy nepochopitelný děj. Málokdy jsem se pořádně chytal nitky. Pokud by toto měl být film pro děti, nedivil bych se, kdyby jim u této pseudo psycho-pohádky vypadly oči z důlků ... Na druhou stranu, u některých scén jsem se opravdu smál, i když jsem leckdy ani nevěděl čemu. Navíc - je to prostě Roberto Benigni ... I přesto ale jen chabé dvě hvězdičky. Wow ... ()

Reklama

LeoH 

všechny recenze uživatele

Svým způsobem dokonalá adaptace – vrátil se mi u toho přesně ten pocit nevěřícnosti, zoufalství a zmaru, který jsem jako kluk zažíval nad knížkou s hrůzu nahánějícími ilustracemi Heleny Zmatlíkové. Jestli nějaká dětská literatura není pro děti, je to u mě Pinocchio, takže mi to, že ve filmu hrají výhradně dospělí, i jeho skoro divadelní stylizace (v možná zbytečně drahých kulisách) dává perfektní smysl. Otázkou pak zůstává, komu je film určen – mé vlastní děti, kterým ho má dobrá žena kdysi naslepo koupila na DVD, se mu myslím celé dětství instinktivně vyhýbaly a nejspíš dobře udělaly; mně se u něj sice vyřinuly z podvědomí všechny frustrace, které mi kdysi způsobila kniha, a zpětně jsem (zcela bez ironie) ocenil přízračnou krásu, s níž ten fantasmagorický prudce výchovný příběh z devatenáctého století s mluvícími duchy cvrčků, oběšenými loutkami, černými rakvemi, vílími náhrobními kameny a mrtvými kamarády vystihuje marnost naší existence, ale něco mi říká, že takto poznamenaných nás po světě zas tolik neběhá. — Apropos, jsem vážně zvědavý, co z toho materiálu vyrazí del Toro, jestli to někdy dodělá. ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Nepoznám bohužiaľ Collodiho dielo, ale mám o ňom predstavu, že je to jedna z najkúzelnejších, najtemnejších a najsmutnejších detských kníh, aké kedy vznikli. V tomto filme sa teda atmosféra skrývala veľmi umne všade, len nie pred kamerou a tam kde by mala byť a to v akomkoľvek zmysle, a ja stále rozmýšľam, či sa to tak strašne nepodarilo, alebo to bolo tak strašné zamýšľané dopredu. Benigni je blázon, aj na Taliana, to je nepochybné, ale v tom pozitívnom slova zmysle. Jeho frenetické pohyby a reč pripomínajú skôr sfetovaného magora ako drevenú bábku, keďže však veľmi dobre viem, ako sa okolie zväčša pozerá na excentrika, čo potom ešte excentický maniak takýchto rozmerov, ak mu to urobilo radosť a splnil si práve TÝMTO svoj sen, som ochotný to akceptovať. A dojímavú, krásnu a okúzľujúcu verziu Pinocchia si pozriem možno inokedy . . ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Psal se rok 1998. Oscara za nejlepší zahraniční film vyhrál italský snímek Život je krásný v režii Roberta Benigniho. Benigni, který si ve filmu též zahrál hlavní roli a získal za svůj výkon Oscara tak italské kinematografii donesl jejího 9. Oscara a mohl si příště prakticky natočit, co chtěl. Benigni tak v roce 2002 definitivně realizoval svůj další film, který se ve své době stal nejdražším italským filmem všech dob. Zadaptoval Pinocchia od Carla Collodiho!   Collodiho dřevěného panáčka snad není třeba dlouze představovat, krom slavné dětské knížky i díky animované klasice od Disneyho z roku 1940. Jenže Benigniho Pinocchio byl z různých důvodů dost možná odsouzen k zániku už na samotném počátku- A to i díky rozhodnutí, že Benigni dřevěného panáčka ztvární sám!   Sledovat 50-letého Benigniho v kostýmu dřevěného panáčka je tak trochu automaticky bizarní. Což se dá v podstatě říct o celém filmu. Krom Benigniho totiž všechny dětské role hrají živí herci, fantaskní postavičky z Collodiho románu jako byli kocour, lišák či cvrček jsou jen herci s make-upem (velmi zábavné je i ztvárnění králíků s rakví), kulisy jsou ošklivé a v součtu je Pinocchio věc, která nejen není pro děti, ale může mít závažné následky i pro staršího diváka. A dost možná u něj způsobit jistou firmu existenční krize.   Benigniho Pinocchio působí jako přesná ukázka toho, co se stane, když režisér po úspěchu filmu dostane volnou ruku a nikdo mu neřekne, že tohle už je trochu moc a měl by se nad sebou a svou prací zamyslet. A titul tehdy nejdražšího italského filmu tak trochu nabourává fakt, že to celé možná až příliš připomíná televizní pohádky.   Collodiho Pinocchio je naprosto fantastická pohádka, člověk se vůbec nemůže divit Benignimu, že se pro adaptaci rozhodl. Jenomže od začátku je jen prostor pro kroucení hlavou nad tím, proč zrovna takhle a působí to spíše jako dílo někoho, kdo tu knihu nenávidí a chce si z ní a jejich fanoušků udělat dobrý den. Celé to působí jako film, jehož tvůrce by měl okamžitě změnit psychologa a nebo si předepsat zcela nové prášky. Při sledování hopsajícího Benigniho, skutečně odpudivých masek a laciné výpravy se vlastně jiné pocity nenabízí, Benignimu se jeho údajný sen více než rozpadl pod rukama. A spíše než pocta Collodiho knížce vzniklo skutečně něco, co působí jako umělecká recese.   Hlavní pointa původního Pinocchia přitom tkví v tom, že neposlušný panáček je postupně moudřejší a moudřejší, přičemž právě to z něj poté dělá někoho, kdo si zasluhuje stát se opravdovým chlapcem. Benigniho adaptace poté zpracovává většinu příhod z původní knihy (zcela opomenuté zůstanou příběhy, které samotný knižní děj dvakrát nepohání kupředu), zůstává jí z velké většiny věrná. Přitom všem to skutečně alespoň částečně působí jako dílo někoho, kdo má Pinocchiova dobrodružství opravdu rád , vůbec se tomu ovšem nepodaří prodat pohádkovou atmosféru Collodiho mistrovského díla, při snahách o humor je to spíš velmi smutné a v součtu je to více než solidně odpudivé.   Bavíme se pořád o roku 2002, kdy by možná nebyl nejlepší nápad vytvořit digitálního dřevěného panáčka, obsazení Benigniho do hlavní role je ovšem skutečně neskutečně bizarní volbou a ještě větší bizarnost je ho v této roli sledovat v akci. Obsazení 50-letého herce do role malého dřevěného panáčka je jeden z největších castingových omylů v historii kinematografie a ani Benigniho komediální talent to nezachrání.   Mezi pozitivní aspekty ve finále patří povedený soundtrack Nicoli Piovaniho, přeci jen slušná řemeslná stránka a částečně viditelná snaha, která je ovšem zastíněna právě tím vším ostatním. Být na natáčení Benigniho Pinocchia musela být hodně zajímavá zkušenost, dost možná by se navíc při tehdejší návštěvě natáčení člověk mohl skutečně dozvědět, zda to celé Benigni myslel vážně. A definitivně si o něm udělat obrázek.   Benigniho Pinocchio je bizarní záležitost. Vlastně hodně velká. Po Život je krásný Benigni tvrdě narazil a dodal rozhodně zajímavou záležitost. Háček spočívá v tom, že je termín zajímavá záležitost hodně široký a v tomto případě se o tom filmu dá skutečně těžko mluvit v pozitivním smyslu. Ze všech adaptací Pinocchia ovšem Benigniho zpracování rozhodně patří mezi ty nejvýraznější...... () (méně) (více)

Galerie (38)

Zajímavosti (4)

  • Ve své době se jednalo o nejdražší film italské historie. (morgos)
  • Roberto Benigni dal sám sobě padáka po dvou týdnech, kdy se snažil anglicky namluvit svého Pinocchia. Usoudil, že bude lepší najmout si rodilého mluvčího v podobě herce Breckina Meyera. (Zdroj: časopis Premiere, leden 2003). (Pavlínka9)

Související novinky

Reno a úspěšná dvojice

Reno a úspěšná dvojice

22.02.2005

Když v roce 1999 obdržel Roberto Binigni za svůj film Život je krásný Oscara, patrně ještě netušil, že o několik let později bude točit další válečnou komedii znovu po boku své ženy Nicoletty Braschi… (více)

Reklama

Reklama