Pinocchio

Já viděl velmi originální dílo, kde si herci vyloženě užívají hraní v tomto filmu. Dětské role hrají dospělí a tím pro mne dávají do filmu to, co by děti nepřinesli. Velmi nákladná a ohromující výprava, vzlykání a slibování, ale o tom to přeci je. O Pinocchiovi (velmi energický Roberto Benigni), nenapravitelném nezvedovi, který svojí slabou vůlí a pestrou nabídkou všech lákadel stále porušuje své dané sliby. Má ale velkou kliku, že ochranná ruka nad ním dlící, v podobě víly Modrovlásky (elegantní Nicoletta Braschi), je velmi trpělivá a dává mu stále novou a novou šanci. A Pinocchio se na to stále a stále spoléhá a nebojácně si užívá další a další dobrodružství. A až starost o jeho stvořitele Gepetta (Carlo Giuffre) se stává vysvobozením ze začarovaného kruhu. Z dalších rolí: Kahánek (Kim Rossi Stuart), ďábelský našeptávač, cvrček (Peppe Barra), marný moralistický hlas, a vypočítavci Kocour (Max Cavallari) a Lišák (Bruno Arena). Je to hopkající, je to moralistické, ale je to především velmi originální. Jsem rád, že se Benigni nebojí. (05.09.2011)

Existuje-li jediné výstižné slovo, které by mohlo charakterizovat Benigniho verzi známého Pinocchiova příběhu, pak je to nejspíš "BIZARNÍ". Jestli se hodláte podívat, čekejte cokoli, jen ne úplně slaďoučkou osvědčenou romantiku, nad kterou budete vzdychat či nostalgicky se rozněžňovat. Přestože jde o italský velevýpravný film se spoustou povinných cukrových cingrlátek, režisér dokázal neuvěřitelně účinně narušit některé osvědčené sterotypy. Chápu, že zklamání tohohle druhu zřejmě u spousty lidí neprojde, ale napadlo mě - existuje snad lepší zkratka, jak dětem ukázat, že na divočení, lhaní a zlobení není vůbec nic roztomilého? Pro naše čtyřleté robě je to už třetí verze téže pohádky, ale jenom tady ho spontánně hodnotilo slovy: "Teda! Ten ale zlobil!" Ano, takhle divného hyperaktivního týpka by možná člověk... i nejradši zabil - to si po shlédnutí tohohle silného kafe musí přiznat nejspíš i člověk s ADHD syndromem :-) Po prvotním šoku a s každým dalším shlédnutím ale zjišťuju, že se mi to líbí čím dál víc! Benigni si do detailů krásně vyhrál (...sledujte třeba stín kašny v úvodní scéně a stín, který pohádku zakončuje). Nakonec ... ten troufalý a mile přidrzlý nápad natočit jednu z nejprofláknutějších pohádek o dětství bez jediného dětského herce vede ke spoustě nezvyklých situací na plátně a zdárně odlehčuje houstnoucí patos, který by mi podívanou dokázal přiotrávit a mně to celé najednou připadá lepší a lepší a veselí ve mně dozrává jako víno. Vypadá to, že mezi nesčetným zpracováním pohádky o Pinocchiovi si nakonec nejvíc oblíbím právě tohle, i když po prvním shlédnutí bych to určitě vůbec neřekla! (07.04.2012)

Poněkud excentrická verze slavného příběhu o dřevěné loutce, která ožije. Roberto Benigni si troufl zahrát chlapce i v padesáti a je to živel. V pestrobarevných až kýčovitých kulisách opravdu skotačí bez zábran a jako smyslů zbavený. Na filmu je znát přemrštěný rozpočet a značná povrchnost, která moc do do děje nevtáhne, ale Benigni má tolik energie, že film utáhne. 50% (04.11.2011)

Čekala jsem oddechovou pohádku na nedělní odpoledne, ale místo toho mi Roberto Benigni otevřel dveře do své cely v blázinci. Nebo spíš dveře do své bláznivé hlavy....Nejdříve nevíte jestli koukáte na parodii nebo co se to vlastně na té obrazovce děje (!?)...postupem času začínáte poznávat, že to asi hopsající „stařík“ v pyžamu myslí vážně. Tento film, jestli se to tak dá vůbec nazývat, je největší „úchylárna“ všech dob! Jestli jste otrlí a nic vás nerozhodí, klidně se podívejte. V opačném případě hrozí duševní újma až do konce života... (23.05.2011)

Ideální studijní materiál pro psychoanalytiky... Trapné nonstop hopsahejsání užvaněného padesátiletého Benigniho v lošťomilých šatičkách s kytičkama v roli malého dřevěného kluka. Nechápete? Tak ještě jednou: Trapné nonstop hopsahejsání užvaněného padesátiletého Benigniho v lošťomilých šatičkách s kytičkama v roli malého dřevěného kluka. Pořád se ještě nechytáte? Nebojte já také ne. Dítě bych k tomu nepustil byť pouze na jediný moment. Důsledky, které to na něm zanechá do budoucího života zato nestojí. Roberto Benigni by se měl urychleně nechat léčit, protože v jeho duši jest cosi shnilého. Nemluvě o tom, že zřejmě opravdu věřil, že ještě někdo by s ním chtěl zprostředkovaně sdílet tento jeho úchylný div ne pedofilní celoživotní sen. A jenom pro připomenutí, kdybyste na to snad měli chuť to přeci jen zkusit: Trapné nonstop hopsahejsání užvaněného padesátiletého Benigniho v lošťomilých šatičkách s kytičkama v roli malého dřevěného kluka. Tohle by prostě neuhrála ani Barča Škrlová, natož pak Benigni. V lošťomilých šatičkách s kytičkama. Nééé... (13.02.2008)