Obsahy(1)
Manželé se rozhodnou oslavit první výročí svého sňatku netradičně - chtějí si znovu zopakovat své seznámení. Zatímco vymetají bary, do jejich honosné vily se přestěhuje elegantní lupič - gentleman (však jej představuje začínající Oldřich Nový!), hodlající ukrást, co se dá. Netuší ale, že oslavy se záhy přenesou i do vily... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (8)
Roztomilá Truda zachránila aspoň jednu hvězdičku. Příběh prostinký, ale to bych autorům odpustil, snažili se vytvořit situační komedii a naštěstí se jim nepodařilo se do ní zaplést neřešitelně, jen výjev se strašidelným palácem snad byl zbytečný. Bylo tam však dost naivity i nesrovnalostí. Nový vlezl do kanceláře právníka jako amatér. Nevím, do čeho se převlékla služka v baru, když byla nucena svléknout si Trudiny šaty. Jak služku napadlo svést se z kuchyně výtahem pro jídlo do jídelny právě aby uchvátila lupičův lup? A asi to není všechno... Bedřich Veverka netradičně v hlavní roli celkem dobře sekundoval Grosslichtové, Kreuzmanna jako operetního zpěváka jsem konečně slyšel zpívat... Dvě hvězdičky. ()
Film je stupidní příběhově i technickořemeslně, ale jediné, co mu zachraňuje v mých očích aspoň nějakou hvězdičku, je výkon Oldřicha Nového - Monokl-Fredyho. Ne že by byl nějak dokonalý, ale v rámci možností a dané role už můžete najít základní prvky jeho pozdějšího úspěchu - šarm a osobní charisma. ()
Hodne, ale hodne slaby film Oldricha Noveho - mozna i nejslabsi vykon, jaky jsem kdy v jeho podani videl - opomenu-li vsak nektere socialisticke komedie, ve kterych dostal obcas prilezitost. ()
Zapomenutelná veselohra, která se ale zapsala do historie objevem Oldřicha Nového. V televizi se vysílala jen jednou, v roce 1999, ke stému výročí jeho narození. Nemůžu souhlasit, že je to jeho nejslabší výkon, naopak je tím nejlepším z celého filmu. K roli Monoklfredyho se údajně dostal jako záskok za zaneprázdněného Čeňka Šlégla, ale tato teorie poněkud kulhá, protože Šlégl v tom hrál taky, dokonce ve stejných scénách (člena Nového bandy). 30% ()
Film, připomínaný nejčastěji jako první vystoupení Oldřicha Nového ve zvukové kinematografii, nabízí mimo této poněkud suchopárné floskule daleko víc. Komediální zabarvení hlavní dějové linie je v druhé části náhle vystřídáno lehkonohou, v některých okamžicích až bulvární show, během které se na plátně objeví svůdné pohledy, přemíra alkoholického oparu a cosi jako dámský striptýz, samozřejmě v intencích prvorepublikové morálky. Nového osobnost a nonšalantní projev, odkazujíc již zde k některým momentům jeho pozdější oslnivé kariéry populárního filmového milovníka, se ponejvíce uplatňuje ve scénách rafinované loupeže ve vile rozdováděných manželů. Monoklfredy, označovaný za lupiče-gentlemana, je vskutku ohleduplným ničemou, dbajícím pravidel slušného chování i za předpokladu nenadálého vyrušení houfem mimopražského příbuzenstva. Snímek, nesený v divokých jazzových melodiích, které má na svědomí orchestr Harryho Hardena, může i dnes, po téměř osmdesáti letech, fungovat velice dobře jako součást silvestrovského veselí. Nevázaný, či spíše odvázaný, je víc než dost. ()
Galerie (6)
Photo © Terra
Zajímavosti (1)
- Souběžně s touto českou verzí byla natáčena i německá a sice pod názvem Ihre tollste Nacht. (Karlos80)
Reklama