Na dobré stopě

"I kdybys byl olepený odbornými zkouškami od hlavy až k patě, nikdy nebudeš dobrým skautem, protože nemáš srdce!" Je tri roky po vojne a organizovaná uniformovaná omladina plná antinemeckého sentimentu sa tuží v brannej zdatnosti v prázdninovom junáckom tábore neďaleko hraníc, kde sú lesy plné lykožrúta a germánskych záškodníkov. ("Tak, a teď jdi a udej mě." "To bych musel být Němec.") Ostražitým dorastencom to ale nestačí a hľadajú nepriateľa aj vo vlastných radoch. Nájdu ho v podobe osiroteného rovesníka, ktorý nedobrovoľne absolvoval počas vojny ponemčovací proces v ríši. ("Když jednou řeknu že je to kojot, tak vím co mluvím!") Obě zápletky nakoniec dôjdu k zdarným koncom, Edík presvedčí zarputilého Odborku o vlastných kvalitách nielen za pomoci boxerských rukavíc, junácky oddiel pomôže pohraničníkom pri zneškodnení diverzantov a aj ten les je spasený od hmyzej invázie. Príbeh je náležite naivný a poplatný dobe, herci detských rolí sú miestami odrastenejší ako to už býva, akčné scény sa radšej odohrávajú potme, občasný humor spočíva  v tom, že niekto, najlepšie obézny, spadne do vody. Napriek tomu ma film chytil za srdce a pobavil. (22.11.2022)

Na skautský svátek skautský film! Opět jeden film pozdě viděný. Vidět jej ve svých skautských letech, vrněl bych blahem! Teď až příliiš vidím ty švy a schematičnosti. Hezké exteriéry, dobře vybrané typy, zajímavý motiv hitlerjungeho Edy, ale zpracování příliš neoslňuje. Ten protiněmecký osten dnes působí až divoce, ale takhle krátce po válce je pochopitelný (stačí srovnat s filmem Ves v pohraničí ze stejného roku). Tak k tomu svátku aspoň 3 *. (24.04.2012)

Abych se přiznal, tak nevím, jak tento snímek ohodnotit. Přemýšlím, jestli na něm bylo něco, co by si zasloužilo 3*...Už to, že jsem u něj usnul (během dopolední projekce), o něčem svědčí, takže moje hodnocení nebude rozhodně vysoké. Těch pár nadprůměrných scén v celkově (pro mě) podprůměrném filmečku nic nezachrání, tudíž dávám celkem pěkné 2*. (15.03.2010)

Tak je to príma. Člověk má obecně radost, že vůbec nakonec ti junáci k realizaci došli, vzhledem k dlouhým přípravám a vleklým odkladům. Dále záleží, s čím se Na dobré stopě poměřuje. Na každý pád příjemný feeling autentických 40. let doplňuje už sama přítomnost favoritů L. H. Struny a L. Boháče, jakožto herců na jistotu. Sama mládež je pak cele geniální ve své přímočarosti. A pokud se vám to nezná, tak nezapomínejte, že tady nejsme na gestapu. (01.08.2013)

Paradoxně těsně před opětovným zákazem skautingu vznikl skautský dobrodružný film, pojednávající o vodních skautech tábořících u hranic s Německem, kterak v poválečné době napomohli k odhalení německých diverzantů. Po námětové stránce na svou dobu nic neobvyklého, neboť z moralizačního hlediska v podstatě ani nic jiného nevznikalo. Statečnost skautů bylo svým způsobem inspirováno skutky z války, kdy se někteří zakázaní skauti přidávali k odboji. Po válce obnovený skauting rychle začal stoupat k vrcholu, takže vlastně ani není divu, že byl o skautech natočen také film. Natáčelo se na skutečném skautském táboře se skutečnými vodními skauti v komparsu na Sečské přehradě a v okolí přehradní nádrže Souš. Dějová struktura je samozřejmě z reálného hlediska ošemetná a hlavně na konci v akční scéně naivní až běda. Ale jo, je tu ukázána také skautská hra o soběstačnosti a statečnosti, ale aby skauti přímo vedle pohraničníků zasahovali, navíc za střelby, proti záškodníkům, je už hodně přes čáru. Ale na druhou stranu to lze pojmout také jako obyčejný klukovský pohled na stav věci v představách o dobrodružných činech. Kluci měli vždy smysl pro dobrodružství, a tak si takovou výpomoc pohraničníkům jistě představovali také. Takže nic než  ryze chlapecké dobrodružství, navíc typické na svou dobu vzniku, nad kterým sice rozum zůstává stát, ale v rámci chlapeckých představ zase proč ne. Takový skautský rodokapsový příběh. (22.08.2022)