Psí poslání 2

Musím dať v zásade úplne totožné hodnotenie ako bolo v prípade jednotky, nakoľko sa jedná prakticky o kópiu len s jemne pozmenenými postavami, ale s úplne rovnakou dejovou linkou. Určite to chcelo vyžmýkať ešte potenciál jednotky a asi to aj zabralo, hlavne u milovníkov psov. Na mňa to už ale po druhý krát až tak nezabralo a aj keď to bolo pekné, neprinieslo to žiaľ nič nové. 60 % (25.10.2020)

Tak tenhle film byl pro mě oříšek, jelikož jsem napřed četla knížku, tak jsem věděla, jak bude děj probíhat a brečela uz dopředu. Něco bylo trochu jinak, ale zpracování dle knižní předlohy se mi moc líbilo. Řekla bych, že to bylo srovnatelné s prvním dílem. Určitě to chci vidět ještě několikrát. Brečela jsem až do konce titulek. Doporučuji. (16.06.2019)

Nemohu říct, že by mě dvojka zklamala, ale jak už to tak bývá, vytěžila z nápadů původního snímku, co se dalo. A proč vlastně ne, když se stal divácky velmi úspěšným. Psi jsou mojí životní láskou, tak bych byla trochu divná, kdyby se mnou dojemnost Psího poslání citově nezamávala. Obzvlášť když mám díky těmto dvěma filmům neodbytný pocit, že se mi vrátil v jiném tělíčku můj Ben, který perfektně ovládal povel, na jaký jsem nikdy neviděla reagovat žádného jiného psa a náš současný hafíno Rex dělá nachlup to samé, aniž bychom se ho to někdy snažili naučit. Asi opravdu existuje něco mezi nebem a zemí, protože jinak to není možné. (27.01.2021)

První psí poslání mělo originální myšlenku a pro všechny pejskomily nabízel opravdu příjemnou, dojemnou i vtipnou podívanou. Úspěch byl zaručen, pokračování tím pádem také. Hlavní hrdinové omládly, psí rasy změnily a časové rozpětí je také menší. Bohužel film jede na jistotu a opět přináší vtipné chvilky s roztomilými pejsky a střídá je s chvilkami dojemnými. Film už nemá to kouzlo prvního dílu a nedojímá ani nebaví, tak jako předtím. (13.11.2019)

Druhé Psí poslání v podstatě kopíruje svého předchůdce - hlavní psí hrdina se akorát převtěluje do jiných ras a doprovází na cestě životem jinou postavu. Nicméně i v tomto případě jsem se nechal unést na krásně odvyprávěném příběhu, který je sice skrz naskrz americký, plný klišé, ale přesto milý, dojemný a od srdce. Nebudu popírat, že je můj úsudek ovlivněný přítomností psů, u kterých se člověk prostě dojme víc, pokud se jim přihodí něco špatného - koncentrace cibule v kinosále byla místy opět neúsnosná. Rovněž se mi líbilo, jak tvůrci zobrazili postupně se rozvíjející vztah mezi CJ a Trentem a jakým způsobem ztvárnili přechod mezi jednotlivými psími životy. (09.06.2019)