Marley a já

Jsem rád, že ta dvě lidská dřeva nekazí dvaadvaceti představitelům Marleyho jejich štěkavé galapředstavení. Škoda ovšem, že jim nakonec všech osmaosmdesát pacek zákeřně amputují sami tvůrci závěrečným tlačením na citově vyděračskou pilu. Hollywood zřejmě v době finanční krize chce samaritánsky pomoci alespoň papírnám tím, že jim zvýší odbyt papírových kapesníčků. A funguje to, sám jsem několik slz rovněž uronil. Nad tím, jak lze citlivě natočený pravdivý film, který má především ve střední pasáži rozhodně blíže k Nouzovému východu než k čemu jinému (jen to vyznění je přesně opačné), spolehlivě poslat do kelu, když se nezná ta správná míra. Na druhou stranu jsem příjemně překvapen, že to docela i ušlo, jelikož původně jsem měl v záloze komentář: "Tady chcípl pes. Doslova." (12.03.2009)

Jako psí příběh dobrý, ocení asi každej kdo má psa. Zvlášť epitaf za Marleyho je výstižnej, pes vás má prostě rád, pokud ho máte taky rádi, rozesměje Vás i utěší, když to potřebujete. Ohledně záznamu životního stylu lidských jedinců v příběhu se vyskytujících mi ale některý rozhodnutí přišly nepochopitelný, hlavně teda přestěhování do nesnobštější sádrokartonový čtvrti plný bazénů, cukrkandlovejch úsměvů, silikonovejch koz a ofroutů. S čímž souvisí rektální alpinismus v práci, aby bylo možný splácet hypotéku. Trochu si to napravili druhym stěhovánim, ale oči se mi protáčej eště teďka. Když jsem někde doma, jen tak bych to nevyměnil. (20.03.2009)

Taky jsem si pořídil psa, miláčka! Uvázal jsem mu červenou mašličku kolem krku, páč to byl dárek pro mou tehdejší přítelkyni a nechal ho doma samotnýho, zatím co jsem jí šel naproti. Pomalu odemykám dveře v domnění, že vyběhne s mašličkou naproti, no prostě romantika. Místo této romantické chvilky na chodbě nečekal pejsek, ale jeho hovínko a na něm, ano správně, ta červená mašlička... (15.03.2009)

Bylo by to za tři hvězdičky nebýt dojemného konce, který jsem očekával, ale i přesto na mě zapůsobil. Místy ztřeštěně komediální scény mi nepřišly vhod, ovšem celkově jde o pohodovou rodinnou podívanou s dávkou emocí na závěr. Kdyby někteří herci uměli hrát tak jako němé tváře, které nepotřebují školu k tomu, aby pobavily a dojaly, mohli by si gratulovat. (22.11.2011)

Milovníci psů asi musí křepčit, jelikož ten labrador, okolo kterýho se většina filmu točí, je fakt kouzelnej a některý scény s nim jsou úplně neskutečně nádherný. Navíc celkem potěší Owen Wilson, kterej se tady ukazuje ve svý hodně ojedinělý, jestli ne vůbec první, charakternější roli a zvládá to s přehledem a s humorem sobě vlastním. Ale jinak se jedná vlastně jen o takovej průběžně vyprávěnej příbeh jednoho páru, ve kterým se vlastně neděje nic světobornýho, žádný zvraty, žádný nečekaný zápletky, prostě jim tak nějak normálně plyne život, ale jak se řiká, v jednoduchosti je síla a tady to platí dvojnásob a působí to hodně příjemně a zábavně (21.03.2009)