Fabrika

Napriek tomu, že "Zavod" nedosahuje kvality predošlého filmu Jurija Bykova, stále ide o veľmi silné dielo. Myslím si, že film má zaujímavé postavy, má zaujímavé zvraty a veľmi dobrú komunikáciu medzi postavami. A postupne už vôbec nevieme čo si o tom môžeme myslieť a ako to nakoniec dopadne. Lebo stať sa môže čokoľvek. V tomto filme by ma neprekvapilo už vôbec nič. Je tu niekoľko skvelých scénok. Najmä keď sa dostaneme k taške s oblečením. Myslím si, že tam sa film posúva do úplne novej roviny. Film má veľmi dobrý spád, Alexej je podľa mňa veľmi dobrý hrdina a počas sledovania sa o ňom dozvieme oveľa viac, než som pôvodne čakal. A prišlo pár poriadnych prekvapením. Myslím si, že aj Anton v reále nie je zlý človek. A v jadre si uvedomuje ako celá tá situácia vlastne vyzerá a čo sa bude diať. No súčasne je tam aj veľká dávka rešpektu voči svojmu nepriateľovi. Dokonca som si chvíľu myslel, že mu na ňom naozaj záleží. Len som si nebol úplne istý jeho dôvodmi. A potom je tu majiteľ továrne Kalugin. Má tu pár zaujímavých monológov, ktoré v podstate len podčiarkujú všetko, čo sa v tomto svete deje. Skutočná spravodlivosť neexistuje. A najmä nie keď existujú sebci, ktorí si chcú k sebe nahrabať. Lebo na ľuďoch nezáleží. A hold fabrika už nevynášala peniaze, tak kašlať na ľudí ,je treba ísť ryžovať inde. Je to proste život. A tak to funguje. Neviem čo viac povedať. Myslím si, že predošlý Bykovov film ma emocionálne zasiahol viac. A takisto aj to napätie tam bolo oveľa silnejšie. Tento film je tiež vynikajúci. No rozhodne zo mňa až tak silné emócie nedostal. Funguje super, má veľa pamätných momentiek a určite ho odporúčam vidieť. Ale mal som pocit, že tu môžeme dostať o niečo viac. Hodnotenie: A- (19.11.2019)

Jurij Bykov opět bravurní režie, skvělý protest proti systémovým chybám, díky kterým vznikají tito majitelé fabrik, po profitu lačnící - přes mrtvoly kráčející. Krásný ponur do duše jednoho prostého ruského občana, co toho už má dost. Je to po Majoru asi druhý nejlepší počin tohoto znamenitého režiséra, který opravdu umí zpracovat noir atmosféru a dostat z herců v komorních podmínkách to nej. (18.03.2020)

„Ty nepotřebuješ spravedlnost. Ty se chceš pomstít. Za svou bolest, mučení. Za to, že jsi neměl žádnej život. Lidskost. Chceš, aby všichni měli stejný hovno. Jako ty.“ Co dělat, když drahnou dobu dostáváte místo výplaty jen sliby a ve vzduchu se vznáší nejistota z budoucnosti? Můžete si hledat práci (která ale v dané oblasti není) či čekat (a doufat, nejspíš marně). Anebo je tu ještě jiné řešení…Pochmurno, déšť a prostředí staré továrny výborně dotváří atmosféru, na které z nemalé části Fabrika stojí. A pak je o souboji osobností. Vyjednávání, kdy se to, kdo má navrch, skoro pořád přelévá z jedné strany na druhou, baví. Únosci jsou pravda v horší pozici, navíc jejich partu drží pohromadě jen jeden člověk a divák tipuje, kdy se to zvrtne, protože nervy „tečou“ všem. A postupně dojde i na solidní akci a napětí. A přestože konec je emočně docela silný, ubližují mu (a vlastně celému filmu) motivace postav. Možná se mi na některé z nich jen nepodařilo správně naladit, ale s určitými reakcemi jsem měl problém. Proto končím na slušných 4*. (20.10.2019)

Je neuvěřitelný jak Jurij Bykov lehce udělal základní zápletku, aby mohl rozehrát hru, při které netušíš následující scénu. To co se chvílema jeví jako akční thriller se nebojí v okamžiku přebarvit na psychologickou dialogovku aby se přes sociálně politickou tému zase vrátilo k akci. Bykov mě měl jak na zlatým podnese a já neměl ani anung ke kterýmu stolu mě nakonec donese. (19.06.2019)

Nevesely, truchlivy, jsou ty ruské kraje... Proti filmům Jurije Bykova působí i Zvjagincevova díla jako esence optimismu. Směs thrilleru a sociálního dramatu, která funguje velmi dobře v obou rovinách. Skupina dělňasů, kteří se dozvědí, že majitel továrny Kalugin hodlá podnik zavřít a oni se tak ocitnou na dlažbě, se inspirována jedním z nich, záhadným "Šedivákem", rozhodne majitele unést a žádat za něj výkupné. Na místě se však zakrátko ocitne Kaluginova ochranka a poté i policejní zásahovka a v napjaté situaci začne být zjevné, že vůdce únosců má jiné pohnutky než finanční. V tomto filmu nejde o dělení na dobré a špatné, většina postav, včetně Kalugina a členů jeho ochranky, má své důvody k tomu, proč jednají tak, jak jednají. Kritiku poměrů současného Ruska zároveň provází pohled, že hurá revoluce nikam nevede. Nakonec jedinou postavou, která z toho vyjde s relativně čistým štítem, je šéf Kaluginovy ochranky, který asi jako jediný má svědomí. Jurij Bykov je i autorem hudby a ta dobře sedí k temnému bezvýchodnému příběhu, který se odehrává převážně v zašlé a depresivní továrně. (13.12.2019)