Zrádci

Díla Viktora Tauše stále výrazněji vystupují z běžné šedi České televize. Obzvlášť snaha o co nejzvláštnější lokace jde občas až do zbytečných extrémů (viz hned sekvence úvodních titulků). Ale hlavní jsou dobře napsané i zahrané hlavní postavy, které celý příběh bez problémů utáhly. Prolamování čtvrté stěny mě už dávno nezaskočí, postavy mluvící cizími jazyky s českými titulky spíš vítám (jakkoli zrovna tohle ČT při premiéře čtvrtého dílu dost zařízla) a prostocviky s kamerou patří k modernímu způsobu vyprávění. Celkově by to byly tak tři díly za čtyři hvězdičky a tři díly za tři, nakonec rozhodl poslední díl, který se potýkal s klasickým syndromem úbytku nosných postav. (31.03.2020)

Sice mi průměr z hodnocení epizod na mém druhém profilu LachtanShows vykazuje hvězdy čtyři, opravdové dojmy se staví někde na tenkém rozmezí mezi 60 a 70 % a já tentokrát výš jít nemůžu. Ve své první půlce jsou totiž Zrádci až ospale pomalou detektivkou z českého protidrogového prostředí, v němž dojde k vraždě jednoho z nejaktivnějších členů a příběh se začne točit kolem dopadení dotyčného vraha. A přes všechny zbytečnosti se až ke konci čtvrté epizody dostaneme k samotné vietnamské mafii na našem území, kvůli níž především jsem se na seroš dlouho těšil. Předposlední díl a v několika momentech i finálová epizoda Taušův nejnovější projekt dost vytáhly z vod dalšího televizního průseru, ale pro jednou mi Zrádci bohatě stačili. (31.03.2020)

Tak zaprvé bych vůbec nečekal, že ČT vypálí takhle vostrý kulky, protože celý to téma, ta drsnost, chladnokrevnost, navíc občas i nečekaný zvraty, to u nás není zvykem a už vůbec na veřejnoprávní televizi. V. Tauš částečně čerpá z vlastní zkušenosti a je to znát, chci tím říct, že to působí opravdu autenticky, žádný přehnaně smyšlený krávoviny. Ano, občas je potřeba trochu přivřít oko a možná závěr celé série jsme si mohli představovat různě (jo, tady se máme ještě dost co učit!), ale obecně jsem moc rád, že se začínáme pouštět do jiných a u nás neznámých žánrů a snažíme se točit moderním způsobem (kamera, styl vyprávění s pohledem do kamery, výběr lokací, ...). P.S.: Je potřeba říct, že takhle to u nás opravdu chodí!!! (30.03.2020)

Ta kamera je otřesná. Šifrovi se podařilo najít neokoukané téma a jeho scénář nepostrádá vtipu i napětí. Vietnamští neherci jsou poněkud kostrbatí ve svém uměleckém vyjádření. Kamera se snaží o moderní pojetí, ale na mě je to příliš moderní, chvíli jsou vidět póry na obličeji, chvíli se vše ztrácí v mlze, protože ostříme jen na pár centimetrů. Hudba je výborná, i když občas také zajde až hranici snesitelnosti, ale nikdy, na rozdíl od kameru, tuto hráz nepřekročí. Obdivuji tvůrčí odvahu, ať již co se tématu týče, tak výrazových prostředků, ale osobně bych dala přednost poněkud usedlejšímu vizuálu. (08.01.2024)

Výborný scénář a autentické dialogy se sociologickou linkou (rodiče a děti, komunitní centrum, atmosféra inspekce atd.), etnografické rozkročení, rytmický příběh, prokreslené postavy, dobří herci (Krobotka, Bareš a další - např. Miloslav Pecháček!), náležitá hudba.. Jasně, občas se ta kamera chvěje opravdu příliš stylizovaně a když se mluví, může se i zapomenout na soustředěné hraní či režii; a našly by se i některé "policajtské stereotypy"... Ale to jsou detaily, které ve výsledku nejsou podstatné a můj dojem neruší. Autorům bych pogratuloval. (07.05.2020)