Zločiny Velké Prahy
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jan PonocnýHrají:
Jaroslav Plesl, Jiří Langmajer, Denis Šafařík, Lenka Vlasáková, Sabina Rojková, Darija Pavlovičová, Ildikó Vargová, Lucie Žáčková, Mira Štěpánová, Jiří Bartoška, Miroslav Táborský, Ondřej Malý (více)Obsahy(1)
Nová postava na českém televizním seriálovém nebi – inspektor Hynek Budík (J. Plesl). Zkušený rakousko-uherský kriminalista, manžel šlechtičny (L. Vlasáková) a otec dvou dcer (S. Rojková, D. Pavlovičová), se po převratu v roce 1918 stává čechoslovákem a příslušníkem kriminální policie nového Československého státu. A v roce 1922, kdy se náš děj začíná odvíjet, se dočká i toužebně očekávaného povýšení. Má to ovšem háček: toho roku totiž z obcí, obklopujících tehdejší Prahu, sloučením vzniká tak zvaná Velká Praha. A právě ta výrazně zasáhne do osudu našeho hrdiny. Spolu se svými kolegy, inspektorem Rudolfem Havlíkem (J. Langmajer) a policejním agentem Martinem Nováčkem (D. Šafařík), bude inspektor Budík zápasit se zločinem v trochu jiném prostředí, než na jaké byl dosud zvyklý. Hned první případ, který dostane jen pár hodin po svém jmenování, se odehrává na předměstí, na zemědělském statku mezi krávami, a bývalý elitní městský policista místo po pražském chodníku šlape v hnoji. Ale i v takovém prostředí se odehrávají zločiny a dáma, utopená v studni statku, je navíc sestrou ministra. Ten se vrací nočním vlakem z Budapešti, ráno bude v Praze. Detektivové Velké Prahy mají jen tu jednu noc na to, aby vraždu vyřešili a nevypadali tak na samém počátku svého ustavení jako hlupáci. Detektivní práce pod takovým tlakem není jednoduchá, ale vrchní inspektor Budík a jeho muži jsou policejní profesionálové, zvyklí hledat, logicky uvažovat a dedukovat všude a za všech okolností… (Česká televize)
(více)Recenze (114)
Dovolím si paralelu s dalším skvostem vysílaným na ČT, Hlavou medúzy. Po prvním díle stejná nekvalita, obrovská nuda. Plesl, kterého jinak můžu, se pro roli vrchňoinšpektora nehodí ani za mák, Langmajer je bohužel velmi trapnej, i když za to vlastně nemůže - role. No a zbytek? Škoda mluvit, snad jedině Vlasákyně, kdyby dostala prostor. Tvůrcům se navíc vůbec nepodařilo navodit dobovou atmosféru a to je jaksi u dobového filmu tak trochu průser a ostuda, ostuda celého výrobního štábu. ()
Jaroslav Brabec má za sebou pár dobrých snímků (Krvavý román, P.F. 77), ale na detektivní žánr vyžaduje velký talent a hlavně cit, protože laťka je nasazena příliš vysoko. Obávám se, že zvolený způsob vyprávění není příliš šťastný. Zatímco Hříšní lidé města pražského vtáhnou diváka hned do děje, zde se obšírně vysvětluje. Ubírá to na tempu a diváka to spíš otravuje. Denic Šafařík je uváděný jako nadějný herec, ale do role mladého vyšetřovatele se příliš nehodí. Jaroslav Plesl je skvělý herec, ale s rozšafným Vacátkem se srovnávat nedá. Postrádala jsem přirozenost, postavy jsou střižené jako ze žurnálu, ale chybí jim člověčina. ()
Samotný případ vraždy statkářky trošku jednodušší, ale moc se mi líbilo celkové vyobrazení doby (politická situace v počátcích 1. republiky s nepříliš dobrým vztahem ke šlechtě, míchání politiků do vyšetřování). A hlavně skvělá je dvojice vyšetřovatelů (distingovaný Jaroslav Ples a živočišný Jiří Langmajer). Co mě naopak maličko iritovalo byla hudba, která by se tak možná hodil k nějaké duchařině ale ke k dobové detektivce. ()
Už úvodní znělka mě zarazila. Po celou dobu sledování jsem měl pocit, že mi něco chybí. Hudba je velice špatná, první případ také. Stejně, jako způsob, kterým ho rozluštili. Langmajera bych prohodil s Pleslem. Chápu, že je to start, že je to rozjezd, ale pokud to bude takto pokračovat, pak je to špatná cesta a nedopadne to dobře. ()
No to je zase něco. Díky, že jsem i na tuhle nudnou bezatmoaférickou uspávačku mohl přispět. Speciální dík kameramanovi a scénáristovi a tomu, co do toho vměšuje otravné hudební pozadí. Nádherná práce. I režisér a hlavní hrdina s kolegy to zvládli skvěle. Zdá se, že všichni aktéři vypadali stejně znuděně a znechuceně jako já. Další díly - ne děkuji. (4%) ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- V epizodě jede parní vlak v roce 1922 po betonových pražcích, které však v té době neexistovaly. (d80)
- Martin Nováček (Denis Šafařík) vezme do ruky boty, přičemž jedna bota směřuje od něj a jedna k němu. V dalším záběru ale směřují obě od něj. (SONY_)
- Pád do studny se točil v obřím akváriu. Samotnou studnu dostavěl pro filmaře její majitel v Uhersku na Pardubicku. (Česká televize)
Reklama