Z hříček o královnách
Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Alois NožičkaHudba:
Jan F. FischerObsahy(1)
Rok 1601. Královna Alžběta Anglická (J. Štěpánková) má právě podepsat rozsudek smrti nad svým nedávným favoritem, mladým lordem Essexem, který se spojil s Iry a Skoty a bouřil lid proti královně. Sedmašedesátiletá Alžběta je osamělá, uvědomuje si konec své pošetilé, nepřiznané lásky k Essexovi a možná poprvé v životě i své stáří. Jen pár mužů jí zbylo – ti si sami říkají "královnina smečka psů". Alžběta zjistí, že jeden z nich měl rozsudek připraven již před procesem... V dalších rolích se můžete těšit na P. Kostku (W. Raleigh), F. Němce (F. Bacon) a O. Vetchého (R. Cecil). (Česká televize)
(více)Recenze (23)
zajímavé, že u obou útržků vidíme královny, které pod tíhou moci vypadají zcela prosty jakýchkoli emocí - a to královna Alžběta zrovna vyslechne rozsudek smrti nad svým o mnoho mladším dlouholetým milencem. Na minimálním prostoru, s minimálním pohybem a v pouhé čtveřici se dá uhrát velmi mnoho. Bohužel, jako v každém dílu série útržků nechybí veledůležitá zcizující a zbytečná vypravěčka. ()
Úskoky, lsti, drobné lži, polopravdy, mlžení v duchaplném podání Oldřicha Daňka jsou velmi poutavé, jedna to sleduje a drží palce panu Kostkovi, neb ten je jí ze všech zúčastněných nejbližší. Nechtěla bych nikdy pozvednout ruku pro něčí ortel smrti, k tomu tedy paní Jana Štěpánková v roli královny Alžběty úžasná. ()
Nejsem si jist, jestli je spravedlivé vylíčení Roberta Cecila jako toho, kdo stojí v pozadí neštěstí těch ostatních. Byl to ve skutečnosti právě on, kdo královnu přesvědčil, aby po Essexově spiknutí řada jeho účastníků dostala jen mírné tresty, přestože toto spiknutí bylo do značné míry zaměřeno proti němu. Do značné míry si tak ve své historické nepopularitě nespravedlivě nese důsledky rozhodnutí jiných. Stejně tak Alžběta nebyla jen pasivní figurou intrik jejích dvořanů. A zrovna první uvěznění Waltera Raleigha padá zcela na její hlavu. Navzdory Daňkově mistrovství dialogu tak mám jisté výhrady k obsahu. Takových osobností, jako Cecil, kteří nesou vinu za jiné, je v historii mnoho, o nich by bylo zajímavé psát. ()
Daněk s tou historickou látkou prostě uměl...protnutí velkých dějin s rovinou komorního dramatu...dobré postavy, dobré dialogy, dobří herci...hutné a vtahující...zavání to divadlem, ale tady to spíš beru jako charakterizaci nějaký kategorie než kritiku...režijně je to vhodně uměřený a funkční...a Vetchý ukazuje, že nemá zas tak omezený rejstřík, jak by se mohlo na první pohled zdát...se zbytkemv pohodě drží krok...naopak veleslavná Jirásková mě trochu iritovala svou důležitostí....naštěstí je tam jen jako vypravěčka...mrzí mě, že tyhle inscenačky z televize vymizely...je to možná oldschool, ale pokud by se to udělalo dobře, svoje diváky by to určitě našlo... ()
Herci byli výborní. Ovšem podsouvat divákovi názor na Alžbětinu vládu takovým lehounce poťouchlým způsobem, je trochu nefér. Politika byla bojem o život i jindy a jinde. A Alžběta nebyla jenom zahořklá rozpolcená troska v síti intrik svých rádců. Byla silnou a dosti úspěšnou, byť kontroverzní, vládkyní. Svět je složitý a krutý. A my v něm. Všichni děláme, co můžeme... Nesuďme tudíž napříč staletími. Ani Alžbětu, ani její nevěrné věrné. ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize / Jitka Fabianová
Reklama