Stockholmský syndrom

Docela bych i věřil, že se to stalo, poněvadž se tam vlastně vůbec nic nestalo. Dva polointeligenti 6 dní dřepěj v trezoru se třema rukojmíma a jelikož nemaj ani páru, jak z toho ven, tak dost řvou, aby bylo jasný, že jsou to krutohusťáci, místo toho, aby šli do práce. Jedný hnusný ženský to imponuje, asi pro to, že má doma manžela, kterej do tý práce chodí. Tak si tak čekám, jak to vygraduje a vono furt nic a najednou je konec a já musim jít spát, jelikož dělám od sedmi. (17.06.2019)

Dva nešvédští herci v titulních rolích švédských kriminálníků ve švédském prostředí (banky). To je patrně největší absurdita příběhu přepadení stockholmské banky, k němuž došlo v sedmdesátých letech. Předpokládám, že film velmi volně operuje se skutečnými událostmi, neb zlodějíček Ethana Hawka opravdu nemá dokonalý plán jak zmizet z banky obtěžkán nepoctivým finančním obnosem, tudíž mnohým divákům bude jeho přepadení připomínat improvizovaný trénink hysterického zoufalce. A pokud na tohle devadesátiminutové cvičení s kriminálním (záb)leskem a příměsí sympatické absurdity (situace) přistoupíte, je možné, že se v dobré herecké společnosti budete obstojně bavit. V podstatě režisér i scenárista v jedné osobě Robert Budreau neudělal špatně, když se rozhodl vtěsnat do provařeného prostředí originalitu, která vychází jak z vyhrocené situace, tak i z postav samotných. Ethan Hawke není žádný násilnický hrdlořez, tudíž narůstající počet mrtvých rukojmích rozhodně nečekat. Tři rukojmí s ním začnou přátelsky spolupracovat a spřádat plány jak vyváznout se zdravou kůží a jeden z nich dokonce k němu přilne o něco málo víc, až je namístě vznik termínu "stockholmský syndrom", jenž zažívá zajímavě obsazená Noomi Rapace, též spoluproducentka filmu. Požadavek na propuštění vězněného parťáka je záhy policií vyslyšen, takže k Ethanovi tam do banky vrazí vlasatého Marka Stronga. Divák v podstatě nemá komu fandit. Takže těch emočních zásahů nebude tolik, to ale vůbec neznamená nudu. Prostředí banky je z filmového hlediska v zásadě statické, ovšem režisér je poměrně šikovný, takže se jal hýbat s herci, tudíž dva kriminálníci často vyjednávají až zoufalým způsobem s policií, vyjednávání se dostává do mrtvého bodu, do toho je k vidění nemálo scén, které se dají zařadit k těm neotřelým, a herci odvádějí spolehlivé výkony. Kdyby se ještě zapracovalo na závěrečném vyústění, určitě by to bylo jen ku prospěchu filmu. Celkový dojem z filmu mám smíšený. Film nedisponuje napětím, ani nesklouzává do přebujelého komična. Herecká garda obstarává příznivou stránku filmu. A absurdní ráz filmu, na který se víceméně sází, svoji funkčnost plní. K přepadení banky ve Švédsku, které je Švédskem, dochází ve filmovém světě spíše vzácně, tudíž si je lze prožít bez větší psychické újmy. 7/10 (16.05.2020)

Jestli se to opravdu zhruba takto odehrálo i ve skutečnosti, tak je to vskutku bizarní příběh. Každopádně musím pochválit E. Hawka, který táhne celý film, který je místy dost křečovitý a přečkat první půlhodinu je vyloženě utrpení. Posléze se to ale rozjede a finále je prostě jeden velký bláznivý cirkus, který stojí za to vidět. (21.11.2022)

Snímek je ve své podstatě určen hlavně těm, co ještě stále neví, jak vznikl pojem 'Stockholmský syndrom'. Rok 1973 a ve Stockholmu proběhne obyčejná bankovní loupež. Nic, co bychom ve filmu ještě neviděli. Kromě lupičů je však v centru dění i jistá úřednice, která se svým chováním krapet od běžného dění vymaňuje. A to je právě to, co je hlavní devízou příběhu. Od takového je však přirozené očekávat nějaké to napětí či vlivem námětu zvýšenou psychologii, avšak nic takového se neděje. Spíše to hraničí s lehkou komedii odpočinkového diváckého zájmu. Výprava je však úžasná. Vliv na tom mají hlavně kostýmy, ze kterých sedmdesátá léta doslova září. Ethan Hawke v roli lupiče Larse Nystroma  a Noomi Rapace v roli pokladní Bianky Lind. Právě ona na sebe strhává veškerou pozornost a dá se říct, že především svým hereckým výkonem. Lze jinde vidět takovou naivní puťku? Ale nic naplat, snímek je atmosféricky stavěný podobně jako třeba francouzský snímek 'Bezva finta'. Pevně stanovený scénář vyvolává pouze odpočinkovou zábavnou etudu. Možná je to úmysl pro lepší pochopení problematiky. V televizi však snímek vynikne daleko více než na stříbrném plátně. (15.08.2019)

Nemám rád cokoliv absurdního. Čím začíná tento snímek? Prologem natočeno dle absurdního, leč skutečného příběhu. A věděl jsem, že bude zle. A bylo. Nicméně bych celý ten příběh neoznačil ani tak za absurdní, jako spíš za nevýrazný, nudný a hlavně hloupý, a to především díky postavám, které se oné akce účastnili. Jak lupiči, tak policajti na mě totiž působili neskutečně trotlovitě a připitoměle. Jejich činy, reakce, dialogy, to vše připomínalo spíš nějakou grotesku, či parodii na lupičské filmy, no prostě to snad nemohl nikdo myslet ani vážně, že se něco takového mohlo stát, že se něco takového mohlo odehrát a jestli ano, tak no nazdar. Každopádně, ať už se to stalo, nebo ne, film samotný je i tak opravdu mdlý, nezáživný, bez tempa, žánrově pak vůbec nevím, kam ho zařadit, neboť nefunguje v žádné formě, není to vtipný, není to dramatický, nemá to emoce, ani napětí, a i ve výsledku to skončí v podstatě tak nijak, zkrátka fakt bída. Hlavním důvodem, proč jsem ovšem tento snímek chtěl vůbec vidět, bylo kvůli mé oblíbenkyni Nooomi Rapace, která tam také ale stála jediná za pozornost, Hawke je totiž po celou svou kariéru dost mimo, Strong zas působil, jako by se natáčení zúčastnil jen proto, že mu někdo vyhrožoval udáním v rámci kampaně Me Too, no a ty ostatní švédský ksichty byly též za trest, takže i po castingové stránce mizérie. Prostě Stockholm není dobrý film, nemá čím zaujmout, nemá čím překvapit, spíš je to otravná a dlouhá zbytečnost. (25.10.2019)