Režie:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrají:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (490)
Uznám tomu chytře zvolený retro/ aktuálně relevantní téma, ale osobně jsem čekal něco ještě peprnější, vtipnější, silnější herecky, divně působí tak nedecentní tečka s Charlottesville. Beru i cením, že Spike Lee poutá pozornost, mně to ale nesedlo ani jako současný sociopolitický komentář, ani po čistě zábavní filmový stránce. Patrná pachuť: samoúčelnost. ()
Spike Lee zase jednou po delší době natočil něco, o čem se bude mluvit ještě hodně dlouho a co jistě zanechá v divácích hlubokou stopu. Takový impakt jako 25th Hour to na mě nakonec nemělo, ale i tak jde o zásadní snímek. Už z traileru jsem prostě věděl, že půjde o kvalitní záležitost, která bude stát zejména na dialozích, a to se mi také potvrdilo. Film si nebere servítky a sype do vás kulometnou palbou tuny urážek – zejména na konto černochů a židů – a zároveň si dokáže udržet vážnou tvář silného příběhu. I když by mě za to sám Lee asi zabil, tak některé dialogy mi připomněly scenáristický styl Quentina Tarantina, od kterého jsem právě na takovýto mix absurdního humoru, perfektně vypointovaných keců a dramatu zvyklý. Už dopředu jsem se bál, že film mi může zkazit pouze jedna jediná věc – a to přílišná snaha Spikea Leeho vyjadřovat se k aktuálnímu dění v dnešní trumpovské éře USA. A když už jsem si myslel, že byl v tomto ohledu dost mírný a trefný – menší špíčky a vtipné narážky uvnitř některých dialogů –, tak mi uštědřil direkt v podobě epilogu seskládaného z reálných záběrů z událostí v Charlotte, apod. Ano, chápu, že je pro Spikea důležité vytesat do kamene prohlášení o tom, proč film vznikl právě dnes a na co chtěl svým dílem poukázat, ale mě to tam prostě přišlo vtlačené na sílu a z mého pohledu to kazí integritu jinak skvěle vypointovaného snímku. To téma je samo o sobě silné a vševypovídající a je jedno, jaký má rok výroby. Scéna, kdy černošský pamětník hovoří o souvislostech lynčování pochybně odsouzeného černocha v roce 1916 – jehož byl svědkem – a přímého dopadu v té době vydaného nechvalně proslulého rasistického filmu Birth of a Nation, je dostatečně mrazivá a natolik působivá, že každému člověku musí dojít, co se Spike Lee snaží sdělit. Přílišná politická agitka tomu spíš škodí – takový už holt je Spike Lee... #ZdravýRozumMatters ()
Zrození národa je bolestivý proces.. Spike Lee už od počátku kariéry vysílá v pravidelných intervalech svůj „distress signal“ a protože tak činí inteligentně a s nadhledem, mám ho rád. Jako správný vypravěč sice nenechal pravdu, aby zkřížila cestu dobré historce, ale to vůbec není na škodu, když příběh Rona Stallwortha, černého rytíře bílé kamélie, je jen prostředkem k reflexi dnešní doby plné rukojmích strachu a názorových extrémů. V tomto ohledu mi přijde nejlepší scéna ještě někdy před půlkou, když seržant Trapp zmiňuje Archieho Bunkera ze seriálu All in the Family a „předpovídá“ budoucí vývoj směrem k obsazení Bílého domu. Polopatičnost Leeovi nevyčítám, naopak oceňuji, že se problém snaží nabídnout tak širokému publiku, že se nad ním zamyslí třeba i ti, co ctí „holy white Protestant values“ a přitom nejsou schopni kritického myšlení.. ()
Agitátor Spike Lee je tentokrát (tradičně) na překážku filmaři Spiku Lee. A tak si dobrý film vyloženě hnojí tím, že se nespokojí s náznaky, nevyřčeným mezi řádky a divákovou inteligencí, ale má (tradičně) potřebu na plnou hubu sdělit, co má na srdci a jaké nadčasové paralely chce načrtnout. A tak tu a tam postavy deklamují, tu a tam jsou tu na sílu zakomponovány dokumentární záběry ze současnosti apod. Což však (tentokrát) je vyloženě na přes držku, protože v jádru toho filmu to vše je i tak. Navíc se sympatickým nadhledem a filmařsky i herecky na výši. ()
Určitě dobrá kriminálka s chvályhodným přesahem a s perfektní dvojicí Adam Driver - John David Washington (ani se mi nechce věřit, že je to ten samý herec z Tenetu), ale tak nějak jsem čekal, že se toho v ní stane víc. Hlavně v závěru, kde si musel režisér k působivosti dopomoci současnými záběry. Samozřejmě, že z těch záběrů mrazí, to se popřít nedá, ale musely tam vážně být? Nešlo to mrazení nějak zařídit, případně umocnit v rámci příběhu Stallworthe a "Stallworthe"? ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Posledný obraz vo filme je americká vlajka čiernobielej farby, zobrazená hore nohami. V USA je zavesenie vlajky hore nohami signálom stavu núdze alebo pohotovosti. (zajo91)
- „Ron má pořád členskou kartičku Ku-klux-klanu. Při natáčení ji dal kolovat a najednou bylo všechno opravdovější,“ řekl herec John David Washington o skutečném, dodnes žijícím policistovi Ronu Stallworthovi, který byl předlohou jeho postavy. (Zdroj: Aktuálně.cz)
Reklama