Miláček pluku

Styl humoru i dějová struktura tohoto filmu ostře balancuje na hranici vkusu a celek se vysloveně spoléhá na sebestředný komický efekt dvojice Futurista – Kohout. Emil Artur Longen se dle výpovědí svědků většinu natáčecího času nacházel v značně podroušeném stavu a na filmu je to citelně znát. O sklo víc tady měl patrně kde kdo. (23.04.2009)

Taková zábavná jednohubka z prostředí malého města, kam se sjíždějí záložníci a kam se hříčkou osudu dostane do vedoucí pozice i chlap, který vojnu neviděl ani z rychlíku. Sice je to nesmysl, stejně jako Jiřina Štěpničková v kroji, ale je tu pár pěkných scén a duo Jára Kohout a Ferenc Futurista, kteří ještě nenašli svou finální formu. (07.08.2023)

Výborná klasická komedie z počátku třicátých let pojednávající příběh o povolání c. a k. záložáků na vojenské cvičení. A protože je námět podobný předchozímu snímku ´C. a k. polní maršálek´(1930), dá se ´Miláček pluku´ považovat za volné navázání na tento film. Všichni si pamatujeme, jak se Vlasta Burian ve své roli převlékl za důstojníka a co všechno se z toho semlelo. V tomto snímku je to obdobné. Nějaký pan Kohout, coby nevoják, se rozhodl nastoupit na vojenské cvičení svého zaměstnavatele, který zrovna chystal svoji vlastní svatbu, a to přímo za důstojníka. A to jenom proto, aby nebyl všem pro smích, že je nevoják. V této roli se představil Jára Kohout, který svou komikou nijak za Vlastou Burianem nezaostává. Rozdíl mezi nimi je jen v tom, že Vlasta Burian byl hlavně mistr mluveného slova, zatímco Jára Kohout byl mistr spíše v grimasách. Tomu navíc stejnou měrou sekunduje Ferenc Futurista v roli otce od rodiny, kterému zrovna žena, s tváří Jiřiny Štěpničkové, porodila dítě a on, místo aby se postaral o rodinu, musel narukovat. Jak to vtipně okomentoval: “ Císař pán si na mě vzpomněl.” Humoru a groteskních scén je tu více než dost a navíc příběh obsahuje spoustu na svou dobu nádherných písniček s vtipnými texty. A není divu, neboť se jedná o filmovou podobu divadelní hry představované jako fraška o čtyřech dějstvích. Po technické stránce je snímek typický na třicátá léta, avšak svým humorem, komediálností a ucelenou nadsázkou dokáže i po tolika letech od natočení pobavit stejně dobře, jako výše zmíněný ´C. a k. polní maršálek´. (15.10.2020)

Burianovka bez Buriana. 1) Vemlouvavé písničky jsou pro mě dnes nejzajímavější složkou filmu: Vojna v míru na mou víru vždy je veselá, hlavu z ní si voják nedělá. 2) Na kanále CS Film film dávali s posunutým zvukem o několik (!) sekund. Vy prašiví rezervní ušouni! (30.01.2017)

Hodnotím vysoko, neb je tento film dopňkovým k burianovkám raných 30. let, které vznikaly právě podle her Longenových a svět kabaretní bohémy, jejž oba reprezentovali hlavně ve 20. letech, je i světem Miláčka pluku. Plus lidových pivnic i důstojnických kasin s lehkými děvami. Sice byl Longen víc autorem textů (s velmi vtipným slovním humorem, který známe od Vlasty) než režisérem - a tak litujeme, že Ferenc tu víc nedivočí (naopak Kohout tu podle mě podal výkon nad sebe dobrý) a že kamera víc neakcentovala jeho expresionistické grimasy. Do velké míry na tento typ filmu navázal Steklý svými adaptacemi Haška konce 50. let. (20.02.2013)