Vlci za dveřmi

Vzhledem ke stopáži bylo jasné, že tady asi o nějakou výraznou práci s postavami nepůjde a taky že ne. Nějaké pokusy tu sice byly, ale nebylo to nic, co by stálo za pozornost. To by ale nevadilo, protože většina z nás byla stejně zvědavá na masakr, ke kterému to všechno směřovalo. A ten bohužel dopadl bídně. Atmosféra baráku sice místy ušla, ale když mělo dojít na krev, tak produkce šetřila. Vše se vlastně jen omezilo na zakrvácené kladivo, kopající nohy a jekot. To by možná stačilo v případě, že by byl celý příběh uchopen v širších souvislostech, ale v tomhle formátu to bylo na nic. 30% (09.03.2018)

Asi každý už někdy matně slyšel, že zatímco na konci 60. let režisér Roman Polanski natáčel v Londýně, jeho manželka Sharon Tate v pokročilém stádiu těhotenství vyrazila s přáteli do jednoho z losangeleských domů, kde je napadla komunita známá jako Manson Family. Její hlavou byl Charles Manson, který se stal v popkultuře po svém uvěznění doslova ikonou a symbolem zla a který v jedné z kalifornských věznic sedí dodnes. „Jsem ďábel a přišel jsem vykonat ďábelskou práci,“ zaznívalo mimo jiné v domě. Na těle jedné z obětí kriminalisté napočítali 51 bodnutí, rodina vraždila ještě o následujících nocí. Nyní přichází John R. Leonetti, který je především kameramanem (několikrát spolupracoval s hororovým specialistou Jamesem Wanem), aby tuhle řežbu připomněl, jenže má zatraceně utažené šrouby, bojí se přímých záběrů, odmítá ze scén vytěžit víc, než by mohl a hlavně by si explicitně naladěný divák přál. Přitom atmosféra poměrně znepokojivá je, jenže i přes pouhých 70 minut výsledek obsahuje řadu scén, které měly být výrazně kratší. Škoda. 55% (27.05.2017)

Okolo Charlesa Mansona sa bohužiaľ vytvorila aura kultovej osobnosti, ktorá má mnohých fanúšikov. Pokladám to za zvrátené, pretože Mansonova nadrogovaná „rodina“ (muž a tri ženy, Manson sa akcie nezúčastnil) na popud psychopatického kok*ta v r. 1969 mimoriadne brutálna zavraždila šiestich nevinných ľudí, vrátane tehotnej ženy a tým pádom logicky i jej ešte nenarodeného dieťaťa. Jednalo sa o menšie stretnutie priateľov a tou tehotnou ženou bola 26-ročná manželka režiséra Romana Polańského, ktorý v tom čase nebol doma. Párty sa mal zúčastniť aj Steve McQueen, ale ani on nakoniec neprišiel, čo mu zachránilo život. Keď Sharon Tate videla, že Mansonovi prívrženci ju nemienia nechať žiť, navrhla im, aby sa postarali aspoň o prežitie dieťa a povedala im, že ju potom môžu zabiť. Vrahovia nemali zľutovanie a zavraždili nielen ju, ale aj jej nenarodeného syna. Steny miesta činu, na ktorom sa ohavná masová vražda odohrala, vrahovia krvou obetí počmárali vulgárnymi šialenosťami, aké vyplodí len chorý mozog. Takýchto ľudí nikto normálny nemôže akceptovať. Kebyže ich polícia namiesto chytania odstrelí akobesnú líšku a hodí do jarku, len by tým spolčonosti urobila službu. V roku 2016 sa o tom rozhodol nakrútiť film ex-kameraman John R. Leonetti, podporený nečakaným úspechom svojho režijného hitu o zabijackej bábike Annabelle. Je zvláštne, že taký film vôbec vznikol, pretože dané udalosti sú stále živé (ako Polański, tak väčšina vrahov stále žije). Ale OK, prečo nie. Tvorcovia sa film rozhodli poňať ako home invasion, ktorým dané udalosti ostatne boli. To mi pripadalo ako zaujímavé rozhodnutie. Režisér sa vybavil sympatickými obeťami, odpornými vrahmi a prekvapivo pôsobivou retro atmosférou. Je to mrazivé a má to niečo do seba. (29.05.2017)

Po vizuálnej stránke, viac než solídna Leonetti-ho ruka, ktorý celkom slušne pracuje s atmosférou. Námet je samozrejme viac krát znásilnený, ako susedova mačka pouličným kocúrom, no na "Wolves at the Door" sa zle rozhodne nepozerá. Jedinou a závažnou výtkou sa tak v mojich očiach stáva nedostatočná prezentácie gore a skrátka všetkého čo s daným žánrom súvisí. "Home Invasion" nemôže šliapať na pol plynu. Toto kurva nie je nejaká Kia Hybrid. No oko prižmúrim a tu tretiu z milosti nakoniec udelím (čomu jednoznačne dopomohla krátka stopáž a úplný úplný záver) ... - 52,5 % (10.05.2017)

Krátký film o tom, jak sektička Mansnovic Karlíka opíchala manželku polského pedofila. Slušná atmosféra, ale to je tak vše. Prostě přijdou, zapíchají si a odejdou se zakrvácenými noži. A to je taky jediná viditelná krev. Jinak píchají skrytě, nesměle a s rejtyngem Kouzelné školky. Což je u takto tematicky jednoduše vyhraněného scénáře něco, jako by točili porno se záběry výhradně na poskakující čela šukajících či šukaných, avšak atmosféra kvartýru by byla dusná, upocená a sem tam by někdo nahlas heknul. No a já patřím k té skupině erudovaných a sofistikovaných diváků, co preferují vidět naprudko kundu, než šedesát minut upjatého chození kolem neexponované bodné rány. (17.05.2017)