Vlci za dveřmi

Jako většina hororů jde jen o prchavou službu okamžiku. Pár lekaček, poměrně dost denních scén. Expozice jsou docela dlouhé, ale ty napínavé se zbytečně nenatahují. Přemýšlel jsem spíše o smyslu vzniku snímku, pokud se zrovna nebojím. Divák se možná s postavami identifikuje a ventiluje vlastní hněv či úzkosti. Chtělo by to trochu silnější scénář, zas nějak zvlášť jsem se nebavil. Stěžejní část filmu se odehrává v závěru. Na zloducha máme až vztek. Fyzických extrémů zde moc není. (06.10.2017)

Ja neviem. Nie je toto miesto, kde by som si povedal, že dobrý kameraman nemusí nutne znamenať, že sa z človeka stane rovno aj dobrý režisér? Nebudem odoberať Leonettimu ambície k tomu, že by chcel byť filmovým režisérom, no reálne mám pocit, že rovnako ako v roku 2014 s "Annabelle" sa jeho spolupráca so scenáristom Garym Daubermanom nevyplatila. Prečo? Pretože tento scenár absolútne nedokážu zachrániť relatívne obstojne spracované sety alebo jedno-dve miesta s troškou atmosféry. Pretože zvyšok filmu je podľa mňa absolútna urážka hororového žánra a rovnako aj príbehu podľa skutočnej udalosti. Keby neviem, že je to podľa skutočnej udalosti, a že tu mali vystupovať skutočné osoby, tak mi to reálne ani nenapadne. Pretože všetko bolo spracované ako klišé. S veľkou dávkou falošných ľakačiek, slabých momentiek, otravných dialógov a vedeli sme presne ako budú jednotlivé scénky nasledovať a ako to celé dopadne. A najhoršie na tom je, že nepochopíme z filmu absolútne nič. Mohla by to byť úplne normálna vyvražďovačka ako v akomkoľvek inom filme. Nebolo tu nič, čo by bolo pre mňa originálne, alebo minimálne zaujímavé. To je to najhoršie. Malo by to byť aspoň zaujímavé. Toto je film, podľa skutočnej udalosti. Vystupujú v ňom sfanatizovaní ľudia, ktorí skutočne tieto činy spáchali. Lenže v realite by som mohol povedať, že sú to proste len nemí zabijaci, z ktorých reakcií nechápem absolútne ničomu. A až zo záverečných 2-och minút pochopím, že sú to fanatici a nie len nejaké dospelé detičky, ktoré sa nejakým spôsobom v 69-tom dostali ku kópii filmu "The Purge". Lebo z podania tohto filmu to mohli byť aj nejakí ľudia, ktorí si povedali, že dokážu, že aj rozprávky môžu byť nebezpečné pre výchovu. A okrem toho tá idiotská "Little Red Hood" skladba, ktorá to musí ešte spraviť aj tak očividne... všetko je na tomto filme zle. Podľa mňa je to hororová tragédia. Nie preto, že by sme tu mali len zlý film. Možno by som mu dokázal odpustiť niektoré veci, keby to nebolo podľa skutočnej udalosti. Podľa udalosti, ktorú by som si chcel pozrieť spracovanú lepšie. Aby som mohol viac poznať udalosti ohľadom tejto rodiny a aj ohľadom zosnulých. Tento film to neprinesie, a neviem ako by sa na to dívali obete, keby ešte žili a mali možnosť vidieť tento odpad. Verím, že niektoré pocity by určite zdieľali so mnou. Hodnotenie: F (11.06.2017)

„I'd be safe and warm, If I was in L.A., California dreamin', on such a winter's day…“ Asi se shodneme, že moderní historie stěží nabídne známější home invasion událost, než je vražda Sharon Tate (možná ještě útok na kansaskou rodinu Clutterů, kterého se chytil Truman Capote či vyvěšení rudých trenek na Milošovu střechu), ale Mansonem přitahovaný Leonetti tu Noční můru z Cielo Drive uchopil za špatný konec. Vše chtěl postavit na dusné a znepokojivé atmosféře, té ale i přes krátkou stopáž nedosáhl, uměleckou licencí ala tahání kladiva po silnici ničemu neprospěl a konfrontace se závěrečnými autentickými fotkami a videi už jen zvýraznila slabost celého projektu. Otázkou zůstává, jestli by celkové vyznění ovlivnily přitáhnuté šrouby u explicity, ale já má za to, že ne. P.S.: Nebyla zmíněna zajímavost, že o den později Mansonovo Helter Skelter seskupení zavraždilo v L.A. manžele La Biancovy, křestními jmény Leno a ROSEMARY. Jestli ten krví napsaný nápis na dveřích nakonec neznamenal Polanski Je Bůh.. (16.05.2017)

Asi každý už někdy matně slyšel, že zatímco na konci 60. let režisér Roman Polanski natáčel v Londýně, jeho manželka Sharon Tate v pokročilém stádiu těhotenství vyrazila s přáteli do jednoho z losangeleských domů, kde je napadla komunita známá jako Manson Family. Její hlavou byl Charles Manson, který se stal v popkultuře po svém uvěznění doslova ikonou a symbolem zla a který v jedné z kalifornských věznic sedí dodnes. „Jsem ďábel a přišel jsem vykonat ďábelskou práci,“ zaznívalo mimo jiné v domě. Na těle jedné z obětí kriminalisté napočítali 51 bodnutí, rodina vraždila ještě o následujících nocí. Nyní přichází John R. Leonetti, který je především kameramanem (několikrát spolupracoval s hororovým specialistou Jamesem Wanem), aby tuhle řežbu připomněl, jenže má zatraceně utažené šrouby, bojí se přímých záběrů, odmítá ze scén vytěžit víc, než by mohl a hlavně by si explicitně naladěný divák přál. Přitom atmosféra poměrně znepokojivá je, jenže i přes pouhých 70 minut výsledek obsahuje řadu scén, které měly být výrazně kratší. Škoda. 55% (27.05.2017)

Leonetti je náhodou frajer. Má oko pre štýlové vizuály, snaží sa a napr. za solídnu "Annabelle" schytal z nejakého dôvodu omnoho väčšiu kritiku než by si zaslúžil. Takže aj keď mu druhý diel už nepriklepli (a namiesto toho ju dali tvorcovi, ktorý schytal z nejakého dôvodu omnoho väčšiu chválu než by si zaslúžil), som rád, že sa angažuje aspoň v takýchto menších projektoch. A hoci tu ide o námet dávno vyčerpaný, snáď až otrepaný, dokázal to natočiť tak, že sa na to nielen dobre pozerá, ale podľa mňa to aj vcelku dobré je. (25.04.2017)