Death Kiss

Reinkarnácia Charlesa Buchinskeho v jeho najslávnejšej úlohy - nemilosrdného vymáhača spravodlivosti. Problém je, že aj keď sa mu ten Maďar podobá ako jednovaječné dvojča, jeho herecký prejav je kdesi na úrovni robota. Celý film pozostáva v pravidelnej rotácii troch dejov - Mr. K (žeby narážka na Kersey?) odkrágľuje nejakého hnusného zlosyna, pohľadná matka sa rozpráva so svojou paralyzovanou dcérkou a hnevom nasiaknutý moderátor v rádiu rozoberie morálnu dilému dnešných čias. Postupne sa všetky tri línie zbiehajú a dochádza k rozuzleniu, ktoré je zrejme aj babičkám odchovaným na telenovelách. Akcia je vcelku hojná, ale prevedenie je totálne diletantské, K. kráča pokojným krokom v daždi guliek z automatických zbraní, potom si raz vystrelí, vyšplechne gejzír hnusnej digitálnej krvi a v meste je o jedného gaunera menej. Na celom akčnom filme tak paradoxne najviac zaujmú zanietené monológy Daniela Baldwina nazerajúce na náš svet z uhla pohľadu, ktorý by do svojho filmu určite žiadne veľké hollywoodske štúdio nedalo. Ďalší Perezov film, ktorý ma utvrdzuje v presvedčení, že Uwe Boll je hotový génius. (03.03.2019)

Bronsonovka bez Bronsona a přece s Bronsonem! Osamělý mstitel bezpráví a nesmlouvavý zabiják zločinců prochází jako duch městem a za ním se vrší mrtvoly gaunerů všeho druhu. No, nebudu lhát, je to už moje druhý setkání s dokonalým Bronsonovým klonem Kovácsem, takže z tý jeho podoby i mimiky nejsem úplně odvařenej. Ale jsem skoro odvařenej a lituju, že jsem s ním od svéráznýho rejži Pereze nejdřív neviděl tohle a pak teprve míň zdařilej Cry Havoc, teď bych totiž asi v návalu nadšení pětil. Přestřelky i jiný "akční" scény jsou tu totiž o třídu lepší než v Havocovi. Jediný, co můžu týhle zdařilý imitaci (nebo chcete-li parodii) bronsonovských krimifilmů vytknout, je jedna hnusně zmalovaná mexická cigoška s umělejma ceckama. A výborný pasáže jsou i promluvy spíkra z klanu Baldwinů v Justice Radiu, příjemně nekorektní a populistický, tedy pravdivý. (18.05.2020)

Variace na osamělé a málomluvné vlky Charlese Bronsona v dokonalém podání jeho dokonalého dvojníka, teď už mohu napsat i imitátora jeho manýrů a pohybů, které si mohl/měl dát patentovat. Asi nebudu jediný, kdo se značně podivil nad maďarskou kopií ikony 80 let, co plení město od šmejdů ze zločinného podsvětí a nezištně vydržuje sexy pružnou matku a její tělesně postiženou dceru, aniž by plnil všechny tělesné otvory, které mu dá lepá Eva Hamilton posléze k dispozici, aby ulevil svému svědomí. Rene Perez si to ošéfoval i po stránce kameramanské, střihové, scenáristické a hudební, což je u něho zvykem. Už méně je u něj zvykem, že stvoří film, který má svěží fazonu, nízkorozpočtová lacinost mu není na závadu, herci vcelku plní, co se po nich chce. Náběh na grindhouse mlýnek je výhodný v drsnějším pojetí četných přestřelek, v nichž krev chlístá jako gejzír, pochopitelně je i šance na obnažené kozy, s nimiž se vytasí i hlavní ženská hvězda. Je zde ale jeden zásadní problém - většina vážně myšlených scén má nádech (nezamýšlené) parodie, zvláště na to doplácejí zpomalené pasáže, v nichž Robert Bronzi urputně koná a chová se jako jeho zesnulý akční vzor, načež si chce vydobýt u publika respekt, což nejde hned, zvláště po scéně, v níž si to napochoduje do smršti kulek s utrženými dveřmi od auta, sloužícími jako štít. Hele, já s tím problém neměl. Určitě se mu (nechtěně) zasmějete, nicméně ta jeho podobnost se slavným hercem je natolik pozoruhodná, až přidává filmu na bodech. A není zdaleka jediným, kdo dvojničí: Daniel Baldwin, na kterého zbyla poněkud nadbytečná role rádiového spíkra, co lamentuje nad špatným justičním systémem, může v budoucnu zaskočit za svého slavnějšího bratra Aleca. A Richard Tyson je nadále odsouzen hrát lumpy všech kalibrů, což je přívětivé i pro tento film. Věřím, že v budoucnu Perez přemluví Hamiltonovou k vícero nahým kreacím, a přijde s něčím podobně naivním, co je svěžejší než nedávná spřízněná Willisova kino mstivá kreace, také dělaná po vzoru Bronsona. Údiv z dvojničení po vzoru filmu s Járou Cimrmanem se už ale patrně nedostaví. Bronziho už budu mít prohlédnutého a zažitého. 7/10 (02.11.2018)

Maďar Robert Kovacs "Bronzi", koníčkem profesionální neherec a plagiátor Charlese Bronsona, bezostyšně zprznil dnes již kultovní Death Wish. (Místo přezdívky "Bronzi" bych mu dal spíš přezdívku "Neběhám".) Ani radši nechci vědět, kdo je ten Rene Perez, kterej k tomuhle spatlal dohromady režii, scénář, kameru, hudbu a střih. Docela se divim, že v tom i nehrál, ale kdo ví... Nicméně jedno se musí nechat, název se povedl, protože tohle byl vskutku nefalšovaný Death Kiss. (23.10.2018)

Nepřiznaný levoboček Charlese Bronsona krosí padouchy, kteří ubližují malým i velkým holčičkám. Tady je úplně všechno špatně, ale občas je to fakt nádherně mizerné. Jestli mi něco utkví v hlavě, tak jsou to mimózně vybuchující gejzíry rudého barviva. Za to i za další legrační momenty si to těch 10% zaslouží. (21.10.2018)