Rudí prezidenti

Lidově pojatý dokument 1)  rozumně vychází z předpokladu, že dokument musí především zaujmout, bavit nebo alespoň zajímavě informovat. Z tohoto hlediska se dílo podařilo. Tvůrci se nezaměřují čistě na osobní osudy prezidentů, ale současně se snaží přiblížit dobu, jejíž jakousi charakteristikou se staly hlavy státu. Mně neznámé záběry i nějaké zajímavé informace mou touhu po historických faktech docela uspokojily._____  2)  Nemám rád vyprávění pamětníků, bývají zdlouhavá a upřímně řečeno mě jejich obličeje nezajímají. Proto mi zde velmi vyhovovaly dobové záběry a stručný vcelku nepříliš zaujatý komentář. Uměl bych si ho představit didakticky i faktograficky lepší, ale svou roli splnil._____  3)  Nejvýstižnější charakteristiku doby, kdy vládli jednotliví rudí prezidenti, obsahuje následující vtip._____ Jedou naši socialističtí prezidenti v autě. Najednou se něco porouchá a vůz stojí. Zvedne se Gottwald: Nu, což, soudruzi, vyhrňme si rukávy, pustíme se do toho, auto si opravíme a pojedeme dál! Na to zareaguje Zápotocký: No, opravíme, vždyť to, soudruzi, neumíme. Požádáme dělnickou třídu o pomoc! Ke slovu přichází Novotný: Víte, oni nepřijdou. Nařídíme jim to! Nyní je na řadě Svoboda: Soudruzi, pojďme pěšky. Došli jsme z Buzuluku až do Prahy, tak to zvládneme! A pořád nic. Nakonec se obrátí k dosud mlčícímu Husákovi a ptají se ho: Ty nám nic nedoporučíš? Husák na to: Je to jednoduché. Zůstaneme sedět v autě a budeme dělat, jako že to jede._____ 4)  Pobavil mě koment VictoraMartela****. (30.04.2023)

Precizně zpracované dokumenty jak po stránce technické, tak informační. Fakta jsou doplněny mimořádnými  dobovými záběry a každým prezidentem se zabývají již od dětství, až po jejich skony. Místo historiků zde mluví zvukové záznamy a fotografie. Opravdu poctivě odvedená práce, shromážděné archívní materiály jsou "krásnou" vizitkou totalitní moci, která u nás vládla přes čtyřicet let. (13.04.2023)

Pokud člověk přijme všechna ta subjektivní hodnocení jako explicitně představený názor tvůrců na jednotlivé osobnosti a události, v jehož kontextu je třeba příběhy prezidentů vnímat, tak to vůbec není špatný dokument. Líbí se mi forma, kdy je vše složeno ze starých (často pro mě neznámých) záběrů. A hlavně obsah představující základní informace o životech a souvislostech politických kariér těch (aspoň pro mě určitě) méně známých prezidentů ztrácejících se ve tmě komunistické totality. A právě takové prosvětlení této naší historie, o které se v různých souvislostech stále moc nemluví, je určitě chválihodné. (02.06.2018)

Velmi dobře zpracovaný dokument, který věnuje dvaapadesát minut každému prezidentovi zvolenému komunistickou totalitní mocí. Některé momenty jsou známější, zejména u Gottwalda, který je dokumentaristicky mnohem více propraný než například Ludvík Svoboda, jehož aktivní participace na totalitním režimu, je velmi zarážející, včetně neudělení milosti Heliodoru Píkovi či zásadně chybná rozhodnutí v roce 1968. Osobně mi hodně vyhovovalo, že dokument nehodnotil a neobsahoval patetické výlevy, ale pouze předložil informace v dobovém kontextu a vyhodnocení a závěry ponechal na mě. Velmi zdařilé. (08.04.2018)

Poctivě udělaný dokument, který srozumitelně podává obraz nejen Gottwalda, ale i celé doby. Umožňuje pochopit vývoj společnosti včetně jeho příčin, který vedl až k "Vítěznému únoru" a tragickým deformacím 50. let. Na rozdíl třeba od příslušné epizody v Českém století, která je pouze ideologickým výpotkem tvůrců. (16.03.2023)