Vox Lux

Snímok Bradyho Corbeta sa očividne inšpiroval masakrom na Columbine High School z roku 1999, keďže i tento film zahajuje svoje dejstvo (Corbet ho scenáristicky upravil na rok 2000, január) v navlas rovnakom duchu, len s tým rozdielom, že pôvodne útočili dvaja mladí páchatelia, študenti školy, keď tentokrát si „vystačí” iba sám, narušený, psychicky labilný jedinec, Cullen Active, ktorý po vstupe do hudobnej triedy, automaticky, po krátkej chvíly, namieri svoju hlaveň zbrane proti učiteľovi, ktorého chladnokrvne zavraždí, a v tom momente a šoku, začnú študenti vrieskať od strachu, kedy jedna z nich, Celeste (nie, Buckingham), si i napriek extrémne zložitej situácii, udrží chladnú hlavu, kedy ho chlácholí, aby pustil študentov, že práve v tom okamihu nastane zbesilá streľba, strih, úvodné, depresívne titulky, za asistencie perfektnej DP Lola Crawleyho, a v doprovode policajných áut a sanitiek, so sirénami, ešte tesne predtým si SWAT zmapuje epicentrum, ktoré je už po krviprelievaní, s mŕtvolami, čo ležia všade na podľahe, kedy už len treba spísať konečné štatistiky, zároveň i prepáčte trochu za môj pomerne brutálny a surový koment, ktorý som si doteraz neodpustil, ale je to vskutku až tak strašne na pocit nepríjemné, že sa mi to dostalo až hlboko pod kožu ! Našťastie niektorí toto vyčíňanie prežili s traumou na srdci, a tak po istom čase Celeste Montgomery za pomoci svojej staršej sestry Eleanor, napíšu spoločnú pesničku "Wrapped Up", akúsi hymnu za obete, z ktorej sa stane veľký HIT, zo Celesty bude zo dňa na deň-popová hviezdička, a to je pokračovateľom snímku, čiže o jej vzostupe a páde (drogy, alkohol), s množstvom dlhých, nudných, občas i neprerušovaných záberov, s chameleónskou Natalie Portman, ktorá je výborná herečka, ale i speváčka súčasne, že pri jej záverečnom koncerte som neveril vlastným očiam a ušiam, podala to naprosto famózne, s čím jej mohla vypomáhať aj profesionálka SIA, ktorej balady i spievala ? Film je veľmi silný v niektorých pasážach, t. j. prológ, aj prvá, slabšia polovica, i sekvencia z chorvátskej pláže je maximálne strhujúca, no po príchode “portmanky” stojí film na mieste, až v citovanom finále je excelentný, a tak mám dosť zmiešané dojmy, keď si myslím, že vidieť Vox Lux nie je až takou extra stratou času !? Je to asi diskutabilné. (09.12.2019)

Tento film není pro běžného diváka. Buď se bude děsně nudit, nebo to po 30ti minutách vypne, protože se mu to nebude líbit jelikož to nejede v běžných kolejích.....A tím je ten film ale jedinečný...Má tam hodně zvláštní základ v tom, jak se může z holky, která se stane účastníkem nepříjemné situace hudební hvězdou a jak jí to otočí život vzhůru nohama... Ten film má něco do sebe, zároveň tím, že nejsem zastáncem populární hudby - nebylo to pro mě běžně "poslouchatelné", ale zajímalo mě, jak to s nimi dopadne...to znamená, že mě to drželo až do konce, abych věděla, co z toho bude dál :) A to je pro mě veliké plus. (03.11.2019)

Vox Lux sleduje osmnáct let v životě Celeste, z které se po tragickém zážitku stane popová superstar. Příběh obyčejné dívky, jejíž život je protkán katastrofami, sledujeme ve třech částech. A až v druhé části se přitom potkáme s Natalii Portman, jejíž postavu do té doby v teen letech ztvárňuje výborná Raffey Cassidy. Sama Natalie Portman pak roli popové divy podává částečně s vervou raperky ze Saturday Night Live, částečně s bizarmostí hodné Vitasovi. Vlastně celý film je tak trochu bizarní, ale zároveň neuvěřitelně režijně precizní a v mnoha ohledech starosvětský. Korunu všemu nasazuje nádherná kamera (35mm!) a hudební vsuvky hlavní hrdinky. Jeden z nejlepších filmů festivalu. [TIFF18] (17.09.2018)

První polovina filmu, od šokujícího úvodu po natáčení videoklipu, je úžasná. Druhá je o trochu slabší, ale rozhodně za to nemůže Natalia Portman. Podle mě totiž filmu především chybí pointa, nějaká pořádná závěrečná myšlenka, něco šokujícího ve stylu úvodní scény, co slibuje vypravěč s hlasem Willema Dafoea, ale čeho se bohužel nedočkáme. Je to škoda, ale režiséra (a scenáristu) si i tak dávám na seznam těch, od nichž rozhodně chci ještě něco vidět. (03.01.2021)

„To mám právě ráda na populární hudbě. Nechci, aby lidé zbytečně moc přemýšleli. Ale aby se cítili dobře.“ První necelou hodinku mě to celkem bavilo, a to bez větších připomínek. Musel jsem si sice zvyknout na trochu zvláštní atmosféru (na druhou stranu něčím přitažlivou), zároveň nějak přijmout to, že tragickou událost Celeste a lidé kolem ní de facto využili k nastartování kariéry, ale nic z toho nebylo vyloženě rušivé. To, co mě téměř okamžitě začalo dráždit, byl fakt, že tvůrcům „krapet“ neseděly časové posuny spolu se stářím postav v druhé půli. Když 28letá hraje starší sestru 37leté (nešlo obsadit pozdější verzi Eleanor někým „zralejším“?) a manager vypadá věkem takřka nepostihnut (maskéři si vzali dovolenou?), člověku to na dojmu moc nepřidá. Nemluvě o tom, že Natálka by mohla hrát sebelíp, ale když ta její postava byla tak nepřístupná, že se mi na ni nedařilo napojit. Takže její závěrečné vystoupení mě sice nenudilo, ale ani nijak zvlášť nestrhlo. Snad mi to má oblíbenkyně odpustí, ale stejně jako u Annihilation dávám jen lepší průměr. (07.04.2019)