Kapsy plné dynamitu

Revolution means confusion. A nabízí se tak otázka, zdali se hodí vyčítat nekoherentnost filmu o natolik nekoherentním konfliktu jako byla Mexická revoluce. Leone se snaží všech dosažených režijních atributů využívat ve prospěch ambiciózní historické fresky a trochu se mu tam pak tluče ta stylizace (postava Jamese Coburna, toho vytáhlýho hubenýho démona s povislým zápěstím a trhavinami napchaným pláštěm!) s drastickou a jímavou výpovědí o konfliktu přerůstajícím v genocidu. V určitých chvílích jsem si zde připadal jak v Schindlerově seznamu. Obrovská scéna s popravčími jámami zmrazí i nejotrlejší třeba jen tím, že je čistě ilustrativní a předělová. Obří panoramata vyprahlé mexické krajiny se pak střídají s extrémními detaily na umaštěný držky povýšených buržoustů. Kolísavé tempo je problém, film působí jakoby každá epizoda byla úplně odtržená od zbytku a intimní sekvence jsou dost tezovité a trochu hnané zbytečně na krev. Velkolepější či žánrově čistější sekvence (zejména v první polovině filmu), jsou ale stále dechberoucí podívanou. Třeba jen už kvůli tomu kolik asi znáte filmů, kteří se Mexické revoluci věnují? (15.07.2021)

"A revolution? Seems to me the revolutions are all over the world. You know, they're like the crops." Snímek dvou dosti rozdílných polovin. Zatímco první část se veze na vlnách dobrodružné jízdy ve stylu Hodný, Zlý a Ošklivý, tak ve druhé polovině se to přehoupne do vážné linie. Jakoby se Sergio začal připravovat na Tenkrát v Americe. Obě části jsou perfektní. o tom žádná. Pouze se nemůžu zbavit dojmu, že dohromady nejsou zase až tak úplně konzistentní. Jinak klasické prvky Leoneho snímků jsou zde všechny a opět v mistrovské kvalitě. Od perfektní Morriconneho hudby až po nejednoznačné charaktery postav. Zvláště se vydařily flashbacky Coburnovi postavy. Ten prostříhaný se scénou u zdi a postupně gradující je zcela geniální a výrazně ční nad zbytkem filmu. Ke cti celku slouží, že i ten "zbytek" je mistrovské dílo. (23.07.2006)

„Revoluce je aktem násilí“… a Kapsy plné dynamitu jsou jedním z nejatypičtějších westernů vůbec. Začínají záběrem na močí skrápěné mravence. Kamera pomalým pohybem vyhledá tvář močícího, opáleného Mexikánce, a kdo již viděl nějaký film od stejného režiséra, musí být rázem v obraze. Leone detaily tváří rád, čehož využívá k dosažení kýžené reakce ze strany diváka například ve scéně z dostavníku, kdy slova plná nenávisti v kombinaci se žvýkajícími pusami nutně vzbuzují znechucení. Jde o scénu, která nejjasněji definuje téma celého snímku – bohatí vs. chudí, resp. ti, kteří jsou mocní vs. ti, kteří mocnými být chtějí. Rozpor těchto dvou stran vede jedině k revoluci, jenže k čemu vede revoluce? Není to film o špinavých chlapech, kteří jedou odněkud někam, kde někoho zastřelí, případně vyvražďují Indiány a bizony, mohl by se tudíž líbit také jedincům, jež kolty zavěšené proklatě nízko nikdy příliš nevzrušovaly. Atmosféru Leone jako obvykle buduje dlouhými scénami, z nichž se o jejich aktérech poměrně brzy dovíme vše podstatné. Nepotřebuje mnoho šablonovitých situací, vše dokáže sfouknout na jeden zátah. Velice nápomocna je mu krom nezbytného humoru hudba Ennia Morriconeho. Ta ve scénách z Malloryho minulosti přejímá hlavní roli a svým způsobem je důležitější než to, co vidíme. Výborně byli vybráni oba titulní herečtí představitelé: James Coburn jako terorista, člen IRA, přesto klasický westernový hrdina, si možná právě touto rolí zajistil svou účast v Peckinpahově Pat Garrettovi a Billym the Kidovi. Při prvním pohledu na Roda Steigera mě ani nenapadlo, že je to rodilý Newyorčan, svého mexického banditu ztvárnil s naprostým přehledem. V jeho podání je Juan hlavně hlavou jedné velké famílie, jeho postupná proměna, změna ideálů, je pak příznačná pro celý film. Kapsy plné dynamitu se nesou v podobně nostalgickém duchu jako Divoká banda, kromě všeho jiného jsou totiž taky o konci jedné éry, což není symbolizováno ani tolik dynamitem a motorovými vozidly, jako značným úpadkem morálních hodnot. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Historik (05.01.2008)

Jak je u Leoneho zvykem, opět skvělá práce se samotnými postavami, která dává prostor vyniknout oběma hlavním protagonistům. Ať samotný film není tolik poutavý jako nejslavnější díla, pořád se jedná o vynikající záležitost. Výprav je úchvatná a výbuchy se zde nešetří. Vše podtrženo úžasnou hudbou.......8/10 (24.03.2017)

"Bohatejm, těm zpíváš..." - řekl Juan Miranda (Rod Steiger), když mu kanárek posral čelo. A o tomhle je celý netradiční Zapata western Sergia Leoneho, zvláště když se Juan se svou rodinou nejprve střetne a potom spřátelí s irským expertem na výbušniny Johnem Mallorym (James Coburn). Původně chtěli "Johnny & Johnny" jen udělat banku, ale vždy se jim do toho připletla revoluce. Leone je tentokrát drsný, jako kdyby režíroval Sam Peckinpah (který dle Leoneho tvrzení s režií tohoto snímku prý souhlasil), ale často probleskává Leoneho typický černý humor. Film je hodně nad míru žánru plný velkolepých efektů a davových scén. K zapamatování: Jízda v luxusním dostavníku a jeho přepadení Juanovou rodinkou, malá mašinka s dynamitem u banky Mesa Verde, Coburn a Steiger samotní s kulomety nad mostem proti obrněnému jízdnímu pluku - a velká mašina s dynamitem jedoucí naproti nepřátelské armádě. Akorát místo "Hlavu dolů" bych "Duck, You Sucker!" přeložil lépe jako "K zemi, cucáku!", podobně "A Fistful of Dynamite" nejsou "Kapsy plné dynamitu", ale "(Pro) Hrst dynamitu". Trailer: http://www.sms.cz/film/kapsy-plne-dynamitu/ukazka (19.04.2013)