Žoldnéř

Předchůdce mnou ještě oblíbenějších Companeros bylo toto velké dílo. Už tohle je ovšem velice dobré, odlehčeně brané (Corbucci si zřejmě musel spravit chuť po Grande Silenzio), přesto ještě kapku jiné. Polák Franco je už víc tučňák, než málomluvný drsný hrdina s rakví, jde mu tu jen o prachy, pro což udělá bez nejmenších skrupulí cokoliv. Nezkušený vůdce revoluční (či jak tvrdí tradičně odvážná revolucí zapálená žena Columba, pouze zločinecké?) bandy Paco to bere moc vážně a hrdost a odhodlání ve vládu mexického lidu je hezká věc, ale neměla by se přehánět, takže ano, ale když existují Vascové… Kudrnatý Jack Palance coby křižující se šílenec je kreatura k nezaplacení, po kraji nám zuří revoluční boj (a Paco), letadla, bomby a neopomenutelný Fajardo, takže záporáků máme vícero a Sergej Kowalski nám předvede obdivuhodnou taktiku, kterak si ve víru ideály zaslepených revolucionářů solidně nahrabat. Hudba tradičně neokomentovatelná, souboj v aréně nezapomenutelný, konec překvapivě protahovaný a takovýto Franco bez kouska cti se jinde nevidí. A top scéna? Bitva mezi slepicemi. (16.03.2013)

Tak tohle je zatím nejlepšího Cobrucciho western co jsem viděl. Strašně se mi líbil Franco Nero jako žoldnéř s vousem, ten fakt neměl chybu. Tony Mustane je zase známý z Argentova "Ptáka s křišťálovým peřím" a Jacka Palance představovat nemusím. Skvělé je, že je to téměř bez hluchého místa a pořád se něco děje. Ve filmu se kromě banditů objeví menší armáda, děla a dokonce dvojplošník! Opravdu štědrý rozpočet. Nerova postava je díky svému vzhledu a chování přímo hypnotická a hlavní pískací motiv tomu dodává správný šmrnc. Ještě se těším na Cobrucciho Companeros s mým oblíbencem Milianem :) Jeden z nejlepších spaghetti westernů, i když trochu netypický. (15.08.2011)

Nero jako namistrovaný polský gringo, co sdílí šatník i barvu na vlasy s Terencem Hillem a škrtnout zápalku by dokázal i o dno napuštěného plaveckého bazénu, je sice těžce na prachy, ale v podstatě je hodný. Uhlazený kudrnáč Palance, co si nerad špiní ruce, se sice často křižuje, ale jeho poslání je být zlý od morku kostí až po kvítko na klopě. A bandita Musante? Ten jen vztekle kope Eliho Wallacha do kotníku.. Sympaticky cynické špagety s Morriconeho parmezánem, které v lehce odlehčeném duchu ukazují, že při revolučních aktivitách jde o peníze až v první řadě a že od idealismu je to někdy jen kousek na hřbitov. Někteří si možná v té záplavě obskurních postaviček vzpomenou i na Westrayův vtip z Konzultanta, proč se Ježíš nemohl narodit v Mexiku (protože tam nemohli najít tři mudrce a pannu).. P.S.: Předpokládám, že těžký kulomet často lehával vedle Corbucciho v ložnici namísto manželky.. (11.11.2019)

Od banditu k revolucionárovi je veľmi blízko, a keď ich vedie tento Poliak, masaker je hotový. Vo filme sa rúbe hlava nehlava, ani som nevedel, ktorému vrahovi držať palce, tak som pristúpil na režisérovu hru a držal som palce tomu najhoršiemu. Western je to netradičný, hraničiaci s paródiou, a práve to ho u mňa zachránilo. Nič sa neberie vážne, asi ani tá hudba od Majstra, ktorú akoby som už niekde počul. –––– My nejsme banditi. – No jistě, jste revolucionáři. –––– Co se děje, hrdino? Revolucionář se nikdy nestydí za své činy. Zloděj ano! –––– Asta la vista, Paco! (15.08.2021)

A ako si vlastne predstavujete revolúciu? Nuž presne takto. Prepadávanie bánk, vlakov, vešanie oligarchov a ich pucflekov. Plus likvidácia zotročujúceho mocenského aparátu (k bežným obyvateľom brachiálne sa správajúce vojsko a polícia). Revolúcia zároveň musí byť spôsobilá potešiť civilov. V ideálnom prípade sa nesie v znamení cynického humoru a osobného profitu. Nuž a revolučné ideály často končia ako maškarádna cirkusová fraška pre zábavy chtivých divákov. Pretože strojcom revolučných programov a akcií často pramálo záleží, na ktorej strane konfliktu stoja.  Hlavné je, že to sype. Presne tak, ako činí Poliak v úžasne sadnúcej roli Franca Nera. (16.08.2021)