Nahý

Odysea novodobého Sokrata, jeho púť nočným Londýnom, inšpirácia gréckou antickou filozofiou je tu viac ako jasná. Snímok stojí prevažne len na dialógoch, ktoré sú myšlienkovo veľmi bohaté a hutné (mňa oslovil hlavne ten s nočným strážnikom). Zároveň k tomu treba pripočítať šarm a charizmu hlavnej postavy prezentovanej excelentným D. Thewlisom. Jeho často ironické poznámky a naoko nevinné otázky vždy triafali do čierneho. Nevšedný, originálny kúsok. 80/100 (08.07.2015)

Film o "ztracených existencích", ale taky dost možná o každém z nás, jestliže odmítáme dobrovolně zavírat oči před všeobjímající absurditou světa. Vyšperkované dialogy, které sice nepoberete všechny (to není v lidských silách), ale po projekci vám ještě dlouho budu hloubat v hlavě. O to větší důvod si tento film pustit znovu! V neposlední řadě naprosto úžasný David Thewlis ve své životní roli "novodobého Sókrata", který byl oceněn zcela po právu, což kategoricky neplatí u všech oceňovaných. Závěrečná scéna, při které zdecimovaný hlavní hrdina skáče po jedné noze vstříc svému životnímu osudu (?) / postoji (?) / smyslu (?) za zvuku ústřední melodie, nenechá nikoho v klidu a ani na pochybách, že byl svědkem něčeho výjimečného a neopakovatelného. (30.07.2016)

Hodně divný a přesto hodně zajímavý film. Hlavní hrdina je velmi nevyrovnaný mladý muž, který pořád něco mele a pořád někoho a něco rozebírá. Chlapům obvykle velmi rychle začne lézt na nervy a ženské postavy ho buď osudově milují (což já osobně nechápu) nebo ho za chvíli nemůžou ani vidět. Je svůj, nechápe, proč někoho urazí a co jim vadí a hlavně nesnáší, když se na něj někdo váže. Všechny ostatní postavy jsou taky divné, ale kouká se na to dobře. David Thewlis ovšem vleze na plátno a okamžitě ho ovládne, skvělý výkon. (19.01.2009)

Film Naked jsem poprvé viděl, cca v 15ti letech. Najednou z ničeho nic jsem si uvědomil (po návtěvě kina a slasti při sledování každodenosti - nejnovější film režiséra Leigha - Další rok), že v tomto pubescentním stádiu jsem absolutně nemohl plnohodnotně vstřebat "nahého" hlavního hrdinu, ze kterého jsem měl jenom vzpomínkové výstřelky hnusu, špíny strachu , smutku a opovržení. Po třinácti letech jsem dal opakovačku a musím přiznat , že jsem měl pocit, že můj nynější věk, byl klič k úspechu. Najednou jsem se zaměřil nikoliv na jeho činy, nýbrž na jeho obrovskou kadenci názorů. Snad poprvé za život jsem u filmu, pouštěného ve velmi pokročilých hodinách, sám vypil láhev červeného vína, vykouřil asi patnáct cigaret. Bedlivě jsem poslouchal všechny zrychlené moudra hlavního představitele a až na jeho apokalyptickou vizi, jsem s nimi ve většině souhlasil. Během sledování jsem sice opět zaznamenal pubertální negativní vzpomínky, ale objevil jsem zde(a následně i umne samotného) neskutečnou dávku optimismu. To všechno při největší vykulenosti mých očí. Atmosféra filmu se dá těžko popsat. Podobnou atmosféru (slovy těžko popsatelnou), jsem našel ve filmu Barfly s Mickeym Rourkem, v kanadském unikátu Leolo a v Hořkém měsíci od Polanskiho. Všechny tyto snímky nespojuje produkce jedné země, nýbrž jakési "prapovdivné" a "hluché" filmové období přelomu osmdesátých a devadesátých let. To je jediná pralela co mě s Naked napadá. Možna neexistuje 1000 filmů, které musíte vidět než umřete, ale o tenhle film byste se neměli nechat ochudit. Tento kultovní produkt filmařiny je výletem do stavu tranzoidní psychycké paralýzy. Ale je cesta zpátky - přímá a očisťující... (04.02.2011)

Věčný tulák, který se snaží utíkat před sebou samotným. Vlastně nešťastný, nepochopen od ostatních, nikam nepatřící. Přesto i on má vzpomínky na lepší minulost. Potkává mnoho lidí, kteří jsou také z nějakých důvodů frustrovaní. Nejsou v tom choasu, jménem svět, šťastní. Žijí svůj mizerný život a každý čeká že bude jiný/ lepší/ méně nudný než doposud. Tulák narazí i na někoho, kdo ho miluje a přesto nedokáže přestoupit na příjemnou cestu svého zbytku života. Nemůže, protože pochybuje o světě, bohu i o sobě samotném. Nekončící cesta. Dobře vyjádřená a ukázána chaotičnost života, lidí a společnosti = nesmyslnost, nenávist, láska, dobro a zlo. (05.02.2012)