Nahý

Film o "ztracených existencích", ale taky dost možná o každém z nás, jestliže odmítáme dobrovolně zavírat oči před všeobjímající absurditou světa. Vyšperkované dialogy, které sice nepoberete všechny (to není v lidských silách), ale po projekci vám ještě dlouho budu hloubat v hlavě. O to větší důvod si tento film pustit znovu! V neposlední řadě naprosto úžasný David Thewlis ve své životní roli "novodobého Sókrata", který byl oceněn zcela po právu, což kategoricky neplatí u všech oceňovaných. Závěrečná scéna, při které zdecimovaný hlavní hrdina skáče po jedné noze vstříc svému životnímu osudu (?) / postoji (?) / smyslu (?) za zvuku ústřední melodie, nenechá nikoho v klidu a ani na pochybách, že byl svědkem něčeho výjimečného a neopakovatelného. (30.07.2016)

Zajímavá dobová výpověď o inteligentním člověku, který kvůli svojí snaze provokovat (nebo co on to vlastně chtěl) nemá ani trochu lehký a konvenční život. Fantastický David Thewlis (s "roztomilým" přízvukem) a vůbec všichni zúčastnění rozehrávají drsné a syrové drama prosycené černým humorem a situacemi, plné sarkastických dialogů, kterým se ale člověk nezasměje. Johny na své "cestě" dává rozmanitým, všemožnými způsoby zvláštním osobám ještě zvláštnější otázky... Podivným způsobem zajímavý film, který není "hezký" v tom pravém slova smyslu, je depresivní, bezútěšný, inteligentní a drsný. (30.12.2007)

Doposud mi nesedl žádný Leighův film - a "Naked" bohužel nebylo výjimkou. Technicky nelze absolutně nic vytknout, herecké výkony jsou taky bezchybné (David Thewlis je bůh), z chování postav a sledu jednotlivých scén jsem měl ale dojem, že se jedná o jednu velkou, nafoukanou pózu. Ukecaný, artový, pseudointelektuální žvást. Jednotlivé scénky jsem si užil (jeden ze závěrečných dialogů s "dokončováním" vět, setkání s nočním hlídačem, mikroscénka s řidičem limuzíny), přesto jsem ale nedokázal ztlumit pocit škrobenosti. Bylo to zajímavé, ale ... thanks, but no thanks. (22.12.2012)

Leighův film je vlastně alegorie na druhou. Jednak po vzoru antického Odyssea (ovšem s tím rozdílem, že hlavní hrdina na konci návrat do Ithacy zavrhne), jednak po ironizujícím vzoru Joycova Odyssea, který je vlastně rovněž sledem náhodných setkání bez konečného výsledku. Z toho je možná patrné, že jsem si mnohem víc užíval koncept, než film samotný. Ale to bych pomíjel briskní a chytré dialogy, které je třeba ocenit o to víc, že vznikaly z větší části improvizovaně. (05.08.2018)

Hodně divný a přesto hodně zajímavý film. Hlavní hrdina je velmi nevyrovnaný mladý muž, který pořád něco mele a pořád někoho a něco rozebírá. Chlapům obvykle velmi rychle začne lézt na nervy a ženské postavy ho buď osudově milují (což já osobně nechápu) nebo ho za chvíli nemůžou ani vidět. Je svůj, nechápe, proč někoho urazí a co jim vadí a hlavně nesnáší, když se na něj někdo váže. Všechny ostatní postavy jsou taky divné, ale kouká se na to dobře. David Thewlis ovšem vleze na plátno a okamžitě ho ovládne, skvělý výkon. (19.01.2009)