Horečka džungle

Spike a jeho pohled na rasovou otázku. A opět je to dobrý film. Wesley Snipes, Samuel Jackson, báječná Ruby Dee nebo legendární Anthony Quinn - zkrátka výborný herecký obsazení. Dokonce i ta Snipesova filmová holčička byla super. Kdo byl pro mě osobně ale opravdu překvapením, to byl Turturro - toho člověka jsem dosud neviděl hrát vážnou roli, a nejenom že to zvládnul, ale ještě byl dobrej a z vykreslený italo-americký komunity nejnormálnější. Naopak zdaleka nejzábavnější byl Michael Badalucco v roli "tmavýho" taliána. Ten mě prostě celou dobu bavil. Vlastně všichni mě bavili, je to prostě skvělá (a zároveň smutná) satira. Co mě jinak překvapilo je to, že na tenhle film nejsou český titulky, a dokonce na HD rip nejsou ani v angličtině - to se mi snad ještě nikdy nestalo. Kor ne u filmu z 90. let. (03.10.2016)

Farby tu našťastie nie sú až také podstatné (i keď výrazné) a práve tento odstup robí z Jungle Fever jeden z najlepších filmov tohto nie vždy si práve odstup zachovávajúceho režiséra. Nenútené a predsa strhujúce od začiatku až do strhujúceho a predsa nenúteného konca. Ozdobené nečakaným výkonom Wesleyho Snipesa! (16.09.2011)

Je mi jasné, že v USA bol rasizmus bežný a na vzťah bielej ženy a afroameričana sa často hľadelo s veľkou nevôľou, no tu sú komplet všetky postavy s výnimkou Snipesa, Annabelly a Johna Turturra takí zabednení nenávistní rasisti, že mi to pripadá ako niekde v Mississippi v 60tych rokoch, nie v NY o 30 rokov neskôr. Samozrejme na oboch stranách, ale proste som to tým postavám nežral. Tak ako som to nežral Wesleymu a Annabelle a ich vzťahu, necítil som tam žiadnu chémiu ani vášeň, nič. Silnejší mi tu prišiel skôr ten vedľajší motív, týkajúci sa drogovej závislosti, Samuel a Halle boli jediné dve postavy zahrané realisticky a vzbudzujúce nejaké emócie. Spikeove filmy mám rád a na tento som sa obzvlášť tešil, no asi ma bavil z tých čo som videl, najmenej. Už tu tú rasovú nenávisť hnal do extrémov, aj keď ma ešte od neho čakajú filmy, v ktorých asi tlačil na pílu ešte viac... (26.12.2018)

Spike Lee byl ve svých ranných filmech nekompromisní, jak k sobě, tak nám - divákům. Točil důležité filmy - Udělej správnou věc a tento mezi ně patří. Ukazuje, že vše zlo i dobro vychází výhradně z lidí samotných - na druhé straně je patrné, že příslušnost k nějaké etnické skupině - zde k Afroameričanům a k Italům je jako stigma, které člověka svazuje. Pokud naruší nepsaná pravidla, že "rasy se nemíchají", pak se stane vyděděncem. Nenávist a bigotnost je v každém etniku i jednotlivci hluboce zakořeněna. To je všude stejné - po celém světě - jeden druhého nenávidí především za to, když nedodržuje bigotní pravidla svého společenství. Leeho filmy - ty dva - jsou především o netoleranci, která je snad nejlidštějším znakem - a kterou z lidského chování a myšlení vymýtit nelze. Jemu se povedlo předvést v těchto filmech s velkou působivostí a přesností právě to, že k nějakému uzavření míru a sloučení všech ras a k podání rukou a sbratření všech ras a lidí nikdy dojít nemůže, naopak, že separatismus je nejpřirozenějším lidským rysem. Člověk měl, má a bude mít vždy nejsilnější potřebu se vůči druhým vymezovat a nenávidět jinakost druhých - a třeba i členů rodiny. Narozdíl od eskalace násilí v Udělej správnou věc, zde Lee ukončil svůj "joint" poněkud smířlivěji, a paradoxně, nabídl trochu Disneyovský happyend, i když jen v náznaku, což je poněkud zarážející, neb zrovna k Disneyho "láska vše překoná" se Lee staví negativně, přesto dává svému hrdinovi evidentně nárok na druhou šanci, kterou jeho bratr nedostal. Poněkud hořce vyzněl na konci návrat Angie k rodinému martýriu. Závěrečný působivý nájezd a výkřik dává tušit, že nic není vyřešeno a uzavřeno. Z toho, jak Lee zvtárňuje italskou menšinu je poznat, že byl pilným "studentem" filmů M.Scorseseho. Po tomto filmu se Leeova tvorba začla ubírat jiným - více komerčním a méně ambicioznim směrem - stejně tak třeba i kariéra W.Snipese, u něj je ta změna ještě markantnější. Od charakterního herectví k monotónnímu opakování "jedné" role v akčních filmech. Myslím, že si Lee uvědomil, že točit takto ambiciozní a osobní filmy je jednak nevděčné, a jednak je člověk nemůže točit jako sériovou výrobu. Oba filmy jsou také důkazem toho, že nejradikálnější a nejzásadnější díla vytváří člověk v mládí, kdy je člověk "rozhněvaný", zatímco věkem se člověk obrušuje, otupuje a konformizuje. Jsou i výjimky, ale Lee jí zřejmě nebude. To nejdůležitější z něj lze najít právě zde. (03.11.2011)

Zajímavý film o rasové segregaci z obou stran. Černoši jsou emancipovaní a případnou nevěru s bílou dívkou berou jako zradu vlastní rasy. Bílý neuznávají černé z principu, neboť nejsou bílým rovni. Nevěra a sex mezi černochem a běloškou, která má destruktivní dopad na oba své protagonisty. Jejich nucené společné soužití je však pro naprosté rozdíly odsouzeno k neúspěchu. Už sám rasový základ je tak významným rozdělujícím prvkem, přes který se společně nedokážou přenést. Úspěšný projektant Flipper Purify (Wesley Snipes) se díky zvědavosti a chtíči dopustí manželské nevěry. A i když je novou ženou přitahován, tak se přes rozdílnosti není schopen přenést. Navíc je tu skutečnost dítěte s manželkou a rodinné problémy. Sekretářka italského původu Angie Tucci (Annabella Sciorra) se díky jejímu novému vztahu dostává do velké rozepře se svojí rodinou, z jejichž dosahu předsudků, lenosti a neschopnosti se víceméně vždy snažila dostat. Z dalších rolí: drbna Cyrus (sám režisér Spike Lee), Flipperův kamarád, jehož neschopnost udržet tajemství dává věcem rychlý spád v jejich destruktivnosti, reverend Purify (Ossie Davis), Flipperův otec a muž pevných morálních zásad, který je nesnášenlivý při podstatě jejich neplnění, Flipperova matka Lucinda (Ruby Dee), milující ustaraná matka a manželka, Flipperův bratr Gator (dobrý Samuel L. Jackson), propadlý crackovému uspokojení beznaděje a koloběhu shánění peněz na svého koníčka, Flipperova manželka Drew (Lonette McKee), ponížená manželovou zradou rasy, Angieinin přítel Paulie Carbone (dobrý John Turturro), oáza ve světě nesnášenlivosti, Mike Tucci (Frank Vincent), despotický otec Angie, a Lou Carbone (Anthony Quinn), nesnášenlivý a poslušnost vyžadující otec Paulieho. Zajímavý film. I když naivně patetický ve své černošské emancipaci. Přesto ale podává zajímavý portrét rasové vzájemné segregace New Yorku konce 80. a počátku 90. let 20. století, jejichž prolamování přinášelo jejich protagonistům velké psychické i fyzické obtíže. Rasismus jako problém a hluboce zakořeněná přirozenost, jehož překračování je zradou na členech stejné rasy, ze které jedinec pochází. Rasové rozdíly jako předsudek, za který se ukrývají vlastní komplexy a nespokojenosti jedinců, jejichž spojováním se nasbírá primitivní síla bezmyšlenkovitého násilí a vydírání, dodávající trochu hřejivé náplasti na vlastní frustrace. (04.06.2012)